Channel 4 News: Absolutní chaos při pokusu Izraelem sponzorované nadace rozdat trochu potravin v Gaze

27. 5. 2025

čas čtení 14 minut
Moderátorka, Channel 4 News, úterý 27. května 2025, 19 hodin:  Do bombardování, hladu a chaosu dodala nová americká a izraelská humanitární organizace své první zásoby do Gazy,a rozpadlo se to do chaosu. Palestinci zoufale potřebují jídlo. Přepadli distribuční místo zřízené novou Humanitární nadací pro Gazu poté, co odstoupil muž stojící v čele nadace.

Kontroverzní nová humanitární organizace podporovaná USA a Izraelem dnes zahájila činnost v Gaze, ale její distribuční centrum se rychle proměnilo v chaos, když Palestinci zoufalí po týdnech izraelské blokády pomoci přepadli zařízení. Gaza Humanitarian Foundation již dříve čelila kritice jiných humanitárních organizací, které s ní odmítly spolupracovat.



Reportér:  Izrael prohlásil, že chce kontrolovat způsob, jakým se pomoc dostává k Palestincům v Gaze z center, jako je toto na dalekém jihu. První den tohoto plánu však neobstál v konfrontaci s realitou. Realitou obyvatelstva, kterému Izrael od začátku března odepírá pomoc.


Zpočátku panovala neochota sem přijít. Součástí procesu bylo biometrické měření. Hamás vyzval k odporu proti tomu, co označil za operaci izraelské rozvědky. Izrael to popřel a v každém případě se jakékoli myšlenky na kontrolu brzy rozplynuly.

Muž: „Lidé vtrhli na místo a všechno rozkradli. Američané začali střílet, pak Izraelci, více než 20 lidí bylo zraněno a pak na kopec vjel tank a začalo se střílet.“

Reportér: Každá krabice má obsahovat dostatek jídla pro téměř 60 osob, což dnes vyvolává jistou nedůvěru. Tento muž nese obsah své krabice v tričku poté, co se rozbila.

Muž: „Viděl jsem tam běžet lidi. Rozhodl jsem se jít. Lidé říkali, že je to strašné. Bylo mi jedno, jestli je to nebezpečné. Šel jsem. Chci nakrmit své děti.“

Reportér:  Dnes ráno izraelská armáda hrdě prezentovala na sociálních sítích připravenou operaci, která měla podle jejich slov zajistit dodání pomoci. Plán byl takový, že zástupci vybraných rodin si vyzvednou jídlo od americké a izraelské humanitární organizace Gaza Humanitarian Foundation se sídlem ve Švýcarsku. Armáda prohlásila, že zabrání Hamásu v rabování pomoci, avšak podle humanitárních organizací vůbec nedocházelo k žádnému rabování.

Izraelský důstojník na videu: Stojíme zde v logistickém centru, které bude provozovat třetí strana a které bude každý den přímo rozdávat pomoc obyvatelům Gazy. Tisíce obyvatel Gazy sem budou moci přijít, dostat se k této třetí straně a přímo si pomoc převzít.

Reportér:  Tento nápad byl několik týdnů ostře kritizován OSN a dalšími humanitárními organizacemi jako neproveditelný a zpolitizovaný. Umístění čtyř dosud zřízených center, tří na dalekém jihu a jednoho uprostřed území, bylo rovněž kritizováno jako opatření vedoucí k dalšímu vysídlování obyvatel. Šéf humanitární pomoci OSN Tom Fletcher uvedl, že hlad bude použit jako  prostředek k vydírání.

Pracovnice humanitární organizace: „Necháte lidi hladovět více než dva měsíce a pak jim dovolíte, aby dostali jen trošku jídla, a požádáte je, aby šli do Rafahu, kam musí jítkilometry a kilometry, aby dostali balíček s jídlem. Je to schůdné řešení? Je to ponížení.“

Reportér:   V neděli rezignoval výkonný ředitel Gazské humanitární nadace s tím, že nebude schopen dodržovat zásady humanity, neutrality, nestrannosti a nezávislosti. A zatímco zavedené mechanismy pomoci fungují všude jen omezeně, důkazy o jejich potřebě jsou obrovské.

Palestinská matka sbírající odpadky: „I když přivezou pomoc, nic se k nám nedostane, jak vidíte, jsme tu jako toulaví psi, kteří sbírají jídlo z odpadků. Přísahám, že takhle žijeme. Každý den sbíráme jídlo z odpadků. Pokud nic neseženeme, nemáme co jíst.“

Reportér:   Humanitární nadace  Gazy obvinila z dnešního chaosu blokádu Hamásu a příliš velký počet lidí a uvedla, že rozdala 8000 krabic a zítra bude opět otevřena. Mluvčí OSN označil záběry za srdcervoucí a uvedl, že má připravený podrobný a funkční plán pomoci pro zoufalé obyvatelstvo.


***

Moderátorka: Sam Rose pracuje pro Agenturu OSN pro pomoc a práci, kde je ředitelem pro záležitosti UNRWA v Gaze, a je nyní s námi živě z Oxfordu. Same Rose, dnes opět přicházejí z Gazy naprosto zoufalé zprávy. V době, kdy by měly přicházet alespoň nějaké dobré zprávy o dodávkách jídla, co se tady pokazilo?

Sam Rose: Ano. Jak říkáte, je to opravdu velmi, velmi smutné. Za posledních 20 měsíců jsme byli svědky mnoha smutných a srdcervoucích scén, ale tahle je ještě horší. Co se pokazilo? Pokazilo se všechno. Neříkám to rád. Ale všechno, co jsme říkali o tom, proč tento mechanismus nebude fungovat a neměl by být zaveden, se naplnilo. Dnes jsme byli svědky úplného ponížení a dehumanizace hladových, vystrašených, zraněných a vyčerpaných lidí, kteří byli nahnáni do něčeho, co lze popsat pouze jako přecpané ohrady. Nejsou žádné zásoby, které by pokryly poptávku, nejsou žádné řádné distribuční sítě. Je to strašné a srdcervoucí. A bylo to zcela zbytečné. A je to zcela zbytečné, pokud nám bude umožněno dělat naši práci.

Moderátorka: Je možné, že se jedná pouze o nápor hladovějících lidí? Říkáte, že víte, že zásoby nestačily pokrýt poptávku, ale možná se to v příštích dnech a týdnech změní, protože mnoho lidí by řeklo, že nezáleží na tom, odkud pomoc přichází a kdo ji doručuje, pokud se tam dostane.

Sam Rose: No, Organizace spojených národů během příměří ukázala, že jsme schopni bezpečně doručit pomoc v takovém množství, aby se dostala k lidem tam, kde jsou. To se dnes nestalo a nestane se to ani v průběhu tří týdnů, kdy jsou lidé nuceni chodit na určitá místa, aby si vyzvedli krabici s potravinami. Ano, potřebují jídlo, ale nepotřebují, aby jim bylo distribuováno tímto způsobem. Jak se mají nemocní, starší lidé, zranění a nemohoucí dostat do těchto center pomoci? Jak mají tito lidé získat služby, které kromě jídla potřebují? V tomto konfliktu byly zraněny desítky tisíc, přes 100 000 lidí.
Jak se mají dostat k jídlu a službám, které potřebují? A my nemáme čas čekat. Obyvatelstvo je na pokraji hladomoru, na pokraji smrti hladem. Moje organizace má zákon. Jedná se o nepřetržitou potravinovou operaci OSN, která funguje úspěšně již 75 let, nepřetržitě, kdekoli na planetě. My, Světový potravinový program a další, máme zásoby na hranicích, několik kilometrů daleko, a nechte nás je dostat dovnitř a rozdělit lidem tam, kde jsou.

Moderátorka: Jistě znáte argument izraelské vlády, která tvrdí, že je zapotřebí nový systém dodávek pomoci, protože, jak neustále prohlašuje, Hamás pomoc krade. Jaká je vaše odpověď?

Sam Rose:  Já ani mých 12 000 zaměstnanců, ani celá humanitární komunita v Gaze jsme žádné důkazy o tom neviděli. Nemáme absolutně co skrývat. Opakovaně žádáme o tyto důkazy, naše programy a mechanismy distribuce byly posuzovány a hodnoceny nezávisle po celá desetiletí a žádné důkazy se nenašly. Ukažte nám důkazy a pusťte novináře dovnitř. Pokud jsou Spojené národy neustále kritizovány za to, co říkáme, pak pusťte mezinárodní tisk do Gazy, aby se na situaci podíval sám. To bych řekl.

Moderátorka: Dobře, stručně, pokud víte, muž, který vedl tuto skupinu, po pouhých dvou měsících rezignoval. Říká, že tato nadace nemůže dodržovat humanitární zásady humanity a neutrality. Co se teď stane s dodávkami pomoci? Měla by nadace pokračovat ve spolupráci s vámi?

Sam Rose:  Vždyť jsme viděli, co se stane, když to pokračuje. To, že něco nazvete humanitární, ještě neznamená, že to humanitární je. Tleskám generálnímu řediteli takzvané Humanitární nadace v Gaze za to, že odstoupil a vyslechl naše obavy a problémy, které jsme vznesli. Nepotřebujeme, aby tyto dva systémy fungovaly paralelně. Potřebujeme pomoc, která je na hranicích. Na hranicích je několik tisíc nákladních vozů s pomocí a já budu obviněn ze lži, když to řeknu, ale je to tak, věřte mi, musíme dostat povolení, aby se to dostalo dovnitř.  Během čtyř dnů příměří moje organizace UNRWA rozdala jídlo jednomu milionu  lidí. To je to, co potřebují lidé, kteří čelí hladomoru.

* * *

Moderátorka: Zítra uplyne 600 dní od zahájení izraelské vojenské akce v Gaze po útoku Hamásu 7. října. Zatímco izraelské vedení války je na mezinárodní scéně stále více nepopulární a kontroverzní, veřejné mínění v zemi se mění pomaleji. Z Tel Avivu se k nám připojuje naše mezinárodní redaktorka Lindsey Hilsumová. Lindsey.

Reportérka: Jackie, zoufalství hladovějících v Gaze je vzdálené jen pár mil, ale tady v Tel Avivu by se vám dalo odpustit, že si vůbec neuvědomujete, že probíhá válka. Lidé jsou schopni  pokračovat ve svém normálním životě. Samozřejmě, žádný Izraelec nikdy nezapomene na strašné věci, které se staly při útocích Hamásu 7. října, tato země je tím zcela poznamenána. V tuto chvíli však mají Izraelci na výběr, kolik pozornosti budou věnovat dění kolem sebe. Na jedné straně jsou extrémní pravicoví ideologové, kteří jsou odhodláni pokračovat v boji. Mnozí z nich, včetně některých členů vlády, tvrdí, že Gaza by měla být etnicky vyčištěna a že všichni Palestinci by měli odejít. Pak je tu většina lidí, kteří se snaží žít normální život a jsou rádi, že Hamás už zřejmě nemá kapacitu na to, aby na ně střílel rakety, protože byl vojensky z velké části poražen. 

Ale je tu jedna skupina Izraelců, kteří si nemohou dovolit luxus volby, a to jsou ti, kteří slouží v armádě v Gaze. A nyní menšina, a musím zdůraznit, že se jedná o menšinu, začíná mít pochybnosti.




Dokud do války nevstoupili, neměli o boji žádné pochybnosti.

Voják: „Z nejrůznějších důvodů bylo v mnoha ohledech snadné stisknout spoušť. Protože nikdo nekladl otázky. Protože si nemyslím, že by někdo nesl odpovědnost.“

Reportérka: Na začátku byli izraelští záložníci odhodláni bojovat v Gaze, aby rozdrtili Hamás. Po 600 dnech stále více lidí zpochybňuje to, co udělali.

„Viděl jste izraelské vojáky zabíjet lidi, kteří mohli být civilisté, ale nebyli si tím úplně jisti? Jinými slovy, nejdřív střílejte, pak se ptejte?“

Voják:  "Řekl bych, že ozbrojení lidé byli zastřeleni, protože jejich životy neměly takovou hodnotu a my se raději nevystavujeme nebezpečí, protože víme, že je těžké bojovat proti teroristické organizaci, která nevypadá jako armáda.

Reportérka:  Tento mladý muž spěchal na pomoc 7. října a poté absolvoval dvě mise. Celkem strávil v Gaze 270 dní. Patří do skupiny asi 100 záložníků, kteří tvrdí, že se tam už  nevrátí. Věří v obranu státu Izrael, ale nemohou ignorovat dopad bezohledných leteckých útoků na Gazu a na civilisty.

Voják: „Počet palestinských obětí a rozsah zničení v Gaze jsou strašné a jde rozhodně o válečný zločin, který je neetický a v rozporu s humanitárním právem. Pokud izraelská vláda usiluje o etnické čistky a vysídlení obyvatel Gazy, jedná se o jakousi genocidu.“

Reportérka: „A myslíte si, že se to děje?“

Voják: "Myslím, že v tuto chvíli se to na místě neděje."

Reportérka: "Myslíte si, že to je to, o co jim jde?“

Voják: „Musím o tom přemýšlet.“

Reportérka: Skáče do "pramenů spásy". Duchovní guru a učitelka jógy Rivka Lafaire nemá na takové skrupule čas. Stala se tváří mocné izraelské krajní pravice. Její spiritualita nezahrnuje životy palestinských dětí.

„Děti v Gaze chtějí zabít moje dítě. Miluji své děti. Miluji svou zemi a jsem tady."

Reportérka: „Ty děti jsou ve věku čtyř a pěti let. I ty čtyřleté a pětileté?“

„Chtějí mě zabít. Ano. Ano. I ty nejmenší děti. Nejdůležitejěí morální poučka je nemilovat svého nepřítele, protože pak zemřeš. Nenávidím svého nepřítele, protože mi chce vzít mou zemi a můj život a snaží se o to už roky.“

Reportérka: Jako osadník na Západním břehu čerpá Rifka jistotu z názoru, že staletý boj o zemi je manichejským bojem.

„Válka mezi námi a našimi nepřáteli je všeobecná a globální válka mezi dobrem a zlem. My jsme ti dobří, lidé Izraele jsou dobří lidé, kteří chtějí mír a konat dobré věci ve světě, bojujeme proti zlu.“

Reportérka:  To je také linie premiéra Netanjahua. Dnes se opět objevil u soudu v rámci svého korupčního procesu. Mnoho Izraelců věří, že pokračuje ve válce, nikoli z vojenských důvodů, ale aby si zachránil politickou kůži. Jeho příznivci netolerují žádný nesouhlas.

Voják: „Na sociálních sítích se setkávám s velkou nenávistí. Víte, že jsem na jejich straně, že jsem zrádce. Naše morální rozhodnutí, že jsme se rozhodli způsobit tolik zničení a smrti, je něco, s čím se budeme muset dlouho vypořádávat, protože to na nás bude dlouho ležet jako skvrna.“

Reportérka: Na pláži v Tel Avivu se nyní mnoho Izraelců vrátilo k normálnímu životu. I když hrůzy 7. října nikdy úplně nezmizí, mohou i po 600 dnech nadále ospravedlňovat nebo přehlížet utrpení, které bylo v jejich jménu způsobeno obyvatelům Gazy jen pár kilometrů od pobřeží?

0
Vytisknout
884

Diskuse

Obsah vydání | 29. 5. 2025