O tom, jak byla koza sežrána a vlk zůstal celý

16. 7. 2019 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

Prezident Zeman nepochybně velmi dobře věděl, že ministr Staněk není odvoláván z důvodu osobních neshod s předsedou ČSSD Hamáčkem, a přesto hrál před veřejností hru, že chce místo jediné možnosti, kterou mu dává Ústava, ty dva usmiřovat.

Už v okamžiku, kdy dostal návrh na Staňkovo odvolání od premiéra této země, mu muselo být jasné, že jde o vážnou věc, která se týká politiky celého státu a že musí, pokud by měl jednat podle Ústavy, Staňka neprodleně odvolat. Jenže Zeman neříká to, co ví, ale říká to, co se mu hodí do jeho hry. A hru hraje podle toho, co mu projde. Ví, že premiér na něj žalobu nepodá. Ví, že žaloba na něj, ačkoli je už připravena v Senátu, Parlamentem neprojde. A podle toho hraje.



Ale zpět k prezidentově hře: když jsem slyšel, že je ochoten ustoupit (jako by byl absolutním monarchou a ne Ústavou omezeným prezidentem) a odvolat Staňka, ale je proti Šmardovi, kterého navrhla ČSSD na Staňkovo místo a kterého premiér akceptoval, zdálo se mi jasné, že opět neříká pravdu. Ve skutečnosti tuto strategii, zdá se mi, zvolil jako způsob, jak udržet Staňka co nejdéle ve funkci. Ta pohádka teď bude znít takto: já jsem ustoupil, ale ČSSD to neakceptovala. Teď se může Staňkovo odvolávání několik měsíců zaseknout na tom, že ČSSD trvá na Šmardovi, ale Zeman ho odmítá, protože přece už ustoupil.

Tím zajistí Staňkovi další čas ve funkci, ČSSD bude moci zůstat ve vládě, ačkoli je strašlivě nazlobená a připravená hned odejít na jedno jediné zapískání předsedy Hamáčka, a premiér bude mít i nadále, aspoň do schvalování rozpočtu, většinu ve Sněmovně. Z tiskové konference ČSSD ostatně bylo zřejmé, že dojemné souručenství premiéra a ČSSD bylo posíleno tím, jak se musejí spolu choulit v nouzovém přístřešku před strašlivým prezidentem.

Mezitím budou probíhat jednání. Nepřipomíná vám to něco? Takhle se jednalo také o panu Poche, když ho ČSSD navrhovala na post ministra zahraničí. Prosadila ho? Nikoli. Možná by dnes, kdy jsme v jiné situaci, mohla prezidentovi jeho hru zkomplikovat, kdyby navrhla jiného kandidáta, než je Šmarda, pak by prezident asi musel vymýšlet další tah, jak zachovat Staňka u koryta, ale pokud se všechno na pár měsíců zasekne na tom, že prezident Šmardu nechce, ale ČSSD na něm trvá, tak Staněk má klid a prezident dosáhl svého. Asi nikdo nečeká, že by prezident nyní došel k závěru, že tedy Staňka odvolá a jmenuje Šmardu, když na tom ČSSD tak moc trvá.

A co bude pak? Možná se nakonec na všechno zapomene, protože se vynoří nějaký jiný divadelní kus. A ČSSD si vezme ponaučení, že byla chyba vůbec něco jako Staňkovo odvolání navrhovat. Takže na první pohled to může vypadat jako nějaký pat, který by se dal vystihnout slovy „vlk se nažral, ale koza zůstala celá“, jenže za kulisami celé té zemanovské hry je to zřejmě tak, aspoň dokud je Staněk ministr, aniž by ČSSD odešla z vlády, že vlk sežral kozu, i když se koza tvářila hodně bojovně. To se tvářila ostatně i v kuse o panu Poche.

0
Vytisknout
10613

Diskuse

Obsah vydání | 18. 7. 2019