
Trump odmítá přijmout, že pro Netanjahua a Putina je věčná válka jedinou možností
26. 5. 2025
Benjamin Netanjahu a Vladimir Putin si počátkem tohoto měsíce popovídali po telefonu a připomněli tak 80. výročí porážky nacistického Německa. Izraelský a ruský vůdce mají mnoho společného. Oba tvrdí, že stále hrdinně bojují proti nacistům, jeden v Gaze a druhý na Ukrajině. Tato fikce slouží k ospravedlnění masového vraždění civilistů, rostoucích ztrát na životech vojáků a obrovských ekonomických a reputačních nákladů. Možná jim to pomáhá v noci spát, píše
Simon Tisdall.
Bibi a Vlad: nejhledanější muži světa – a možná i nejopovrhovanější.
Dohled nad náhodným zabíjením, mrzačením a traumatizováním tisíců dětí je jedním z mnoha společných rysů. Tito dva autoritářouvrhli své země do globální izolace a morálního odsudku. Konflikt je udržuje u moci. Využívají vlastenecké city k zastrašování domácích oponentů a hanobení zahraničních kritiků jako antisemitů, sympatizantů teroristů nebo rusofobů. Válčí, protože se bojí míru. Oba jsou na útěku před mezinárodní spravedlností, na jejich zatčení za ohavné zločiny byl vydán zatykač.
Netanjahu a jeho krajně pravicoví kumpáni upírají Palestincům právo na nezávislý stát – přesně to samé právo, které prosazovali zakladatelé Izraele. Stejně tak Putin odmítá realitu Ukrajiny jako suverénního státu. Oba prosazují mesiášské, expanzivní vize – „velkého Izraele“ a obnovené sovětské říše. V pozadí těchto názorů stojí rasistická, ultranacionalistická mentalita.
Evropští lídři předpovídají, že pokud Putin nebude potrestán, nakonec obrátí své zbraně proti nim. Netanjahu již rozšířil válku v Gaze na Libanon, Jemen a Sýrii. Nejnovější zprávy amerických zpravodajských služeb naznačují, že se připravuje na útok na Írán v naději, že zmaří jaderná jednání mezi Washingtonem a Teheránem.
A rádoby mírotvůrci, zejména americký prezident Donald Trump, nedokážou pochopit další zásadní podobnost: ani jeden z nich ve skutečnosti nechce trvalý mír. Jejich preferovanou volbou, výchozím nastavením, je věčná válka. Jejich přežití závisí na násilí. Pokud boje ustanou, vědí, že jim hrozí potenciálně zničující zúčtování.
Co řeknou lidé v Rostově na Donu, Omsku nebo Nižním Novgorodu, až tisíce vracejících se veteránů prozradí, co se skutečně dělo na frontě? Jak dlouho může Putin vydržet, až ruské elity začnou sčítat ohromující ekonomické a sociální náklady jeho neúspěšného hazardu? Až nastane mír, Netanjahu bude čelit volbám – a pravděpodobné porážce. Může ho čekat vězení za údajné úplatkářství a korupci. Mezinárodní trestní soud bude požadovat jejich vydání. Oba by mohli být na dně.
Proto se bojí míru. A proto je neúprosné mezinárodní naléhání na ukončení válek, podpořené zvýšenou vojenskou a ekonomickou pomocí Ukrajině a tvrdšími sankcemi a diplomatickým tlakem na izraelskou vládu, cestou k sesazení dvou nejvýznamnějších padouchů naší doby. Není divu, že tato dvojice, jejíž někdy bouřlivý vztah sahá dvě desetiletí zpět, si vyměnila „srdečné pozdravy“ po telefonu. Nyní se navzájem potřebují.
Možná diskutovali o způsobech, jak porazit kritiky, jako je Keir Starmer, o což se Netanjahu minulý týden brutálně pokusil. Netanjahu si myslí, že díky otřesným zvěrstvům Hamásu ze 7. října 2023 může dělat, co se mu zlíbí, bez ohledu na to, jak je to nelegální a nemorální. Mýlí se. Nebo si možná s Putinem vyměnili tipy, jak manipulovat, lichotit a oklamávat Trumpa. V této hře oba vynikají.
Toto triumvirát Netanjahu-Putin-Trump, tento vzájemně se posilující cynický politický tanec, je nyní hlavní překážkou míru na všech frontách. Chaotické rozhodování, které charakterizovalo Trumpovo první funkční období, dosahuje v jeho druhém funkčním období nových, nebezpečných úrovní nesoudržnosti. Pokud mají války skončit a éra Netanjahua a Putina být ukončena, musí být síla a vliv USA plně využity v úzké spolupráci s washingtonskými spojenci.
V současné době se děje pravý opak. Při návštěvě Perského zálivu Trump připomínal spíše podvodného obchodního cestujícího než prezidenta USA. O hladovějící Palestince v Gaze se osobně nezajímá a teprve s opožděním se snaží omezit Netanjahuovy trapné excesy – a zabránit mu v bombardování Íránu. To ale neznamená, že Trump prozřel v otázce Palestiny. Nyní, když jeho ošklivý nápad s „gázskou riviérou“ selhal, zdá se, že ztratil zájem. Nemá z toho žádný prospěch.
Pokud bude dočasné příměří v Gaze obnoveno a propuštěno více rukojmích, Trump si to připíše jako zásluhu. Základní problém však zůstává: pomáhá a vyzbrojuje bezohledného premiéra a krajně pravicovou vládnoucí kliku, která stejně jako američtí neokonzervativci po útocích z 11. září využívá zvěrstva Hamásu k prosazování šovinistické agendy, přičemž porušuje mezinárodní právo a jde ještě dál, když vyhrožuje genocidou.
Na Ukrajině to není o nic lepší. Trump potopil společné ultimátum Británie, Francie, Německa a Polska, které požadovalo, aby Putin okamžitě přijal 30denní příměří, s tím, že on ví nejlépe. Když však v pondělí hovořil s ruským prezidentem, ustoupil. Putin opět udělal z Trumpa hlupáka a rozdělil USA a Evropu.
Trumpovo pomalu se rodící poznání, že není ani Bůh, ani papež a že síla jeho osobnosti sama o sobě nestačí k vyřešení všech světových problémů, nabízí jiskřičku naděje pro Gazu a Ukrajinu. Trump v záchvatu vzteku vyhrožuje, že odejde. Kéž by to udělal! USA musí zůstat zapojeny na více úrovních. Ale trapistický postoj prezidentského mlčení by mírovým snahám velmi pomohl.
Jako šarlatán, který špatně diagnostikuje problémy, Trump věci jen zhoršuje. Netanjahu a Putin každý den unikají trestu za vraždu, a to do značné míry díky svému bezradnému, narcistickému kámošovi z Bílého domu. Každý den jsou zničeny životy dalších dětí.
Diskuse