Všichni mají rádi Merkelovou. Její možné nástupce už tolik ne

22. 7. 2020

Čím více se blíží politický konec Merkelové (její funkční období končí v říjnu 2021), tím je populárnější. Kancléřčinu práci schvaluje přes 70 % dotázaných, z velké části díky jejímu zvládání koronavirové pandemie. Před rokem to bylo přes 50 %.

Když se reportér veřejnoprávní televize Merkelové během zřídkavého interview v červnu zeptal, zda by byla ochotna přehodnotit rozhodnutí odejít z politiky, otázka zněla spíše jako prosba než jako novinářské zkoumání. "Nemyslíváte si někdy, že musíte zůstat v zodpovědné pozici?", zeptal se novinář, jen aby byl odražen rozhodným "nein".

Ačkoliv si Merkelová může užívat novou milostnou aféru Němců, zkomplikovala život svých případných nástupců, kteří všichni mají problém vystoupit z jejího dlouhého stínu. To vyvolává otázku, kdo napříště povede Německo, přičemž odpověď na ni je mnohem nejasnější než byla po celé dekády.

Původní volba samotné Merkelové, ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová, se sama vyřadila ze soutěže v únoru, když dospěla k závěru, že nemá v mateřské CDU dostatečnou podporu.

To vyvolalo nové soupeření o vedoucí pozici v CDU, jejíž předsednictví Krampová-Karenbauerová převzala koncem roku 2017. Ačkoliv probíhající rivalita se nominálně týká vedení strany, očekává se, že vítěz se stane stranickým kandidátem na post kancléře v roce 2021.

Taková ovšem byla situace před koronavirovou krizí. Ta přinutila stranu odložit rozhodnutí do konce roku a také zpochybnila vhodnost některých kandidátů, zejména toho nejfavorizovanějšího.

Zemský premiér Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet vypadal, jako že je v soutěžení o krok napřed.

Favorit Merkelové spojuje umírněný hlas s přitažlivostí osoby, která řídí nejlidnatější německý stát. Laschet plynně hovořící francouzsky se dlouho těší reputaci oddaného Evropana. I když pro většinu Němců byl stále osobností, na niž si ještě nezvykli, mnozí z těch, kdo jej znali, z něj měli pozitivní dojem.

To se ale s nástupem koronavirové krize rychle změnilo. Laschetova reakce na pandemii v jeho spolkové zemi vyvolala vážné otázky ohledně jeho úsudku. Ačkoliv Severní Porýní-Vestfálsko patřilo k nejhůře zasaženým v Německu, váhal se zavedením omezení pro obyvatele, která měla zpomalit šíření viru. A i když nakonec následoval vedení jiných spolkových zemí a uzavřel restaurace, bary a většinu obchodů, byl také mezi prvními, kdo vyzývali k uvolnění opatření.

Když v červnu udeřil koronavirus zatím v Německu nejhůře, v jatkách působících v jeho státě, což si vynutilo přísnou karanténu ve významném regionálním centru Gütersloh, zdálo se opět, že Laschet to nemá v hlavě v pořádku.

Jeho kritici tvrdí, že jeho zvládání pandemie bylo tak ubohé, že se v důsledku něj sám vyřadil ze soupeření o nástupnictví po Merkelové.

Klopýtnutí favorita by ve většině případů nabídlo perfektní příležitost ostatním. Ale Laschetovi spolukandidáti - Norbert Röttgen, další umírněný v čele zahraničního výboru Bundestagu, a Friedrich Merz, fiskálně konzervativní korporátní právník - se ukázali nebýt o nic více populární. Ministr zdravotnictví Jens Spahn, který kandidoval proti Krampové-Karenbauerové a Merzovi v roce 2017 a prohrál, se neoficiálně přidal k Laschetovi. Někteří z vlivných konzervativců - včetně Wolfganga Schäubleho, předsedy Bundestagu a bývalého ministra financí - považují čtyřicetiletého Spahna za budoucnost své strany, ale až dosud zůstává v pozadí.

Slabé výkony CDU otevřely dveře třiapadesátiletému bavorskému premiérovi Markusu Söderovi ze sesterské strany CSU.

V protikladu k Laschetovi Söderova popularita během koronakrize stoupla. Politik známý trhlými karnevalovými oděvy se náhle zmocnil imaginace pravého středu.

I když Bavorsko zaznamenalo více pozitivních případů onemocnění COVIDem-19 než kterákoliv jiná část Německa (což experti připisují blízkosti severní Itálie), zemský premiér sledoval rozhodný kurs a dostal pandemii pod kontrolu. V Bavorsku se proto těší podpoře 90 % voličů.

Ve zbytku Německa je druhý za Merkelovou. Mezi kandidáty na nástupnictví s přehledem vede. Takřka dvě třetiny Němců ho považují za osobu vhodnou na post kancléře. Druhý je Merz s 31 % následovaný Laschetem a Röttgenem.

Nicméně faktem je, že vždy, když CDU ochromená zmatky přenechala kandidaturu na kancléře sesterské CSU, skončilo to pro ni debaklem.

Podrobnosti v angličtině: ZDE