„Cyrile,“ zvolal Trump, který se nikdy nenaučil mluvit jinak než s hlasitostí troubící lokomotivy, „musíme si promluvit o něčem velmi důležitém. Ne o obchodu. Ne o golfu. Ne ani o Elonově nové marťanské aplikaci. Ne: O genocidě bělochů. Ramaphosa zamrkal. Pomalu. Tak, jak člověk mrká, když sleduje kozu, která se snaží hrát na housle.

„Teď,“ pokračoval Trump s výrazem kouzelníka, jenž hodlá odhalit trik zahrnující geopolitiku a DVD přehrávač, „ztlumte světla. Bude kino.“ Krb v rohu lehce zapraskal, jako by se chtěl nenápadně omluvit a odejít. Do místnosti byl přivezen velký televizor - jeden má pocit, že na tuto chvíli čekal celý život – a začalo promítání. Video obsahovalo dramatickou hudbu, rozhořčený zpěv a záhadnou montáž bílých křížů. Některé prý byly náhrobky. Jiné možná pozvánky na zvlášť agresivní křesťanský festival.

„Tohle,“ řekl Trump, „je důkaz. Běloši jsou vyvražďováni. Je to jako - jaký je opak apartheidu? Jako apartheid, ale obrácený, s dramatickou hudbou a horší sledovaností.“

Ramaphosa, vždy diplomat, nepřeskočil místnost, aby zakřičel „nesmysl!“, jak by se možná slušelo v divadle. Místo toho naklonil hlavu, jako trpělivý učitel nucený opravovat esej s názvem Proč je Joe Biden tajně Joker.

„Toto video jsem neviděl,“ poznamenal. Trump vytáhl několik pomačkaných novinových článků, které si pravděpodobně schovával v saku jako kouzelník připravující se na rasistický karetní trik. „Podívej!“ zvolal. „Nadpisy! ‚Smrt farmáře!‘ ‚Boer pryč!‘ ‚Farmář není!‘ – média nelžou. Tedy, někdy lžou. Ale teď ne.“

Ramaphosa si upravil kravatu, kterou dusila ironie. „Pane prezidente, ujišťuji vás, že kriminalita v Jižní Africe postihuje všechny...“

„Farmáři nejsou černoši!“ přerušil ho Trump tónem muže, který si myslí, že právě vyřešil morální rovnici.

Ze svého rohu Elon Musk upřel zrak ke stropu, snad ve spojení s družicemi. Ernie Els se pokusil změnit téma na golf. Johann Rupert navrhl drony, satelity a možná pár tisíc zdvořilých robotů jako řešení jihoafrických problémů. Trump se zdál zaujatý, zejména při zmínce o „Starlinku“, což mu znělo jako síť steakhousů.

Pak přišla řeč na půdu. Trump se naklonil dopředu, oči mu zářily. „Berete půdu a zabíjíte farmáře. Popravujete je. Je to jako extrémně lokalizovaná Hra o trůny. Děláte z Jižní Afriky špatné místo pro bělochy. A to se nám, Elone, nelíbí, že?“ Elon zamrkal dvakrát, možná signalizoval start rakety.

Ramaphosa, který nyní vykazoval trpělivost světce nebo muže, jenž přežil několik vládních přestaveb, jednoduše odpověděl: „Naše ústava chrání všechny. Snažíme se napravit staletí nespravedlnosti, ne je obracet s pomocí montáží a stmívačů.“

Ale Trump zůstal neoblomný. „Říkám jen - apartheid byl špatný. Ale tohle je opačný apartheid. A to je horší, protože je to matoucí.“

Na konci setkání Trump nabídl azyl několika bílým farmářům, vyhlásil diplomatické vítězství a pravděpodobně si spletl „genocidu“ s „pozemkovým sporem“. Když Ramaphosa opouštěl Bílý dům, jeden z novinářů se ho zeptal, jak jednání proběhlo. Zastavil se. „Myslím,“ řekl, „že jsme něco resetovali.“ Obávám se však, že to byla televize.

A tu máme další kapitolu dlouhotrvající tragikomedie mezinárodních vztahů, kde je jeviště honosné, herci bez scénáře a zápletka naprosto alergická na nuanci. Trump, věčný protagonista reality show bez reality, a Ramaphosa, muž, jehož výraz připomínal učitele matematiky v hodině o astrologii, se rozloučili jako dva sousedi po večírku, kde jeden tvrdil, že Měsíc je z eidamu, a druhý jen kýval, aby to už skončilo.