Cesta ke klimatické zkáze: USA vedou ve světě v těžbě ropy a zemního plynu

24. 8. 2023

čas čtení 6 minut

Spojené státy těží rekordní množství ropy a zemního plynu, přestože pokračující využívání těchto fosilních paliv představuje pro planetu existenční hrozbu. Dokonce i dnes, kdy planeta čelí katastrofálnímu oteplování, vedoucí představitelé Demokratické i Republikánské strany stále prosazují větší těžbu ropy a zemního plynu v domnění, že většina světa bude na tato fosilní paliva spoléhat i v příštích desetiletích, informuje Edward Hunt.

V uplynulém desetiletí byly Spojené státy velmocí fosilních paliv. Od roku 2011 jsou USA největším světovým producentem zemního plynu a od roku 2018 největším světovým producentem ropy. 

Spojené státy se staly velmocí v oblasti fosilních paliv díky zavedení hydraulického štěpení. Tato technika, známá také jako "frakování", využívá k rozbíjení podzemních horninových formací vysoce výkonný proud vody a chemikálií. Umožnila americkým energetickým společnostem získat přístup k dříve nepřístupným ložiskům ropy a zemního plynu. 

Ekologické skupiny kritizují frakování za kontaminaci podzemních vod a vyvolávání zemětřesení, což vedlo některé státy k jeho zákazu. 

Za Obamovy vlády se úředníci chlubili, že se Spojené státy stávají "energetickou velmocí" a "energetickým centrem světa". Představitelé Trumpovy vlády byli ještě nadšenější a tvrdili, že vedou svět do nové éry "energetické dominance". 

Nadšení z energetické dominance zůstává rozšířené i v Bidenově administrativě. Úředníci se chlubí tím, že Spojené státy nadále překonávají nové rekordy v těžbě ropy a zemního plynu. 

Snaha USA stát se velmocí v oblasti fosilních paliv s sebou nese velké náklady pro životní prostředí. Tím, že Spojené státy pokračují v rekordní těžbě ropy a zemního plynu, vedou svět do klimatické krize. 

Nekontrolované globální oteplování představuje pro planetu existenční hrozbu. Již nyní se lidé v mnoha částech světa potýkají s extrémními výkyvy počasí, včetně rekordních veder, dešťů, sucha, povodní, bouří a požárů. Letošní červenec byl nejteplejším měsícem na planetě v historii měření. 

Světoví představitelé jsou s problémem změny klimatu způsobené člověkem obeznámeni již desítky let. Opakovaně vytvářeli opatření ke snižování emisí uhlíku, včetně Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (1992), Kjótského protokolu (1997), Zeleného klimatického fondu (2010) a Pařížské dohody (2015). 

V rámci Pařížské dohody (2015) si téměř všechny země světa vytvořily dobrovolné emisní cíle s cílem omezit nárůst průměrné globální teploty na 1,5 stupně Celsia a udržet ji výrazně pod 2,0 stupni Celsia. Účastníci se dohodli, že se budou scházet každých pět let, aby zhodnotili dosažený pokrok. 

Navzdory těmto krokům není dnes svět o nic blíže k tomu, aby zabránil katastrofálnímu globálnímu oteplování, než tomu bylo na počátku 90. let. V mnoha ohledech je situace mnohem horší, a to i přes určitý pokrok v zemích, jako jsou Spojené státy, které se odklonily od uhlí, fosilního paliva, které produkuje více emisí uhlíku než ropa nebo zemní plyn. 

Nejenže svět produkuje a spotřebovává fosilní paliva na rekordní úrovni nebo blízko ní, ale světové emise skleníkových plynů stále rostou rekordním tempem.

Otázka, zda se světu podaří odvrátit klimatickou zkázu, bude do značné míry záviset na krocích některých nejmocnějších zemí světa, včetně Číny a Spojených států. Čína a Spojené státy společně produkují téměř polovinu světových emisí oxidu uhličitého. Přestože je Čína největším světovým emitentem oxidu uhličitého, a to především díky spalování uhlí, Spojené státy jsou zodpovědné za největší množství historických emisí a zůstávají druhým největším emitentem oxidu uhličitého na světě.

Úředníci ve Washingtonu se však k odpovědnosti stavějí pomalu. Představitelé obou politických stran nadále upřednostňují dominanci USA v oblasti ropy a zemního plynu před globálním přechodem na čistou energii. Bidenova vláda si stanovila cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů v USA na polovinu úrovně z roku 2005, ale země není na dobré cestě tento cíl splnit. 

Republikánští představitelé klimatickou hrozbu do značné míry odmítají. Republikáni se nyní organizují kolem Projektu 2025, plánu na zvýšení těžby a zrušení ochrany životního prostředí. 

Mnozí američtí představitelé považují ropu a zemní plyn za strategická aktiva. Domnívají se, že americká energetická dominance umožní Spojeným státům udržet si vliv nad zeměmi, které mají méně zdrojů, jako je například Čína.

Na rozdíl od svých republikánských protějšků jsou demokratičtí představitelé ochotnější uznat klimatickou hrozbu a někdy klimatickou krizi označují za největší výzvu naší doby, nicméně sdílejí mnoho stejných priorit. Nejenže považují ropu a zemní plyn za strategická aktiva proti Číně, ale jsou i nadále odhodláni zvyšovat těžbu a spotřebu těchto dvou fosilních paliv.

Bidenova vláda již léta prosazuje větší těžbu ropy. I když Bílý dům podporoval přechod na čistou a udržitelnou energii a v zákoně o snižování inflace podpořil bezprecedentní investice do baterií a obnovitelných zdrojů energie, zmocnil americké energetické společnosti, aby nadále dosahovaly rekordů v těžbě ropy a zemního plynu, což vedlo k rekordním ziskům.

To, co dělají američtí představitelé a ropné společnosti, zkrátka vede svět ke klimatické katastrofě. Tím, že dávají přednost produkci fosilních paliv a velmocenské politice před závěry klimatologů, vytvářejí budoucnost, v níž "jsme odsouzeni k zániku", jak se jednou vyjádřil americký vyslanec pro klima John Kerry.

 

Celý článek v angličtině ZDE

2
Vytisknout
3225

Diskuse

Obsah vydání | 29. 8. 2023