Pro Putina není ten trvalý zatykač žádná legrace

23. 3. 2023

čas čtení 7 minut

Obžaloba nemusí nutně vést k brzkému soudnímu procesu, ale ruský vůdce zřejmě i tak může trpět bezesnými nocemi

Oznámení Mezinárodního trestního soudu (ICC) o vydání zatykače na Vladimira Putina je historicky významné. Svým způsobem bylo vždy nevyhnutelné: jde přece o Putinovu nezákonnou agresivní válku. Ale málokdo uvnitř i vně Ukrajiny věřil, že se tak stane tak brzy, píše Steve Crawshaw. 

Existují zřejmé otázky týkající se praktické stránky předání Putina soudu - jak, kde, kdy? (Odpovědi: s obtížemi; kdo ví; a ne brzy.) Ale základní důvody jsou nepopiratelné. Hnát k odpovědnosti vysoké politické a vojenské představitele je přesně to, k čemu byl Mezinárodní trestní soud před 25 lety zřízen. Když ne Putin, tak kdo?

 
Jedná se o první zatykač ICC vydaný v souvislosti s válkou na Ukrajině - lze důvodně předpokládat, že další budou následovat. (Většina pozorovatelů očekává, že by mohlo jít celkem až o deset velkých případů.) Obvinění jsou formulována úzce, uvádí se v nich, že existují "rozumné důvody" domnívat se, že Putin a jeho zmocněnkyně pro děti Maria Lvová-Belová jsou odpovědní za deportaci dětí z okupované Ukrajiny do Ruska. Soud vyvěsil svůj prapor na nejvyšší úrovni, a to se zřejmým dopadem.

Po ohromeném tichu přední prokremelští komentátoři doslova vybuchli. Moderátor ruské státní televize Vladimir Solovjov vyzval k "okamžitému jadernému úderu" na jakoukoli zemi, která by se odvážila ruského vůdce zatknout, a podobné požadavky vznesli i další.

Toto chvástání odráží, jak moc Kreml toto oznámení zaskočilo. Mezinárodní soud označil vůdce jedné z nejmocnějších zemí světa za podezřelého z válečných zločinů v zatykači, jehož  platnost není nijak omezena.

To má důsledky, v neposlední řadě pro nadcházející summit zemí Brics (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika), který se bude konat v srpnu v Jihoafrické republice. Každá země, která ratifikovala zakládací listinu Mezinárodního trestního soudu, Římský statut, je povinna zatknout obviněného, pokud spadá do jurisdikce této země. Jihoafrická republika, která je hostitelem letošního zasedání Brics, je zakládajícím členem ICC. Stručně řečeno: hra začíná.

Existují tři scénáře, jak by Putinovo dilema mohlo dopadnout. První možnost: Putin by mohl přiletět do Jihoafrické republiky a být zatčen hned, jak vystoupí z letadla. Tento nejdramatičtější výsledek je ze zřejmých důvodů nepravděpodobný, ledaže by měl Putin sebedestruktivnější choutky, než jsme dosud viděli.

Druhou možností je, že přiletí poté, co obdržel ujištění od Jihoafrické republiky, že ta se vzepře Mezinárodnímu trestnímu soudu a nechá ho na pokoji. V roce 2015 jihoafrická vláda ignorovala příkaz vlastního soudu a umožnila súdánskému vůdci Umaru al-Bašírovi opustit summit Africké unie, přičemž následně tvrdila, že jako hlava státu al-Bašír požívá imunity. Organizace občanské společnosti byly pobouřeny. Jihoafrický soud později rozhodl, že se vláda zachovala "hanebně".

Po osmi letech je situace jiná. Putinova návštěva se uskuteční pod jasnějším světlem reflektorů než Bašírova krátká účast na summitu AU. Tento týden Jihoafrická republika uvedla, že "zná své právní povinnosti", což zní, jako že nechce znovu vyvolat drama na úrovni Bašíra. Tento vzkaz bude pravděpodobně takto slyšen i v Kremlu.

Což nás přivádí ke třetímu a nejpravděpodobnějšímu výsledku: Putin nepřijede. To je bezpečný způsob, jak si zajistit, že nebude zatčen, stíhán nebo uvězněn na mnoho let. Ušetří to také Jihoafrickou republiku před složitým rozhodováním o svém spojenci.

Tento výsledek však není pro Putina bez problémů. Pro vůdce, který rád vždy vyzařuje auru moci, by to nebyl skvělý pohled. Skutečný důvod, proč Putin nejel,  by byl jasný všem, včetně milionů Rusů - fakticky by to byla nálepka "podezřelého z válečných zločinů" přilepená na Putinovo politické čelo.

Obvinění samozřejmě nemusí nutně vést k brzkému soudnímu procesu. Ale okolnosti se mění, jak zjistili jiní, od vůdce bosenských Srbů Radovana Karadžiče po čadského diktátora Hissèna Habrého. Bašír, pokud není v nemocnici, je nyní ve vězení. (Súdánská vláda slíbila, že ho předá Mezinárodnímu trestnímu soudu, i když tomu zatím nic nenasvědčuje.)

Nejbližší paralelou, jak pro Putina, tak pro žalobce, je Slobodan Miloševič, srbský vůdce, kterého v roce 1999 obvinil tribunál pro válečné zločiny v Haagu.  Miloševič řekl svému lidu - v argumentaci, kterou Putin možná zopakuje -, že obvinění nebylo vzneseno kvůli jeho zločinům, ale proto, že se postavil za důstojnost své země.

Obviněný Miloševič však začal být vnímán jako špinavé zboží, překážka lepšího života.   V červnu 2001, dva roky po původním obvinění, vydala srbská vláda Miloševiče do Haagu. Zemřel za mřížemi, souzen za genocidu.

Nic v obřím Rusku nebude tak jednoduché, zejména v situaci, kdy byla opozice po mnoho let tak účinně potlačována. Ale Miloševičův osud může paranoidnímu Putinovi mezitím přinést několik bezesných nocí.

V minulosti byl soud kritizován za dvojí metr, údajné přílišné zaměření na africké státy a problémy s legitimitou. Vyšetřování soudu jsou jistě jednostranná, a to i kvůli způsobu, jakým byl soud strukturován - africké státy tvoří největší blok členů soudu a byly obzvláště aktivní při předkládání případů. Soudní příkaz se obvykle neuplatní, pokud země neratifikovala statut ICC (Ukrajina jurisdikci soudu přijala, což umožnilo projednání současného případu).

Téměř dvě třetiny členských států OSN jsou nyní členy ICC, což je dobrý začátek. K nápadným opomenutím však patří Sýrie, Myanmar, Etiopie, Rusko, Čína a USA. Otevírají se však nové možnosti. Význam univerzální jurisdikce - zatýkání kdekoli na světě za nejzávažnější zločiny - stále roste.

Oznámení Mezinárodního trestního soudu z minulého týdne je vítané a může připravit půdu pro mnohem více. Spravedlnost má pro Ukrajince obrovský význam, jak potvrzují průzkumy veřejného mínění. Je důležitá také pro ty, kteří trpí zločiny spáchanými v konfliktních zónách po celém světě.

Podrobnosti v angličtině ZDE

3
Vytisknout
4926

Diskuse

Obsah vydání | 28. 3. 2023