O rizicích vyplývajících z ekonomické migrace
3. 1. 2019
/
Michal Musil
čas čtení
3 minuty
Motto: “Liberals are
very broadminded: they are always willing to give careful consideration to both
sides of the same side”
Článek Jiřího Hlavenky
dle mého názoru dobře ilustruje jistý - mezi liberály velmi rozšířený - typ
nepochopení problému migrace. Nepodezřívám autora, že by si nebyl vědom, že do
jakékoliv smysluplné bilance nákladů a přínosů migrace musí vstupovat i faktory,
které není jednoduché přepočítávat na peníze, respektive je zahrnout do bilance
HDP (sociální soudržnost, bezpečnost, růst extremismu, atp.).
Migrace, stejně jako
třeba výstavba hypermarketu může vystřelit statistiky ekonomické aktivity
vzhůru, různé nepřímé ekonomické i mimoekonomické vedlejší efekty můžou ve
skutečnosti kvalitu života dotčené komunity v mnoha ohledech snižovat (u
toho hypermarketu např. růst obtěžující dopravy, obalové odpady, bankrot
místních živnostníků atd.). Tuto linii argumentace ale sledovat nechci. Co mne
přimělo na článek reagovat, je, dle mého názoru zásadní selhání schopnosti
autora brát v úvahu fakt, že ten slibovaný migrací podpořený ekonomický
růst bude mít nepochybně zcela nerovnoměrné rozložení, a že skupiny obyvatel,
jejichž pozornosti se autor dovolává (senioři s nízkými penzemi, občané s
hluboce podprůměrnými mzdami, rodiny s dětmi a hypotékou, atd.) budou
s velkou pravděpodobností spíše mezi poraženými než mezi vítězi takového
vývoje.
Ano, pro lidi jako já (či
pan Hlavenka) to zdánlivě nemá chybu. Naše kvalita života se uvolněním legální
ekonomické migrace zvýší. U nás na Letné rádi přivítáme pár dalších etnických
restaurací a levnější paní na hlídání či na úklid také naše rodina ocení.
S řemeslníkem či prodavačem se klidně domluvíme rusky či anglicky. Pochybuji
ale, že stejně se na to bude dívat těch 50 procent nebo víc našich spoluobčanů,
jejichž životní zkušenost je poněkud jiná. Budou to právě lidé z nízko
placených profesí, kteří budou nejdříve a nejsilněji vystaveni ekonomické
konkurenci migrantů, schopných a ochotných pracovat za podmínek, které „naši“
lidé nemohou akceptovat. Budou to rodiny s dětmi, které budou mít
v některých lokalitách problém s nalezením školy či školky, kde
špatně placený učitel nebude místo výuky trávit čas vysvětlováním základů
češtiny třetině žáků, aby se ve třídě dalo vůbec pracovat. Budou to lidé
s nízkými příjmy, kteří budou muset tvrdě soutěžit o již teď špatně
dostupné bydlení s nově příchozími. Budou to staří lidé, kteří budou těžce
přivykat tomu, že se v obchodě či lékárně nedomluví česky. A tak by se
dalo pokračovat.
Fascinuje mne, že tuto
stranu mince pan Hlavenka ve svém článku absolutně ignoruje. Dnes, v době,
kdy se všichni navzájem ujišťujeme, jak je špatné izolovat se v bublinách
a jak je třeba se snažit vcítit do pocitů lidí mimo kavárnu a mluvit
s voliči Zemana a Babiše či Trumpa. Ano, technicky může mít The Economist
pravdu a migrace může mít net-pozitivní ekonomický efekt. Tím se mohou ve Velké
Británii utěšovat, než si připustí, že do té rovnice je také třeba započítat brexit.
Pro pořádek ještě
poznámka: Tento text neargumentuje pro „zákaz“ migrace, obranu hranic a podobné
hlouposti. Nicméně ignorovat to, že migrace je nesmírně komplexní fenomén
s řadou rizik, je dle mého názoru doslova trestuhodné.
12559
Diskuse