Putinův rehabilitovaný stalinismus "má být alternativou k Západu"

31. 1. 2020

"Progresivisté" ani v Rusku, ani na Západě naneštěstí dosud nepochopili skutečný smysl Putinových snah obhájit stalinismus, napsala historička Irina Pavlovová.

Původně měla obhajoba stalinismu jen dezorientovat veřejné mínění v Rusku a propojit občanský princip s fašismem a nacismem. Z opozičních aktivit tak měla vyčnívat hrozba oživení nacismu.

Za tímto účelem byl Kreml připraven podporovat i otevřeně fašistická uskupení, aby následně mohl odůvodnit represivní opatření. Přesně toho se týká notoricky známý článek 282 ruského trestního řádu (extrémismus).

Státní moc tak dosáhla toho, že vypadala jako jediný spolehlivý ochránce před fašismem a nacismem a získala tak podporu těch, proti nimž se záhy obrátila.

Pomineme-li funkci rehabilitace stalinismu ve sporu s bývalými sovětskými republikami, šlo dále o reakci na nekompletní a povrchní destalinizaci 80. let a počátku let 90. Do vědomí mas mělo být vráceno tvrzení, že Stalin je lepší než Hitler a srovnávání stalinismu s nacismem je nepřípustné.

Pod pláštíkem slov o statečném boji s nacismem Putin trvá na tom, že stalinistické pojetí vzniku 2. světové války platí - a snaží se rehabilitovat stalinismus jako alternativu k západní civilizaci.

Tento ambiciózní cíl vysvětluje Putinovy útoky na Polsko, Ukrajinu a Pobaltí. Ale jeho propagandisté jdou ještě dále, když viní celou Evropu a západní civilizaci z "hlubokého antisemitismu" a tedy sklonu k neonacismu.

Putinův režim tedy tvrdí, že svět čelí volbě mezi západní civilizací s mateřským znaménkem antisemitismu a modernizovaným stalinismem.

Podrobnosti v ruštině: ZDE

0
Vytisknout
3333

Diskuse

Obsah vydání | 4. 2. 2020