Cesta ke klimatické zkáze: USA vedou ve světě v těžbě ropy a zemního plynu
24. 8. 2023
čas čtení
6 minut
Spojené státy těží rekordní množství ropy a zemního plynu, přestože
pokračující využívání těchto fosilních paliv představuje pro planetu existenční
hrozbu. Dokonce i dnes, kdy planeta čelí katastrofálnímu oteplování, vedoucí
představitelé Demokratické i Republikánské strany stále prosazují větší těžbu
ropy a zemního plynu v domnění, že většina světa bude na tato fosilní paliva
spoléhat i v příštích desetiletích, informuje Edward Hunt.
V uplynulém desetiletí byly Spojené státy velmocí fosilních paliv. Od roku
2011 jsou USA největším světovým producentem zemního plynu a od roku 2018
největším světovým producentem ropy.
Spojené státy se staly velmocí v oblasti fosilních paliv díky zavedení
hydraulického štěpení. Tato technika, známá také jako "frakování",
využívá k rozbíjení podzemních horninových formací vysoce výkonný proud vody a
chemikálií. Umožnila americkým energetickým společnostem získat přístup k dříve
nepřístupným ložiskům ropy a zemního plynu.
Ekologické skupiny kritizují frakování za kontaminaci podzemních vod a
vyvolávání zemětřesení, což vedlo některé státy k jeho zákazu.
Za Obamovy vlády se úředníci chlubili, že se Spojené státy stávají
"energetickou velmocí" a "energetickým centrem světa". Představitelé
Trumpovy vlády byli ještě nadšenější a tvrdili, že vedou svět do nové éry
"energetické dominance".
Nadšení z energetické dominance zůstává rozšířené i v Bidenově
administrativě. Úředníci se chlubí tím, že Spojené státy nadále překonávají
nové rekordy v těžbě ropy a zemního plynu.
Snaha USA stát se velmocí v oblasti fosilních paliv s sebou nese velké
náklady pro životní prostředí. Tím, že Spojené státy pokračují v rekordní těžbě
ropy a zemního plynu, vedou svět do klimatické krize.
Nekontrolované globální oteplování představuje pro planetu existenční
hrozbu. Již nyní se lidé v mnoha částech světa potýkají s extrémními výkyvy
počasí, včetně rekordních veder, dešťů, sucha, povodní, bouří a požárů. Letošní
červenec byl nejteplejším měsícem na planetě v historii měření.
Světoví představitelé jsou s problémem změny klimatu způsobené člověkem
obeznámeni již desítky let. Opakovaně vytvářeli opatření ke snižování emisí
uhlíku, včetně Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (1992), Kjótského protokolu
(1997), Zeleného klimatického fondu (2010) a Pařížské dohody (2015).
V rámci Pařížské dohody (2015) si téměř všechny země světa vytvořily
dobrovolné emisní cíle s cílem omezit nárůst průměrné globální teploty na 1,5
stupně Celsia a udržet ji výrazně pod 2,0 stupni Celsia. Účastníci se dohodli,
že se budou scházet každých pět let, aby zhodnotili dosažený pokrok.
Navzdory těmto krokům není dnes svět o nic blíže k tomu, aby zabránil
katastrofálnímu globálnímu oteplování, než tomu bylo na počátku 90. let. V
mnoha ohledech je situace mnohem horší, a to i přes určitý pokrok v zemích,
jako jsou Spojené státy, které se odklonily od uhlí, fosilního paliva, které
produkuje více emisí uhlíku než ropa nebo zemní plyn.
Nejenže svět produkuje a spotřebovává fosilní paliva na rekordní úrovni
nebo blízko ní, ale světové emise skleníkových plynů stále rostou rekordním
tempem.
Otázka, zda se světu podaří odvrátit klimatickou zkázu, bude do značné míry
záviset na krocích některých nejmocnějších zemí světa, včetně Číny a Spojených
států. Čína a Spojené státy společně produkují téměř polovinu světových emisí
oxidu uhličitého. Přestože je Čína největším světovým emitentem oxidu
uhličitého, a to především díky spalování uhlí, Spojené státy jsou zodpovědné
za největší množství historických emisí a zůstávají druhým největším emitentem
oxidu uhličitého na světě.
Úředníci ve Washingtonu se však k odpovědnosti stavějí pomalu.
Představitelé obou politických stran nadále upřednostňují dominanci USA v
oblasti ropy a zemního plynu před globálním přechodem na čistou energii.
Bidenova vláda si stanovila cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů v
USA na polovinu úrovně z roku 2005, ale země není na dobré cestě tento cíl
splnit.
Republikánští představitelé klimatickou hrozbu do značné míry odmítají.
Republikáni se nyní organizují kolem Projektu 2025, plánu na zvýšení těžby a
zrušení ochrany životního prostředí.
Mnozí američtí představitelé považují ropu a zemní plyn za strategická
aktiva. Domnívají se, že americká energetická dominance umožní Spojeným státům
udržet si vliv nad zeměmi, které mají méně zdrojů, jako je například Čína.
Na rozdíl od svých republikánských protějšků jsou demokratičtí
představitelé ochotnější uznat klimatickou hrozbu a někdy klimatickou krizi
označují za největší výzvu naší doby, nicméně sdílejí mnoho stejných priorit.
Nejenže považují ropu a zemní plyn za strategická aktiva proti Číně, ale jsou i
nadále odhodláni zvyšovat těžbu a spotřebu těchto dvou fosilních paliv.
Bidenova vláda již léta prosazuje větší těžbu ropy. I když Bílý dům podporoval
přechod na čistou a udržitelnou energii a v zákoně o snižování inflace podpořil
bezprecedentní investice do baterií a obnovitelných zdrojů energie, zmocnil
americké energetické společnosti, aby nadále dosahovaly rekordů v těžbě ropy a
zemního plynu, což vedlo k rekordním ziskům.
To, co dělají američtí představitelé a ropné společnosti, zkrátka vede svět
ke klimatické katastrofě. Tím, že dávají přednost produkci fosilních paliv a
velmocenské politice před závěry klimatologů, vytvářejí budoucnost, v níž
"jsme odsouzeni k zániku", jak se jednou vyjádřil americký vyslanec
pro klima John Kerry.
Celý článek v angličtině ZDE
4894
Diskuse