První přímé rozhovory mezi Moskvou a Kyjevem po třech letech začnou v Turecku

15. 5. 2025

 

Estonsko hlásí porušení vzdušného prostoru NATO ruským stíhacím letounem

Estonský ministr zahraničí uvedl, že ruský stíhací letoun porušil vzdušný prostor NATO na dobu jedné minuty, informuje agentura Reuters. Situaci označil za velmi vážnou. Uvedl, že letoun byl vyslán v době, kdy se Estonsko pokoušelo zadržet tanker ruské stínové flotily.

Ruské médium informovalo, že prezident Vladimir Putin se včera sešel, aby připravil jednání v Turecku, a Kreml zveřejnil krátké video z této události.

Podle agentury RIA se setkání zúčastnili:

ministr zahraničí Sergej Lavrov

ministr obrany Andrej Belousov

ředitel národní gardy Viktor Zolotov

tajemník bezpečnostní rady Sergej Šojgu

náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov

ředitel FSB Alexandr Bortnikov

RIA informovala, že se jednání zúčastnili také velitelé vojenských jednotek přímo zapojených do konfliktu.

Estonský ministr zahraničí: Vyslání nízké delegace na mírová jednání je „fackou do tváře“

Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna ve čtvrtek uvedl, že vyslání nízké delegace ruského prezidenta Vladimira Putina do Turecka na jednání o válce na Ukrajině je „fackou do tváře“.

Ukrajina sděluje, že během noci sestřelila 62 ze 110 dronů vyslaných Ruskem

Ukrajinská státní televize Suspilne s odvoláním na letectvo oznámila, že ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 62 ze 110 dronů, které Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu. 29 z nich bylo zničeno ve vzduchu. Podle televize byly útokem zasaženy regiony Sumy, Dněpropetrovsk, Poltava, Kyjev a Ivano-Frankivsk.


Co víme o jednáních v Istanbulu?

Ukrajina a Rusko se chystají na první přímé rozhovory od začátku ruské invaze v roce 2022.

Putin navrhl rozhovory v projevu v Kremlu několik hodin poté, co Kyjev a evropské země vyzvaly Moskvu, aby souhlasila s úplným a bezpodmínečným 30denním příměřím od pondělí. Po Putinově projevu Zelenskyj uvedl, že je ochoten se s Putinem setkat v Turecku.

Kreml však ve středu večer oznámil, že Putin se jednání nezúčastní a že delegaci povede bývalý ministr kultury Vladimir Medinskij, který se podílel na neúspěšných jednáních v roce 2022. Kreml několik dní odmítal sdělit, kdo do Istanbulu pojede.

Brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva, který kritizuje západní podporu Ukrajině, vyzval Putina, aby se jednání zúčastnil.

Proč Turecko?

Členská země NATO Turecko se od začátku ruské invaze snaží udržovat dobré vztahy s oběma svými černomořskými sousedy a již dvakrát hostilo jednání o válce. Zástupci Moskvy a Kyjeva v březnu 2022 v Istanbulu projednali návrh na ukončení války.

Tyto rozhovory však zkrachovaly po ruském ústupu z předměstí Kyjeva Buča, kde po měsíční okupaci ruskými silami byly nalezeny stovky mrtvých civilistů.

Jaké jsou postoje obou stran?

Rusko trvá na tom, aby se jednání zabývala tím, co nazývá „kořenovými příčinami“ konfliktu, včetně „denacifikace“ a demilitarizace Ukrajiny, což jsou dva vágní pojmy, které Moskva používá k ospravedlnění invaze. Opakuje také, že Ukrajina musí postoupit území okupované ruskými vojsky.

Kyjev prohlásil, že tato území neuzná jako ruská, i když Zelenskyj připustil, že Ukrajina je může získat zpět pouze diplomatickou cestou.

Obě válčící strany se nemohou dohodnout ani na příměří.

Ukrajina minulý měsíc souhlasila s návrhem USA na bezpodmínečné příměří, které Zelenskyj označil za předpoklad pro jednání. Putin, jehož jednotky mají v některých částech fronty převahu, však tento návrh odmítl.

Co bude dál?

Zelenskyj v Kyjevě uvedl, že pokud Putin schůzku vynechá, Západ by měl uvalit masivní sankce. Rovněž uvedl, že o dalších „krocích“ Kyjeva rozhodne v závislosti na tom, koho Rusko vyšle.

Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz varovali před novými rozsáhlými sankcemi proti Rusku, pokud nebude tento týden v Turecku dosaženo podstatného pokroku.

EU ve středu schválila nový balík sankcí proti Rusku, na které se již vztahuje více než 20 000 omezujících opatření, a omezila jeho „stínovou“ ropnou flotilu.

V březnu Trump pohrozil uvalením cel na životně důležitý ruský ropný průmysl,  ekonomika země je zatížena vysokými vojenskými výdaji na válku. Americký senátor Lindsay Graham se vyslovil pro 500% clo na dovoz ze zemí, které nadále nakupují ruskou ropu, plyn a uran.

Ukrajina a Rusko se chystají zahájit první přímé rozhovory po více než třech letech v Istanbulu, ale prezident Vladimir Putin není na seznamu účastníků.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval Putina, aby se s ním osobně setkal v Istanbulu, ale Kreml uvedl, že tuto nabídku nepřijme.

Putin navrhl jednání v Istanbulu jako protinabídku poté, co Ukrajina a evropské země minulý týden vyzvaly k 30dennímu bezpodmínečnému příměří. Zelenskyj souhlasil, ale tento týden uvedl, že pokud se Putin osobně nezúčastní, bude to znamenat, že nemá skutečný zájem o mír.

Mezitím se ve čtvrtek v Turecku sejdou ministři NATO, včetně britského ministra zahraničí Davida Lammyho. Británie a její vojensští spojenci budou na setkání v Antalyi pracovat na „posílení“ své kolektivní bezpečnosti, uvedl Lammy.

Prezident Zelenskyj je dnes v Turecku, kde dále demonstruje své odhodlání dosáhnout míru, je připraven zahájit přímé rozhovory s Ruskem a nadále usilovat o úplné příměří jako první zásadní krok.

Zde je shrnutí dalších hlavních událostí dne:

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má ve čtvrtek dorazit do tureckého hlavního města Ankary, kde se setká s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem.

Putin ve středu oznámil, že do čela ruské delegace pověří prezidentského poradce Vladimira Medinského. Součástí delegace jsou také náměstek ministra obrany Alexander Fomin, ředitel zpravodajské služby Igor Kostjukov a náměstek ministra zahraničí Michail Galuzin. Je významné, že v ruské delegaci nebyli jmenováni ministr zahraničí Sergej Lavrov a poradce Kremlu pro zahraniční politiku Jurij Ušakov, oba přední vyjednavači Kremlu.

V pátek se v Istanbulu očekává příjezd amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který se zúčastní prvních přímých mírových jednání od neúspěšných pokusů v prvních týdnech ruské invaze. Rubio se ve středu v Antalyi setkal s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybigou.

Nový německý kancléř Friedrich Merz ve středu prohlásil, že na Ukrajině nesmí dojít k žádnému urovnání v podobě „diktovaného míru“ z Moskvy. Merz varoval v parlamentu před „vojensky vytvořenými fakty proti vůli Ukrajiny“ a řekl zákonodárcům, že je „nanejvýš důležité, aby se politický západ nenechal rozdělit“.