Gaza: Palestinci potřebují činy, ne slova
22. 5. 2025
Izrael čelí rostoucí mezinárodní kritice. K obnovení pomoci a dosažení příměří je však třeba více
Šéf humanitární pomoci OSN Tom Fletcher se obává, že pokud se do Gazy nedostane pomoc, hrozí tisícům nemluvnat bezprostřední smrt. Benjamin Netanjahu se obává, že zahraniční politici by mohli vidět příliš mnoho podobných fotografií palestinských dětí.
Dva měsíce po zastavení všech dodávek izraelská vláda popírá zjevnou pravdu: že Gaza je na pokraji hladomoru. V pondělí večer však premiér oznámil, že „minimální“ dodávky pomoci budou obnoveny, s tím, že „největší přátelé jeho země na světě“ mu sdělili, že nemohou „akceptovat záběry ... masového hladu“. Jeho zcela cynická reakce spočívala v povolení průjezdu několika nákladních vozů; podle zpráv bude nyní povoleno 100 vozů denně, což je vzhledem k obrovským potřebám groteskně nedostatečné. Vzhledem k zesílené ofenzivě Izraele bude dostat se k nejzranitelnějším obyvatelům stejně nebezpečné a obtížné. Netanjahu vyhrožuje, že Izrael „převezme kontrolu“ nad celou Gazou.
Jeho slova ukazují, že západní spojenci mohou izraelské chování změnit, ale nejsou k tomu dostatečně ochotni. Drobné dodávky mají zajistit pokračování války, která umožňuje jeho politické přežití, ale zabila již více než 53 500 Palestinců. Podle výzkumníků může být tento počet obětí výrazně podhodnocený.
Zahraniční lídři se konečně začínají bouřit, když Palestinci hladoví. Dochází jim rozsah izraelského plánu. Velká Británie, Francie a Kanada popsaly podmínky v Gaze jako neúnosné a pohrozily dalšími „konkrétními“ kroky, pokud Izrael bude pokračovat ve své „ohavné“ kampani a nezruší omezení pomoci. Nepokorný Netanjahu je obvinil, že „nabízejí obrovskou odměnu“ za vražedný útok Hamásu ze 7. října 2023, který izraelský útok vyvolal. V samostatném prohlášení odsoudilo blokádu pomoci a vojenskou ofenzivu 23 zemí, včetně Austrálie a Nového Zélandu. V úterý Evropská komise zahájila přezkum obchodních vztahů. Příbuzní izraelských rukojmích opět vyzvali k příměří a dohodě o propuštění. V domácí politice se projevilo pobouření, když Yair Golan, vůdce demokratů, prohlásil, že Izrael je „na cestě k tomu, aby se stal vyvrhelem“.
Rostoucí odsouzení je vyvoláno nejen groteskním utrpením v Gaze a výslovnými výzvami izraelských ministrů k etnické čistce, ale také novým odstupem mezi Netanjahuem a Trumpovou administrativou. Donald Trump se při své cestě po Blízkém východě neobtěžoval zastavit v Izraeli a opakovaně přehlížel jeho zájmy – v Sýrii, vůči Húsím a Íránu. Povzbudil izraelskou vládu v jejím vyhlazovacím přístupu a rád by viděl Gazu bez Palestinců, ale možná ho konflikt unavuje. Ministr zahraničí Marco Rubio údajně během 24 hodin třikrát volal Netanjahuovi kvůli blokádě pomoci. Omezený výsledek jeho snah ukazuje, že změnu přístupu nelze přeceňovat. Izrael se ve Washingtonu těší silné podpoře, i když jiné vlády – a američtí voliči – mění názor.
Ostatní musí slova podpořit činy. Britský ministr zahraničí David Lammy odsoudil „odpudivá“ slova extremistického ministra Bezalela Smotriche. Pozastavení obchodních jednání je však jen začátek. Totéž platí pro sankce vůči aktivistům z řad osadníků: David Cameron uvedl, že jako ministr zahraničí chtěl loni uvalit sankce na Smotriche a jeho kolegu Itamara Ben-Gvira. Velká Británie by měla následovat příklad Francie, která prohlásila, že je „odhodlána“ uznat palestinský stát. Především by měla zajistit, aby do Izraele nadále nedocházelo žádné zbraně, včetně součástek pro stíhací letouny F-35. Dokud tak neučiní, bude se podílet na těchto zločinech.
USA mají schopnost zastavit masakr a dosáhnout tak zoufale potřebného příměří. Tlak ze strany dalších spojenců však může mít zásadní význam. Pokud jim záleží na záchraně životů – a ne jen na vlastní image –, je čas na rozhodné kroky.
Diskuse