Nechápu..

Vzhůru za COVIDEM!

27. 5. 2021 / Beno Trávníček Brodský

čas čtení 2 minuty

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

Rozumný člověk by si mohl uvědomit, že virus mutuje nejlíp v těch zemích, kde není společenská síla něco řešit, ať už organizačně nebo třeba masivním očkováním. Také všichni vědí, že existují země, které dobře slouží nákaze tím, že jí umožní pokojný a tvořivý tranzit. Co by udělal rozumný člověk žijící mimo tyto země? Tedy pokud nemá sílu nějak je ovlinit přímo a chtěl by se efektivně vyhnout velkým problémům doma? Snažil by se zamezit exportu a importu covidových mutantů.

S exportem je to samozřejmě složitější, ale jsme přece kompetentní zamezit do naší země vstup každému, kdo nesplní přesná a co nejtvrdší hygienická pravidla.

S importem je to jednodušší. První by měla být masivní kampaň státu proti zbytečnému cestování do zahraničí, optimálně i nějaký finanční bonus za nevycestování administrovaný třeba zdravotními pojišťovnami. Samozřejmě, když jede někdo jako dodavatel montovat třeba nerezový pivovar na Ukrajinu, tak to asi nepůjde on-line. Spousta a spousta cest někam je ale zbytných. O těch turistických ani nemluvě. Pokud si někdo nedá poradit vůbec, mohly by mu například zdravotní pojišťovny významně navýšit platbu, protože jim potenciálně zvyšuje náklady nejen za případnou léčbu svoji, ale i všech lidí okolo, které může po svém návratu ze světa nakazit.

Než se covid vymutuje a globální společnost dostatečně proočkuje (nebo-li pandemie začne globálně významně slábnout, což potvrdí mezinárodní autority) je zkrátka nejlepší sedět doma na zadku a nebo s maximální obezřetností poznávat svoji domovinu. A to i navzdory křiku, který by se po takovém osvíceneckém rozhodnutí státu nepochybně ozval z řad zahraničně cestovatelských podniků. Těm by měl stát do jisté míry kompenzovat nějaké životní minimum, ale současně jim také sdělit pravý stav věcí a dohodnout jejich perspektivy ve světě, který si v budoucnu, po zkušenostech, bude (alespoň doufám) dobře hlídat přenosy infekcí všeho druhu.

Mohlo by se zdát, že za poslední rok a tři gigantické pandemické vlny jsme již nabyli dostatek zkušeností k tomu, abychom věděli, že nejlepší je drbat se za pravým uchem pravou rukou, tedy nikde zbytečně nečundrat. Je to zvláštní, protože člověk dokáže například docela rychle pochopit, že nemá chodit v létě vysokou trávou někde v lese či u vody v kraťasech, tedy pokud nechce mít za nájemníky otravná a povětšině infikovaná klíšťata. Covidová pandemie je ale stále mnohými lidmi chápána jako nějaké sci-fi mimo realitu.

Nechápu.

3
Vytisknout
15853

Diskuse

Obsah vydání | 1. 6. 2021