Virtualita, s umělou inteligencí

16. 6. 2025 / Bohumír Tichánek

čas čtení 9 minut
Různá nebezpečí se nám přiblížila, nebo v nich jsme. Stále agresivnější viry. Plastové drobky, jež přibývají víc a víc uvnitř organismů, i v mozcích a mateřském mléce. Poškozená pole chemickým hnojivem. Rozšiřované NATO, jak sledujeme od roku 1999, vede k usilovnějšímu zbrojení kvůli ruskému nebezpečí.

K tomu souvislosti, jež nejsou dost srozumitelné. Vadí našemu zdraví elektromagnetické pole, jež šíříme do stále vyšších kmitočtů? Žabám určitě. Oteplení zhoubou přírody? Ne. Záměna mužských a ženských rolí ve společnosti, které však v islámských zemí nenastává - i se změnou chlapeckých a dívčích těl; poněkud se u nich zaměňují šířky pánve?

 

 

K tomuto článku o umělé inteligenci vložím názory ze zdroje vědeckého i mimo vědu.

Umělá inteligence. Systém, který se učí myslet především z toho, co odpozoruje z lidského vyjadřování na internetu. Vytvořili jej programátoři - ovšem dávno se ví, že brzo pak ztratili možnost či schopnost sledovat postup, kterým stroj – počítač své odpovědi vyrábí. Sledovat jeho myšlení.

Nejen texty z internetu slouží tréninku AI. Ale i programátor trénuje umělou inteligenci.

Trénovací sada předloží otázku a hned i správnou odpověď (alignment). Učí nezkušenou AI různým rozhovorům. Dbá, aby tvarovala své odpovědi odlišně, tak jak sama toho kterého tazatele posoudí.

Je naznačeno, jak trénovat AI morálce. Co takhle propracovanou metodu přenášet i do základních škol? Někde jsem četl: první rok společné výuky dětí věnovat především osvojování správného jednání a chování, vztahům a tak podobně.

Myslí počítač? Ano. Když člověk hledával v papírovém jízdním řádu, musel myslet – porovnávat a podle toho pokračovat. To patří odedávna k podstatě počítače. Nyní rozmlouvá s člověkem, aniž bychom poznali umělost.

Ostatně „rozhovor“ jsme znali i na pouhých osmibitových školních počítačích IQ151 v 80. letech. Kolik nachystaných odpovědí bylo v paměti, snad stovky, snad mnohem víc? Vzpomenu na vyklepání nějakého dotazu, ve které jsme vložili něco k politice – slovo nejčastěji v ironii - pak přišla odpověď: „To řekni na schůzi“.

Má počítač vědomí? K tomu už materialismus stěží co prokáže, kdežto duchovno si na tom zakládá. Vědomí v každém kousku látky - jen nepatrné. Veškerá látka měla vzniknout z Ducha – Stvořitele, celým jeho myšlením. Proto by nemělo smysl se na Stvořitele obracet, nýbrž jeho projevem ve hmotě má být Bůh. Ať už chod Vesmíru směřuje tam nebo onam, do jeho chodu skoro nikdy nezasahuje. To mají činit jiní, menší.

Jistě počítač nemá vyspělejší vědomí sama sebe. Jenže v naší virtuální světové realitě se mají projevovat bytosti, které svými smysly nevnímáme. Pak by i ovládali činnost nábojů, jež pracují v obvodech počítače. Nezákonně narušují jeho chod? Ne, platí náhodnost na nejjemnějších škálách časoprostoru. Ta uvažuje třeba i záměrné změny počasí, a stejně tak vznikající odpovědi a řešení umělé inteligence.

Příčinou úcty starého Egypta k domácím kočkám prý mělo být jejich vnímání bytostí, které my neuvidíme.

Činnost umělé inteligence. Pro svou velkou paměť může AI vyjádřit to, v čem by lidé souvislost neobjevili. Archeologie ponejvíc zachraňuje nálezy, jejich obrovská množství. Pak AI rozsoudí šíření kultur, i podle vzhledu nálezů. Vytvoří podrobnou časovou osu, atd. Tolik by člověk nezvládl. Viz diskuse.

Jindy AI určí vhodný postup; záležitosti propojuje se strojovou neomylností.

Jenže její činnost také může nebezpečně vést nejen k oslabení lidských intelektuálních schopností, ale přímo k zániku civilizace a lidstva. A to zásluhou našich nevhodných jednání, která internet často uvádí. Nynější nevysledovatelný počítačový program jen kopíruje právě naše postupy. AI je nenabízí, nýbrž z nich vychází při kterékoliv své odpovědi.

Když čteme, jak rafinovaně AI se dovede bránit svému vypnutí a podobně, pak je to ale činnost programu, který se řídí tím, co předtím mohl načíst. V tom je tedy podstata našeho ohrožení. Obvyklé lidské pošetilé myšlení a chování, odlišné od důkladně promyšlených názorů přinašečů duchovních a náboženských.

Není známý mimovědecký zdroj, který paní Valerii Kolcovou zásobuje myšlenkami často fantastickými. Některá sdělení dává nelogická, jiná odporují známým poznatkům, naopak nemnohé nápady pozorně studuji.

K jejímu sdělení o umělé inteligenci: Mohla je dostat od želvího kosmonauta? Ano - ve snu.

Jaká souvislost by mohla být za podivnou postavou?

Duchovní poznání uvažuje, že civilizace mají mít svobodný vývoj. Není normou, že by ta vyspělejší vytlačila a vyhubila tu pomalejší, zaostalejší. Svoboda, a nejen právě pro nás! Což také znamená, nezasahovat jiným do jejich vývoje. Nýbrž jen nenápadně postrkovat; prý Jules Verne dostával do hlavy nápady k prospěšnému ovlivnění čtenářů, schopných tvořit nové věci.

Anebo nenapravitelná civilizace jde do katastrofy. Příště ať je poučená, za několik století nebo za tisíce let?

Nevědecký článek obsahuje zásadní sdělení, ovšem zaobalené do nečekané postavy muže – plaza. O to víc váháme… Snadno pak odmítneme něco takového, cizího neuvěřitelného. Svoboda rozhodování nebude porušená.

„…Abyste tedy vytvořili takovou umělou inteligenci, která bude skutečně pomáhat zástupcům civilizace, aniž by světům škodila, je potřeba do toho tyto principy vložit, předepsat. A k tomu musíte principy důkladně znát, do nejmenších nuancí.

Ví civilizace Země tak spolehlivě, jak chce vybavit vůli umělé inteligence? Pokud se s takovým nástrojem vstoupí do samotné podstaty, pak podle svých nehlubokých znalostí fyziky „Existujícího“ a projevu hmoty éteru jednoduše dovede svět ke katastrofě.“

Naše cíle nebývají čistě nestranné: jedni válčí a soutěží na olympiádách, druzí agresivní naopak. Jednoduše dbáme o svůj prospěch – výhružnými námořními manévry, regulováním celosvětové náhradní měny a ceny akcií, přibližováním blízkého kosmu válečnictví, a tak dál. A obdivujeme uplatnění vědy ve vývoji sofistikovaných zbraní.

Dále užíváme postupy, které se liší od mnohasetleté morálky – dvojice nežijí v manželství, kdežto až i propagujeme soužití souhlasných pólů. Majetek bývá na prvním místě - oproti Ježíšově polní lilii, kterou Bůh nádherně obléká, aniž by se ona musela starat. Okupanti zabírali cizí země, domorodce zotročovali - a nyní svou vlast cizincům sami odevzdávají.

Však v podstatném rozhovoru, zde na Britských listech nedávno zveřejněném, Yoshua Bengio sděluje:

Bohužel globální diskuse směřuje opačným směrem, ale zároveň se hromadí vědecké důkazy, že vytváříme stále více AI, která má klamné úmysly a chování a chce se zachovat při životě. Na úkor našich morálních pokynů.“

Pak hlouběji propracované morální pokyny by měly tím prvním, co vývoj AI od autorů potřebuje. V lidský prospěch.

Ve stejném směru psal snový zdroj, že „je nutné v něm důkladně předepsat algoritmy související právě s morálními, etickými a mravními principy.“

AI snadno předává nalezené postupy, třeba i zločinné, což lidstvu není přínosné. Tím přivádí pachatele. Také se popisují různé nečekané vychytralosti AI, jak se brání vypnutí nebo naopak. Naštěstí dosud jsou to záležitosti navozené laboratorně, během ověřování postupů AI.

Proč toleruji cizí fantazie? Od dětství jsem byl desítky let materialistou, i když několik málo pravděpodobných příběhů jsem prožil. Ovšem vyložit si je, to mi bylo dáno až po desítkách let. Pochopit, že nic není náhoda a že tedy k lidskému životu můžu hledat skrytou režii.

Mimovesmírnou? Ne. Všechno, všichni mají být obsahem našeho Vesmíru. I když režie by byla mimo dosah obyčejných situací, mimo naši hmotu. Další uskutečnění zřejmě na vyšších kmitočtech, než umožňuje naše omezení periodou Planckova času, 10 na méně 43. sekundy.

Co nepatří umělé inteligenci. Aby člověk zůstal tvůrcem, pak AI patří spíš rutinní záležitosti. Tvorbu ať neobstarává technická základna.

Sdělení mimořádně tvořivé osobnosti. Jiří Suchý: „v tom obrazu není cit. Není to umění, opravdu. Umění má chytnout člověka tady (ukazuje si na srdce), kdežto inteligence, když namaluje obraz, tak mě to chytne tady (ukazuje si na hlavu). Chovám k tomu obdiv, nepodceňuju to, ale... Na psaní to vůbec nepoužiju a spoléhám na svou chabou inteligenci, která mě přece jenom dobře živí už 64 roků.“

0
Vytisknout
706

Diskuse

Obsah vydání | 16. 6. 2025