"Obrana ruštiny", nebo diskreditace ostatních jazyků?

24. 3. 2023

čas čtení 3 minuty
Od roku 1991 klesl podíl světové populace mluvící rusky z 5,4 % na 3,2 %. To je trend, který přiměl Kreml k závěru, že Moskva musí bránit ruský jazyk a dokonce použít sílu proti těm zemím, jako je Ukrajina, kde se domnívá, že je tam ruština zvláště ohrožena.

Tato logika stála za zákonem na "obranu“ ruštiny", který Duma schválila v únoru. Jde o zákon, který přitahoval pozornost především výzvou "očistit" ruštinu tím, že upustí od používání slov v ruštině pocházejících z jiných jazyků. Ale mnohem závažnější dopad tohoto zákona je to, co dělá s neruskými jazyky v Ruské federaci.

Neruské jazyky již byly v ohrožení, když OSN v roce 2019 prohlásila, že 121 ze 131 jazyků tamních národů je na pokraji vyhynutí.

Nový zákon je posledním krokem v procesu, který probíhá od roku 1991 a jehož cílem je marginalizovat a démonizovat ty, kteří se rozhodnou používat neruské jazyky místo ruštiny. Téměř jistě povede k větší diskriminaci těch, kteří to dělají, a těch, jejichž republiky se pokoušejí bránit tyto jazyky.

Ilja Budraitskis, politický analytik v Moskvě, říká, že "pokud je váš jazyk [pro vás důležitější než ruština], znamená to (z pohledu úřadů), že nejste skutečným občanem", ale spíše potenciálním disidentem nebo dokonce secesionistou, který musí být potlačován.

To odráží, říká Budraitskis, "touhu Kremlu rozmazat hranici mezi etnickou ruskou a občanskou ruskou identitou a v konečné analýze přeměnit všechny občany v ‚etnické Rusy různého původu‘."

"Ruský jazyk," říká moskevský politický analytik, "hraje ústřední roli v putinovské ideologii. Je to jazyk, který je základem jejího chápání příslušnosti k národu. [Podle představitelů ruské elity] jsou Rusové ti, kteří mluví rusky."

"Pokud mluvíte rusky, znamená to, že patříte k ruskému státu a ve vašem ‚kulturním kodexu‘ je podpora tohoto státu, Putina a ‚zvláštní vojenské operace‘. Základem je ‚ruský svět‘ a agresivní akce ve vztahu k Ukrajině a dalším postsovětským státům."

Nový zákon vyžaduje, aby se ruština používala v úředních a obchodních činnostech, a používání ostatních jazyků umožňuje pouze tehdy, pokud najdou místní podporu. Taková omezení, jak říká analytik, "jsou v souladu s defederalizací Ruska", což Kreml prosazuje, protože to považuje za hráz proti "kolapsu, separatismu a nacionalismu".

"Tento preventivní boj proti separatismu probíhá v posledních několika letech," dodává Budraitskis. "Bylo to konstruováno jako systém restriktivních opatření, včetně zrušení autonomního statutu některých regionů, změny zákona o místní správě... a tak dále." Nový zákon otevře cestu k ještě razantnějším útokům.

Došlo sice k odporu; ale reakcí Moskvy, vzhledem k její dosavadní historii, nepřekvapivě byla spíše represe než kompromis. Zvláště když Kreml považuje potlačování neruských jazyků doma za nedílnou součást své touhy "bránit" ruštinu v zahraničí – a tedy záležitost národní bezpečnosti.

Zdroj v ruštině: ZDE

1
Vytisknout
3793

Diskuse

Obsah vydání | 28. 3. 2023