Co se vlastně stalo ve Španělsku?

1. 5. 2025 / Jiří Hlavenka

čas čtení 6 minut
Správná odpověď je: "nevíme", a tím se dá i skončit. Ale my budeme pokračovat.

Pozoruhodné je, že ihned po události zaplavily sociální sítě posty se stále stejným příběhem: "může za to grýndýl", bez jediného důkazu (není třeba, samozřejmě). Algoritmy sítí a trollí sítě opět ukázaly svou sílu. 

Pojďme ale k podstatě.

Prapříčina fakt zatím známá není, ale je známý jev, který BEZPROSTŘEDNĚ vedl k odpojení zdrojů (a tedy k blackoutu). Uvádí se, že během extrémně krátké doby pěti vteřin (!) zmizel ze španělsko-portugalské sítě výkon 15 GW a to už nešlo vyrovnat ani startem pohotovostních zdrojů, ani dovozem. Pro ilustraci, je to jako kdybychom vypnuli osminásobek (!) Dukovan, ve vteřině.

Není výkon = nastává blackout. Síť nemůže jet "na 30%", buď je tam 100% výroby = 100% spotřeby, nebo nula-nula. (Šlo by samozřejmě postupně odpojovat spotřebu, např. velké průmyslové podniky, města atd., udržet části země nad vodou - ale k tomu vám nestačí těch pět vteřin). 

PROČ došlo ke ztrátě výkonu jasné není. Stalo se to za plného slunečného dne, kdy obnovitelné zdroje jely na plné pecky, takže spíše byl v síti nadbytek výkonu než nedostatek. Ale nadbytek se reguluje snadno - podstatně snáze než nedostatek. Elektrárny se utlumí, větrník se natočí tak, aby nevyráběl, fotovoltaika se jednoduše odpojí. 

(Technické vysvětlení, tuto otázku často dostávám: "a když se fotovoltaika odpojí od sítě, nemůže se poškodit? Slunce stále svítí, panely tedy stále vyrábějí, ale elektřina nikam neteče, nemůže dojít k přehřátí, výbuchu, zkratu, poškození střídačů atd.? 
Ne, nemůže. Odpojením střídačů na panely stále svítí slunce, ale v panelech neprobíhá fotovoltaický jev, "elektrony neběhají", panel se prostě chová jako střešní taška. Předpokladem je ovšem správné zapojení fotovoltaické elektrárny - to je ale triviální věc). 

Vysvětlení španělských energetiků je, že v síti nastalo velmi prudké kolísání, oscilace. Dobře, ale to opět není prapříčina. Výkon běžných elektráren (jádro, uhlí, plyn) nekolísá, vodních též ne. Sluneční také ne - obloha nad velkou oblastí se "nezatáhne" během pár vteřin, ale spíše v hodinách. Tedy dostatek času to pořešit.

Je evidentní, že ve Španělsku je dnes velký objem instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů, jak fotovoltaik, tak větru. Španělsko má pro sluníčko skvělé podmínky - hodně svitu a obří plochy jinak nevyužívaných (polopouštních) oblastí, a od moře taky hodně fouká. Má 34 GW ve fotovoltaice a 32 GW ve větru. Je to dnes cca polovina zdrojů a vyrobí též polovinu elektřiny (plyn 20%, jádro 5%, vodní 15%). 

Může být příčinou blackoutů "nestabilita" obnovitelných zdrojů, tedy nějaké jejich náhlé kolísání? Spíše ne. Energetické systémy mají velmi přesné krátkodobé předpovědi jak u větru, tak u slunce a systém tak umí reagovat. Větším problémem jsou spíš situace, kdy by v souběhu "nesvítilo a nefoukalo" a všechno by pak musely dohánět další zdroje - tohle ale nebyl případ z víkendu. Případů, kdy nad Evropou "nefoukalo a nesvítilo" např. v této zimě bylo hodně, ale žádnou nestabilitu sítě to neznamenalo - jen prostě vzrostly spotové ceny, protože se to dohánělo výrobou "dražší" elektřiny. 

Pravdou je, že s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů se energetická soustava chová "jinak než dříve" a ještě jsme se dostatečně nenaučili na to, jak a co s tím dělat. Je to zkrátka poměrně nová věc, nové situace, a musíme se naučit, jak reagovat. Nic nemožného, ale snadné to taky není.

Jedno poučení ze "španělské krize" ale víme už teď. Je potřeba rychle posilovat přenosové sítě napříč Evropou. Rostoucí podíl OZE znamená, že bude docházet (a už dochází) k silným "lokálním nadvýrobám" a je potřeba tuto energii umět přesunout do míst, kde je jí potřeba. Typickým příkladem je "zima a vítr u moře" - slunce svítí maličko, větru je ale přebytek, jenomže lokálně. Musíme umět tuto energii dostat "dolů", na jih a východ.

Druhou věcí, do které je potřeba investovat, je chytré řízení sítí, jdoucí až do vašich domácností (chytré zásuvky atd). Nebudu zde rozebírat, je to na několik samostatných článků.

A konečně třetím prvkem je ukládání energie. Momentálně se dějí obrovské pokroky v bateriích, kdy neustále a docela prudce klesá jejich cena (zatímco další parametry včetně trvanlivosti stoupají). Bateriová úložiště jsou jedním z nutných doplnění obnovitelných zdrojů, ale POZOR, NEJEN JICH. Nebudujeme je jen kvůli větrníkům a solárům! Křivka spotřeby totiž velmi silně během dne kolísá (z nočního dna na více jak dvojnásobek ve špičkách); proto jsme ostatně stavěli přečerpávačku Dlouhé stráně a další. Ale pro další přečerpávačky už místo nemáme, nehledě na to, že bateriová úložiště se vybudují o dva řády rychleji a dnes i levněji.

Takže si shrňme. Španělský blackout ukazuje spíš to, že jsme se dobře nenaučili porozumět "nové energetice"; dost možná, že konkrétně ve Španělsku měli i závažné technické chyby. Obnovitelné zdroje zůstávají nadále preferovanými zdroji s největším potenciálem růstu, "klasické" je ale vhodně doplňují. Potřebujeme posílit přenosovku, urychleně zavádět chytré řízení a úložiště. Tečka, nazdar.

-3
Vytisknout
2610

Diskuse

Obsah vydání | 30. 4. 2025