12. 9. 2019 / Daniel Veselý
Politický pád jestřába Johna Boltona je tou nejlepší zprávou, jaká za poslední necelé tři roky z Bílého domu přišla. Ačkoli je radost a úleva nepochybně na místě, nejnebezpečnější muž Trumpovy administrativy (a podle mého soudu nejnebezpečnější politik vůbec) za sebou po 17 měsících usilovného torpédování jakýchkoliv diplomatických snah Bílého domu - dá-li se tak chaotická agenda Trumpova Bílého domu vůbec nazvat - zanechal obrovskou paseku. Nadto je téměř zázrak, že Washington kvůli boltonovskému pletichaření nezabředl do další ničivé války.
Je to možná k nevíře, ale Donald Trump si Boltona najal jako svého třetího poradce pro národní bezpečnost USA, protože se mu líbil v televizi. Jenže v trumpovském světě je možné prakticky cokoliv, přičemž sám Trump, který si potrpí na pochlebování, mohl už tehdy tušit, jak velkou váhu tento neblaze proslulý neokon představuje. Přední architekt ilegální invaze do Iráku se ihned po nástupu do úřadu v dubnu loňského roku činil, seč mu síly stačily.
Minulý týden se Boltonovi podařilo Donalda Trumpa přesvědčit, aby odstoupil od plánované dohody s Tálibanem, na níž americké ministerstvo zahraničí pracovalo téměř rok. Jistě, tato chystaná smlouva je velice problematická, neboť ignorovala zájmy afghánské vlády a běžných Afghánců, zatímco Bílý dům stůj co stůj potřeboval diplomatický triumf kvůli blížícím se volbám. Nicméně vleklý konflikt stejně jiné než diplomatické řešení nemá. Na začátku roku Bolton svého šéfa přemluvil, aby nebral vážně práci amerických diplomatů na provizorní dohodě se Severní Koreou. Bolton naopak na severokorejského diktátora Kim Čong-una tlačil, aby se okamžitě vzdal zbraní hromadného zničení, a tím prakticky odsoudil k nezdaru druhý americko-severokorejský summit. Nutno zdůraznit, že lví podíl na jakés takés pacifikaci KLDR má především jihokorejský prezident Mun Če-in, a nikoliv fušerský Trumpův kabinet.
Boltonovi se málem podařilo uskutečnit jeho vlhký sen o napadení Íránu, když Donald Trump na jaře na poslední chvíli odvolal riskantní úder proti šíitskému Íránu. Bývalému poradci pro národní bezpečnost USA se zprvu podařilo roztrhat jadernou dohodu s Íránem (JCPOA), aby posléze - krůček za krůčkem - vyprovokoval ozbrojený konflikt s Teheránem, který by byl ještě krvavější než válka v Iráku. Také Venezuela se málem stala obětí boltonovských machinací.
V Boltonově perverzním světě existoval pouze jediný nepostradatelný národ, jenž se nemusí řídit mezinárodními normami a jenž může provádět násilnou změnu režimu, kdekoliv se mu zamane. John Bolton byl v první řadě velice efektivním zabijákem mezinárodních smluv a závazků. Vedl tažení proti Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), aby Spojené státy dále mohly s klidným svědomím ve světě páchat válečné zločiny a aby Izrael zůstal ušetřen dotěrných inspektorů. Spojené státy se za působení Johna Boltona v čele americké zahraniční politiky stáhly z Rady pro lidská práva OSN a zastavily svou veškerou finanční pomoc pro Palestince.
Notorický jestřáb dokázal zničit dva pilíře globální bezpečnosti, když ve vládě George W. Bushe dosáhl odstoupení USA od americko-sovětské smlouvy o omezení systémů antibalistických raket (ABMT) a v Trumpově administrativě úspěšně sabotoval smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Svět tak kvůli tomuto krvežíznivému neokonzervativci vstoupil do éry neregulovaného klimatu, přestože poslední pilíř (Nová dohoda START) už podkopat nemůže.
Donald Trump sice diplomacii ani za mák nerozumí a zajímají ho pouze fotografické seance s různými diktátory a jeho „převratné dealy“, k nimž jiné země tlačí způsoby, jaké by zahanbily i protřelou mafii, avšak eliminace boltonovské agrese je krok správným směrem. John Bolton za sebou za rekordně krátkou dobu zanechal rumiště mezinárodních dohod a norem; svět se stal nebezpečnějším místem, avšak nyní si můžeme alespoň na chvíli oddychnout.
Diskuse