Varšavský starosta Rafał Trzaskowski, představitel středové proevropské a proukrajinské Občanské koalice (KO) premiéra Donalda Tuska, se podle očekávání utká v druhém kole voleb 1. června s Karolem Nawrockim, kandidátem hlavní pravicové opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS).

Trzaskowskiho vítězný náskok před Nawrockim (31,4 % oproti 29,4 %) byl mnohem menší, než předpovídaly průzkumy. Volební účast přesáhla 67 %, což je nejvyšší účast v prvním kole prezidentských voleb od roku 1989.

Pro Trzaskowskiho vyhlídky ve druhém kole je nepříznivou zprávou, že třetí místo v primárkách obsadil Sławomir Mentzen, který zastupuje stranu Konfederace svobody a nezávislosti, která je ještě více nacionalistická a populistická než PiS. Vyhlídka, že téměř 15 % voličů Mentzena se ve druhém kole přidá k Nawrockému, by mohla volby zvrátit v neprospěch Trzaskowskiho. Vláda premiéra Tuska je frustrována vetem současného prezidenta PiS Andrzeje Dudy, který porazil Rafala Traszkowského a v roce 2020 byl znovu zvolen.

Polští voliči od roku 1989 projevují výraznou preferenci pro volbu prezidentů, kteří mají tendenci kontrolovat moc vládní většiny v parlamentu, což by mohlo zvýšit šance Nawrockého v druhém kole.

Je sice pravda, že jak PiS, tak Občanská koalice podporují Ukrajinu ve válce s Ruskem, ale PiS a Mentzenova Konfederace si pěstují voliče na východě Polska, kteří jsou nespokojeni s údajnými náklady na podporu ukrajinských uprchlíků v Polsku, chovají zášť vůči Ukrajině za masové vyhnání a zabíjení Poláků ukrajinskými nacionalisty na západě Ukrajiny v roce 1943 a odmítají vstup Ukrajiny do EU kvůli jeho potenciálnímu dopadu na polské zemědělství.

Soužití s Nawrockim jako prezidentem by Tuskovi ztížilo spolupráci s Macronem, Merzem a Starmerem v čele evropské politiky na zintenzivnění evropských snah o potlačení ruských ambicí na výhodné urovnání situace na Ukrajině. Rozdíl mezi Tuskovým táborem a jeho oponenty v PiS a Konfederaci lze charakterizovat jako volbu mezi proamerickými a proevropskými silami.

Tuskovo křeslo předsedy Evropské rady a jeho silná pozice v evropské politice umožňují jeho odpůrcům vykreslovat ho jako stoupence Německa, který je odtržený od problémů běžných Poláků. Není náhodou, že Nawrocki udělal kariéru v silně politizovaných a polarizovaných historických debatách v Polsku, kde je odpor vůči Rusku konstantní, ale kde jsou také Německo a dokonce i Ukrajina vykreslovány jako potenciální nepřátelé.

Po snadném vítězství v prvním kole rumunských prezidentských voleb 5. května prohrál nacionalistický populista George Simion s liberálním proevropským starostou Bukurešti Nicosurem Danem s rozhodujícím náskokem 8 procentních bodů (54 % ku 46 %). Volební účast byla mnohem vyšší (65 %) než v prvním kole, kdy dosáhla 53 %. Simion uznal porážku, poté co nejprve naznačil, že bude výsledky zpochybňovat.

Bouře vyvolaná zrušením prvního kola loňských listopadových voleb, které vyhrál nacionalistický outsider Calin Georgescu, možná již utichla. Spolčení rumunských voličů proti Simionovi (který slíbil jmenovat Georgescu premiérem) bylo impozantní, ale nikoliv úplné. Simionova Aliance pro sjednocení Rumunů je druhou největší stranou v parlamentu a mohla by se spojit s největší stranou, sociálními demokraty, a vytvořit tak silnou opozici.

Dan sám stojí mimo hlavní proud politických stran, které v koalici zklamaly mnoho Rumunů a přispěly k vzestupu Georgesca a Simiona. Jeho protikorupční postoje měly alespoň něco společného s argumenty Simiona. V období mezi oběma koly voleb kolísal směnný kurz a objevily se náznaky, že Rumunsko by mohlo čelit přísnějším podmínkám pro půjčky na veřejné finance. Rumunsko je jedním z největších čistých příjemců z rozpočtu EU, což by vítězství Simiona mohlo ohrozit.

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že velká většina Rumunů je pro členství v EU a NATO. Simion ujistil veřejnost, že není pro odchod z EU, ale pouze usiluje o obnovení větší role vlád členských států ve vztahu vůči Komisi.

Nacionalistická pravice vnímá EU jako protiváhu vůči USA a upřednostňuje vztahy s USA před zachováním soudržnosti EU. Zjevně a okázale napodobuje přístup amerického prezidenta k nacionalistickému sebeuplatnění nad výhodami kolektivního přístupu EU k otázkám, jako je válka na Ukrajině, migrace nebo zelená transformace.

Pozoruhodný byl celoevropský rozměr těchto voleb. Polské volby zastínily Rumunsko, kde Nawrocki vedl kampaň společně se Simionem. Bývalý premiér PiS Mateusz Morawiecki, blízký spolupracovník Simiona, se k němu připojil a kritizoval Macrona za údajné vměšování se do rumunských voleb. Maďarský premiér Viktor Orbán Simiona dokonce podpořil, a to navzdory přetrvávajícím historickým sporům o práva maďarské menšiny v rumunské Transylvánii.

Novinkou těchto voleb je střet USA s hlavním proudem EU v otázkách Ukrajiny, Ruska, obchodu, klimatických změn – „suverenismus“ versus solidarita EU. Výsledky naznačují, že napodobování Trumpova přístupu k voličům nemusí být vítěznou taktikou.

Na druhou stranu existují jasné důkazy o reorganizaci politické soutěže v celé Evropě, která staví nacionalistickou výzvu proti mainstreamovému konsensu. Tento proces má tendenci uzamknout strany zahrnující tradiční sociálně demokratickou levici a pro-podnikatelskou pravici do jediného pro-establishmentového bloku.

Tento vývoj by mohl vést k zásadnímu přeskupení stranické soutěže v Evropě a vynutit si zásadní přepracování Evropské unie.

Celý článek v anglickém originále ZDE