Kterak Česká televize nemá ponětí o světě

9. 9. 2019 / Daniel Veselý

Sledujete-li publicistickou tvorbu České televize a publicistické pořady, řekněme v Al Džazíře, můžete snadno nabýt dojmu, že sledujete dění na dvou odlišných planetách. Dokážu samozřejmě pochopit, že českými koncesionáři placená televize nemůže konkurovat televizní stanici ropné monarchie, co se efektivity a technického zázemí týče. Jenže Česká televize očividně ztrácí orientaci ve světě neustálého toku informací, když zásadní globální jevy nedokáže divákům tlumočit v jejich celistvosti.

Americká televize CNN minulý týden odvysílala sedmihodinovou debatu uchazečů o prezidentskou nominaci za Demokratickou stranu na téma klimatické krize. Ano, klimatické krize. Dokonce i v CNN navzdory nesouhlasu nejvyšší instance Demokratické strany – Demokratického národního výboru - pochopili vážnost situace. Proč by totéž neměli chápat v České televizi?

Ale abych České televizi úplně nekřivdil – je zjevné, že sucho a rekordní teploty sužující Českou republiku její vedení přiměly, aby se hrozícímu klimatickému rozvratu věnovala více. A ruku na srdce: nečekám kritickou analýzu velmocenského vytápění klimatického kotle nebo zpochybnění systému zoufale závislého na fosilních palivech; systému, v nějž jsme tolik věřili. Jenže jak šířit osvětu, když ČT nedokáže pospojovat jednotlivé jevy do přehledného a srozumitelného celku?

Zatímco světové sdělovací prostředky v souvislosti s hurikánem Dorianem pustošícím Bahamy zmiňují antropogenní globální oteplování, ČT zůstává o poznání střídmější. Proč tyto klíčové souvislosti nezaznívají kupříkladu ve vlajkové publicistické lodi České televize, v pořadu Události, komentáře? Běsnící živel kdesi v Karibiku nelze chápat jako izolovaný tragický incident, nýbrž jako součást složitého procesu.

Bylo by zavádějící se ptát, zda byl ten či onen hurikán způsoben klimatickou změnou. Je však na místě se ptát, jak moc změna klimatu jeho destrukci zesílila. Moderní výzkum soudí, že globální oteplování v řadě ohledů destrukci rozsévanou hurikány prohlubuje, třebaže některé vazby mezi globálním oteplováním a silnými bouřemi nejsou dosud objasněny. Podle Denise McCleana z Úřadu OSN pro snižování rizika katastrof je spojitost mezi intenzivnějšími hurikány v Atlantiku v posledních letech a klimatickou změnou jednoznačná: Atlantik už čtvrtým rokem bičují ničivé hurikány. A tuto skutečnost nemůžeme oddělit od toho, že posledních pět let je nejteplejších v historii měření teplot, a to v důsledku stoupajících emisí skleníkových plynů.

A pravdu mají i ti, kdo tvrdí, že státy s nepatrnou uhlíkovou stopou jsou tradiční obětí pohrom akcelerovaných globálním oteplováním. Bahamy zpustošené Dorianem se podle některých hlasů staly „nultým patrem“ klimatické krize. Je to další bolestný symptom naší nemocné doby: Malé či chudé země nemají dostatek finančních prostředků, aby mohly čelit devastaci, již do značné míry vyvolal bohatý Sever. Klimatická spravedlnost je v českých poměrech taktéž dosud nepříliš probádané vodstvo. A bohužel bude o čem hovořit, neboť plíživý rozvrat klimatu by si v blízké budoucnosti mohl vyžádat miliony zbídačených a statisíce mrtvých ročně.

Je proto důležité, aby v zemi, kde je zrychlený informační svět nad chápání stárnoucích editorů a komentátorů, byla veřejnoprávní média schopna náležitě prezentovat shora uvedené informace a jejich souvislosti; aby běžný člověk nebyl odkázán pouze na četbu a sledování zahraničních sdělovacích prostředků.

 

0
Vytisknout
10542

Diskuse

Obsah vydání | 12. 9. 2019