Izraelské jednotky střílely „varovné výstřely“ na 25 zahraničních diplomatů navštěvujících okupovaný Západní břeh

22. 5. 2025

 
Dženin byl v lednu terčem velkého izraelského útoku, který vyhnal desítky tisíc Palestinců z jejich domovů. Jednalo se o jedno z největších vysídlení na Západním břehu za poslední roky.

Britští, francouzští a další evropští ministři si předvolali izraelské velvyslance, aby jim vysvětlili „nepřijatelný“ incident, který ještě více podnítí rostoucí mezinárodní rozhořčení a obavy, zatímco Izrael pokračuje v ofenzivě v Gaze a zintenzivňuje rozšiřování osad na Západním břehu, které jsou podle mezinárodního práva nelegální.

Nová vlna leteckých útoků a dělostřeleckého ostřelování zabila ve středu v Gaze nejméně 82 lidí, včetně několika žen a týdenního kojence, uvedlo ministerstvo zdravotnictví v Gaze a představitelé nemocnic.

V Khan Younis, kde Izrael nedávno nařídil nové evakuace před očekávaným velkým útokem na jižní město, bylo podle palestinských představitelů zabito 24 lidí, včetně 14 členů jedné rodiny.

V pozdních hodinách ve středu izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že „celé pásmo Gazy bude pod kontrolou izraelské armády“ do konce zesílené ofenzivy. Vzhledem k rostoucímu mezinárodnímu tlaku na Izrael, aby umožnil dodávky potravin hladovějícím Palestincům, řekl: „Musíme zabránit humanitární krizi, abychom zachovali naši svobodu operativního jednání.“

Od pondělí, kdy Netanjahuova vláda souhlasila se zrušením 11týdenní blokády, která vedla k „kritickému riziku hladomoru“ v tomto území, vjelo do Gazy asi 100 nákladních vozidel s humanitární pomocí. Ve středu projelo kontrolním stanovištěm Kerem Shalom několik desítek vozidel, ale jejich náklad nebyl ve středu večer ještě rozdělen.

Abdel-Nasser al-Ajramy, předseda sdružení pekařů v Gaze, uvedl, že nejméně 25 pekáren, kterým bylo slíbeno, že dostanou mouku od Světového potravinového programu, nic nedostalo a hladovějící lidé čekající na jídlo se nedočkali žádné pomoci.

Většina z 2,3 milionu obyvatel Gazy je pro přežití závislá na bezplatných pekárnách a komunitních kuchyních. Téměř všechny byly uzavřeny.

„Není mouka, není jídlo, není voda,“ řekla Sabah Warsh Agha, 67letá žena z města Beit Lahiya na severu Gazy. “Vodu jsme čerpali z pumpy, ale ta přestala fungovat. Není nafta ani plyn.“

Složitá logistika, pokračující boje, izraelský požadavek na překládání nákladu na nové nákladní vozy po vjezdu do Gazy, omezená dostupnost paliva a špatný stav silnic – to vše zpomaluje distribuci pomoci, uvedli představitelé humanitárních organizací.

K dalším zpožděním došlo, když izraelská armáda nařídila humanitárním organizacím, aby konvoje s moukou v hodnotě stovek tisíc dolarů poslaly po trasách podél jižní hranice Gazy s Egyptem a podél pobřeží, které jsou považovány za náchylné k rabování.

V úterý Británie oznámila pozastavení jednání s Izraelem o dohodě o volném obchodu a spolu s Francií a Kanadou pohrozila „konkrétními kroky“, pokud Izrael bude pokračovat v ofenzivě a omezování volného toku pomoci.

Samostatně šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová uvedla, že blok přezkoumává svou dohodu s Izraelem o obchodních vztazích v souvislosti s jeho vedením války v Gaze. Dohoda stanoví, že všechny signatářské strany musí projevovat „úctu k lidským právům a demokratickým principům“.

Přezkum EU by mohl být dokončen relativně rychle, protože úředníci mohou vycházet z 34stránkové zprávy sestavené na konci loňského roku, která podrobně popisuje řadu obvinění ze systematického porušování mezinárodního práva během konfliktu ze strany Izraele i Hamásu.

Zpráva obsahuje statistiky OSN o počtu obětí a dochází k závěru, že 44 % osob zabitých v prvních měsících izraelské ofenzivy byly děti. Uvádí také izraelské útoky na nemocnice a zdůrazňuje, že podle mezinárodního humanitárního práva mají státy „negativní povinnost“ neposkytovat pomoc ani podporu porušování mezinárodního humanitárního práva stranami konfliktu.

V Jeruzalémě byl izraelský poslanec Ayman Odeh vyveden z pódia Knesetu bezpečnostními složkami poté, co obvinil vládu z zabití 19 000 dětí v Gaze a z vedení války proti civilistům a nevinným lidem.

Na začátku tohoto týdne vyvolal levicový opoziční vůdce Jair Golan bouřlivou reakci vlády a jejích příznivců, když řekl, že „rozumná země nezabíjí děti pro zábavu“ a že Izrael riskuje, že se stane „vyvrhelem mezi národy“.

Golan, bývalý zástupce velitele izraelské armády, který se 7. října 2023 vydal sám na záchranu obětí útoku Hamásu na Izrael, vede politickou stranu. Jeho slova a podobné komentáře bývalého premiéra Ehuda Olmerta v rozhovoru pro BBC však podtrhují prohlubující se neklid v Izraeli ohledně pokračování války, zatímco v Gaze zůstává 58 rukojmích. 

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu kritiku odmítl jako „šokující“.

„Zatímco vojáci IDF bojují proti Hamásu, jsou tu ti, kteří posilují falešnou propagandu proti státu Izrael,“ řekl Netanjahu, který vede nejvíce pravicovou vládu v historii Izraele.

Nepřímé rozhovory o příměří v katarském hlavním městě Dauhá uvízly na mrtvém bodě. Izrael v úterý odvolal většinu svého vyjednávacího týmu a oznámil, že na místě ponechá pouze nižší úředníky. Katarští představitelé, kteří v jednáních zprostředkovávají, uvedli, že mezi oběma stranami existují velké rozdíly, které se jim nepodařilo překlenout.

Válka v Gaze začala, když militanti pod vedením Hamásu zaútočili na jižní Izrael, zabili asi 1 200 lidí, převážně civilistů, a unesli dalších 251. Militanti stále drží 58 zajatců, z nichž asi třetina je podle odhadů naživu, poté co většina ostatních byla vrácena na základě dohod o příměří nebo jiných dohod.