Rusko připravuje rozmístění desítek tisíc vojáků na hranicích s Finskem a baltskými státy

30. 4. 2025

čas čtení 5 minut
Zatímco se pozornost mnoha zemí zaměřuje na události kolem Ukrajiny, Vladimir Putin se v tichosti připravuje na konflikt s NATO a buduje svou vojenskou přítomnost poblíž hranic Finska a baltských států. Podle západních zpravodajských důstojníků a armády by se Leningradský vojenský okruh, obnovený na začátku roku 2024, měl stát základnou pro konfrontaci se Severoatlantickou aliancí. Kreml tam buduje vojenská zařízení, modernizuje železniční tratě v pohraničních oblastech a rozšiřuje nábor vojáků a zbrojní výrobu.

Úřady plánují během několika let vytvořit v Petrozavodsku nové armádní velitelství, které by spravovalo desítky tisíc příslušníků vojenského personálu na vojenských základnách, které se nyní rozšiřují. Podle západních vojenských a zpravodajských představitelů se tam plánuje přemístit mnoho z nich po skončení totální války na Ukrajině, malé brigády se téměř ztrojnásobí a změní se na divize o 10 000 lidech. "Bez ohledu na to, jak moc se snaží inovovat na taktické nebo operační úrovni, velikost je pro Rusy prvořadá," řekl generálmajor Sami Nurmi, zástupce náčelníka finského štábu odpovědný za strategii. "Vždy jde o kvantitu."

"Logika posledního desetiletí ukazuje, že očekáváme nějaký druh konfliktu s NATO," říká Ruslan Puchov, ředitel Centra pro analýzu strategií a technologií v Moskvě. Zvýšená vojenská přítomnost v blízkosti finských hranic je součástí příprav Kremlu na takový konflikt a "až se vojáci vrátí [z Ukrajiny], podívají se přes hranice na zemi, kterou považují za nepřítele," vysvětluje.

Donald Trump se domnívá, že obavy z možné eskalace Ruska nejen na Ukrajině jsou přehnané. Když byl v únoru dotázán na varování Volodymyra Zelenského, že Rusko by mohlo jít do války s NATO, pokud USA omezí svou podporu alianci, Trump řekl: "S tím nesouhlasím, ani trochu."

Země na východním křídle NATO na oplátku nesouhlasí s ním. Finsko, Lotyšsko, Estonsko, Litva, Polsko posilují a zaminovávají (nebo se k tomu připravují) hranice, staví ploty, protitankové překážky, opevněné body. V roce 2021 Rusko vyrobilo asi 40 tanků T-90M, ale nyní se jejich roční produkce zvýšila na 300; vysoký finský vojenský představitel považuje skutečnost, že nejsou prakticky posílány na ukrajinskou frontu, ale jsou drženy pro další použití, za jeden z důkazů Putinovy přípravy na větší konfrontaci.

Ruské plány na přezbrojení jsou upravovány tak, aby vyhovovaly potřebám nových jednotek, které budou rozmístěny podél hranic s NATO. Do války na Ukrajině se posílá především stará a opravená sovětská technika, nově uvolněná pak je určena především pro nové jednotky. V poslední době ukrajinská armáda jen velmi zřídka pozorovala nebo ničila nové ruské vybavení, říká Dara Massicot, vedoucí pracovnice Carnegie Berlin Center for Russia and Eurasia.

Podle satelitních snímků z let 2022 a 2025, které analyzovala finská OSINT organizace Black Bird Group, se na vojenské základně v obci Kamenka, Vyborský okres, Leningradská oblast, nedaleko finských hranic, objevila nová kasárna. A na základně Severní flotily Sputnik, několik kilometrů od hranic s Norskem a Finskem, jsou nové sklady vojenského vybavení. V říjnu 2024 navštívil Sputnik ministr obrany Andrej Bělousov spolu s vrchními veliteli ruského námořnictva a Severní flotily, uvedl specialista listu Barents Observer. Podle plánů Ozbrojených sil Ruské federace by tam mělo být do roku 2030 vybudováno několik skladů zbraní a vojenské techniky, včetně raket a dělostřelectva, nová kasárna a ubytovny, což bylo nahlášeno Bělousovovi.

61. samostatná brigáda námořní pěchoty se základnou ve Sputniku se aktivně zapojuje do války proti Ukrajině. Podle zprávy norské rozvědky z počátku roku 2023 ztratila za necelý rok bojů asi 80 % svého personálu, poznamenává Barents Observer.

Nové železniční tratě se pokládají podél hranic s Finskem a Norskem a také jižně od Petrohradu až k hranicím s Estonskem. Stávající tratě v regionu se také rozšiřují.

Dánská rozvědka v únoru 2025 varovala, že Rusko by mohlo do pěti let zahájit rozsáhlou válku v Evropě. Příměří na Ukrajině jí umožní připravit se ještě rychleji, píše WSJ s odvoláním na západní vojenské představitele. "Nemáme moc času," řekl novinám polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysh. "Musíme vybudovat silnou alianci, silný systém velení a dobře vybavenou armádu."

"Pokud se zeptáte, jak brzy bude ruská armáda schopna provést omezenou operaci proti pobaltským státům, odpověď by mohla znít: velmi brzy," říká Michael Kofman z Carnegie Berlin Center. V těchto zemích podle něj "zvažují podmínky od dvou do tří let po skončení války" na Ukrajině:

"Pokud mluvíme o rozsáhlé válce, zřejmě s NATO, pak může být doba trvání od sedmi do deseti let, v závislosti na scénáři."

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
628

Diskuse

Obsah vydání | 30. 4. 2025