Čeští elfové:

Úspěch vakcinace proti COVID-19 zásadně ohrožují dezinformace

18. 12. 2020


Pro postoj veřejnosti k vakcinaci jsou dosud rozhodující obavy, nikoli naděje na překonání pandemie.

Zřejmě stále podceňujeme sílu lží a polopravd masivně šířených zejména v prostředí sociálních sítí. Dezinformační témata běžná v předešlých letech byla zastíněna narativy spojenými s koronavirovou krizí. Ve společnosti rezonující koronavirová krize je zneužívána ke stejným účelům, tedy k maximálnímu rozdělování společnosti. Z našich reportů zveřejněných na https://cesti-elfove.cz vyplývá mimo jiné:

  1. Za listopad a prosinec dále vzrostl počet profilů aktivních ve skupinách šířících dezinformace na téma COVID-19 na více než 50 tisíc lidi. Sdílení v rámci „přátel“ těchto profilů multiplikuje dopad o jeden řád. Kumulovaný přímý dopad tak zpravidla přes půl milionu zasažených.

  2. Uvedená množina profilů se výrazně překrývá s 25 tisíci profily, aktivními v již existujících skupinách v minulosti šířících kremelskou propagandu.

  3. Do předcházejících čísel není zahrnuto přes 20 tisíc sledujících facebookové stránky hnutí SPD a Tomia Okamury, které prokremelské narativy sdílejí zcela nepokrytě a to se srovnatelným multiplikačním efektem.


Odhadujeme, že minimálně jeden až dva miliony lidí dostává dezinfo spojené s koronavirem pres Facebook. To je srovnatelné s dopadem všech dezinformačních webů dohromady společně s Parlamentními listy, které hrají důležitou roli mostu k většinové společnosti, která „tvrdé“ dezinformační weby nenavštěvuje.

Dosavadní krizová komunikace vlády ČR a dalších aktérů diskursu není schopná překonat dosud mimořádně silné dezinformace, které se přelévají ve svých narativech mimo standardní hranice dezinformační scény (v postojích některých veřejně známých osob se silným dopadem na společenské postoje).

Analýzu protivakcinačních narativů a jejich fúzi s ostatními dezinformačními tématy v ukazuje následující myšlenková mapa.

Konkrétní příklad protivakcinační dezinformace na téma COVID-19

FB post „MUDr. Poláškové“ v říjnu na sociálních sítích nabral virální šíření 25 tisíc sdílení na konkrétních osobnich FB profilech.

Výše uvedený příspěvek mimo jiné tvrdí, že je „smrtnost a podíl hospitalizací nižší než je uváděno“ a navíc ke konci října „by mělo být promořeno 60 - 70 % obyvatel a začít fungovat kolektivní imunita“. Tvrzení zjevně v rozporu se zcela zřejmými fakty souzní s konspiračními teorií o COVID-19. Jedním z ústředních narativů je fáma, že lékaři mají z léčení a vykazování nemocných COVID-19 významné finanční výhody a pro to se jim vyplatí se na tomto „covid byznysu“ podílet.

Interpretace průzkumu veřejného mínění1 a návrh opatření

  1. Těsná většina podporuje očkování

  • Nadpoloviční většina obyvatel chápe, že COVID-19 se mohou nakazit i oni (70 %) a že řešením epidemie je plošné očkování (52 %).

  • Očkování jich samotných rozhodně odmítá 48 % obyvatel.

  • Většina těch, kteří se nyní nechtějí očkovat proti COVID-19 však v minulosti jiná očkování bez problémů akceptovali a tedy jim nevadí očkování jako takové, mají pochybnosti či strach právě jen z očkování proti COVID-19.

  1. Hlavním motivem zastánců očkování je strach o zdraví sebe či příbuzných

  • Hlavní roli v rozhodování, podle analýz reakcí na sociálních sítích, hraje emoce, nejčastěji strach. U lidí ve věku pod 60 let převažuje strach z očkování.

Naopak u osob nad 60 let, kteří se cítí nemocí ohrožení, převažuje strach z nemoci. Podle uvedených obav se lidé rozhodují a proto je skupina osob starších 60 let jedinou, která je v nadpoloviční míře ochotna nechat se dobrovolně očkovat.

  • Na rozhodování, zda se nechat či nenechat očkovat, se převážnou měrou (zhruba 2/3) podílí stanovisko rodinných příslušníků. Rodina se obvykle rozhoduje společně. Zde opět hraje roli strach o rodinné příslušníky.

  • Názor nejbližšího okolí je zcela zásadní, na věku původu či vzdělání záleží v případě COVID-19 spíše méně.

  • Ti, kteří se sami nechtějí nechat očkovat, nejsou nezbytně zároveň odpůrci očkování jako takového, část z nich dokonce očkování podporuje.

  1. Reakce jednotlivých skupin plynou z úrovně nebezpečí, které právě jim hrozí

  • Rozdílné důvody u věkových skupin jsou ve skutečnosti ovlivněny vyhodnocením jejich vlastní situace, ohroženější skupina seniorů reaguje logicky vzhledem k vyšší pravděpodobnosti, že právě oni by neočkováním riskovali více.

  • Naopak mladší věkové kohorty vnímají vlastní ohrožení COVID-19 jako menší a jen menší část z nich je natolik solidární, aby se nechali očkovat kvůli ohroženějším skupinám. Pakliže to už udělají, je to kvůli příbuzným.

  1. Seriózní média varují a informují, dezinformační se snaží zesílit negativní tendence

  • Seriózní média dlouhodobě informují o nebezpečí pandemie a dopadech, především na starší a oslabené pacienty.

  • Dezinformační zdroje (weby, řetězové emaily, sociální sítě) šíří dezinformace o nebezpečnosti vakcín, případně o jejich neúčinnosti, a zpochybňují riziko samotné nemoci, kdy se mj. šíří narativy, že je nebezpečná pouze pro staré a oslabené pacienty. Jsou si zjevně velmi dobře vědomy skutečností v bodech 1 - 3 a tedy přesně zesilují negativní jevy jako je nedostatek solidarity s ohroženými skupinami.


Návrh opatření

Stát stojí na vědomí sounáležitosti a především v době krizí nemůže být v tomto směru pasívní a mediálně nešikovný. Dosud byl obojí.

Komunikace Ministerstva zdravotnictví ČR je dosud minimální a i v případě nesmělé aktivity profesionálně velmi špatná. Relevantní data poskytovaná ministerstvu např. společností Semantic Visions nejsou využívána. Pokud nedojde ke změně ve smyslu profesionalizace krizové komunikace, bude očkování velmi pomalé a reakce na COVID-19 si vyžádá výrazně delší útlum ekonomiky.

V postupu, který má zajistit podporu očkování, by bylo vhodné zajistit tyto kroky:

  1. zahájit pozitivní profesionální osvětu ve prospěch očkování.

  • Základem je především vhodná (upřímná, nenucená, ale sebevědomá) forma vhodných osobních příkladů (nejlépe samotných decision makerů). V kampani je nutno respektovat fakt, že zásadní roli hrají emoce, v případě COVID-19 především strach. Je nutné využít kanály jak veřejné, tak neveřejné (diskuse na sociálních sítích, řetězové emaily). Zdůraznit riziko přenosu na starší osoby v rodinách. Posílit přesvědčení starších osob, že potřebují očkování a vest je k působení uvnitř jejich rodin. Apelovat na solidaritu. Vysvětlit srovnáním předešlých a již absolvovaných očkování, že se i nyní jedná o standardní způsob předcházení infekce.

  • Sekundárně lze apelovat na ekonomické přínosy návratu k běžnému životu, přičemž jediným nástrojem je proočkování většiny populace.

  1. Vyvracení dezinformací je jen sekundárním doplňkem pozitivní osvěty

Fact-checking, uvádění dezinformací na pravou míru, je sice na první pohled užitečný nástroj, ale v zásadě jen ilustruje snahu státu působit na základě faktů. Rozhodující je - v prostředí informačního přetížení a nutně snížené orientace - míra důvěryhodnosti, vlastní příklad.


  1. Realizovat aktivní právní i vlastní opatření proti nejaktivnějším dezinformačním serverům (dle analýzy Semantic Vision, jde mj. o stejné weby, které dlouhodobě šíří proruskou propagandu a dezinformace), a to přinejmenším po dobu prvních 3 měsíců roku 2021, tedy během období, které bude pro zahájení očkování kritické.

Základní desatero kampaně ve veřejném zájmu

  1. Vychází z dat. Statistika, kalkulace a přesné údaje. Teprve pak intuice. Ne obráceně.

  1. Přednostní působení elektronicky. Je to rychlejší a efektivnější. S výjimkou starších lidí jsou tištěná média (včetně letáků atd.) jen sekundárním nástrojem.

  1. Jednoduché je dobré. Je seriózní přidat i pravdivá fakta a odkazy na zdroj, ale vždy formou, která nezkomplikuje primární krátké a jednoduché sdělení.

  1. Symbolika válcuje fakta. I kampaň ve veřejném zájmu by měla používat symboliku, která vychází z reality (na rozdíl od dezinformátorů).

  1. Raději grafy než čísla, raději obrázky než písmenka. Jakkoliv pravdivá čísla slouží pro vytvoření vizualizace, sama v narativu spíše překážejí.

  1. Aktivní účast adresátů. Motivace cílové skupiny k aktivitě. Klidně komentářem, sdílením, lajkováním.

  1. 3 a 12 vteřin. Pozornost získáte nebo ztratíte za první 3 vteřiny. Pakliže pozornost získáte, máte na sdělení zpravidla jen dalších 12 vteřin. Není to dogma, pro adresáty zajímavé sdělení udrží pozornost i déle. Ale ne příliš.

  1. Emoce vzbuzuje zájem. Vzbudíte li emoce (nemusí být nezbytně jen pozitivní), přitáhnete i zájem. Strach je také emoce, a velmi mocná. Aktivizuje adresáty. Dezinformátoři zneužívají strachu, aby společnost vystrašili (nejen v případě SARS-CoV-19). Kampaň podporující společenský zájem by měla umět s obavami pracovat, ale nezneužívat jich. Nabízet na obavu řešení.

  1. Humor je ohromně nedoceněný nástroj. To zejména platí v české kultuře.

  1. Cílem jsou soudržnost, solidarita a disciplína. Ty ale zpravidla nevznikají bez impulsu zvenčí. I přirozeně vzniklou soudržnost je nutné v okamžicích ohrožení kultivovat.


Čeští elfové

Bob Kartous

bkartous@gmail.com

1 Průzkum veřejného mínění zveřejněný na stránkách ministerstva zdravotnictví https://www.mzcr.cz.

0
Vytisknout
3894

Diskuse

Obsah vydání | 23. 12. 2020