Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Putinovy bombardéry by mohly zničit celou Ukrajinu, ale zatím se drží zpátky. Zde je důvod

24. 3. 2022

čas čtení 9 minut

Jakkoli je válka na Ukrajině ničivá, Rusko způsobuje menší škody a zabíjí méně civilistů, než by mohlo, tvrdí američtí zpravodajští experti, píše na webu časopisu Newsweek autor řady knih o národně-bezpečnostní tématice Wiliam M. Larkin.

Postup Ruska v této brutální válce vypovídá o něčem jiném, než je všeobecně přijímaný názor, že Vladimir Putin má v úmyslu Ukrajinu rozvrátit a způsobit co největší škody civilistům - a odhaluje strategické balancování ruského vůdce. Pokud by Rusko bylo více a záměrně destruktivní, volání po zásahu USA a NATO by bylo hlasitější. Místo toho je jeho cílem zabrat dostatečné území na zemi, aby mělo s čím vyjednávat, a zároveň postavit ukrajinskou vládu do pozice, kdy bude muset vyjednávat.

Za téměř měsíc trvající ruské invaze padly desítky ukrajinských měst a obcí a boje o největší města v zemi pokračují. Odborníci OSN na lidská práva uvádějí, že v bojích zahynulo více než 900 civilistů (americké zpravodajské služby uvádějí nejméně pětkrát vyšší počet než odhady OSN). Asi 6,5 milionu Ukrajinců se také stalo vnitřními uprchlíky (15% všech obyvatel), polovina z nich opustila zemi, aby našla bezpečí.

V hlavním městě bylo podle kyjevských úřadů od 24. února poškozeno asi 55 budov a zemřelo 222 lidí. Jedná se o město s 2,8 milionu obyvatel.

Od minulého víkendu, tedy za 24 dní konfliktu, Rusko uskutečnilo přibližně 1 400 náletů a odpálilo téměř 1 000 raket (pro srovnání, Spojené státy uskutečnily více letů a odpálily více raket během prvního dne války v Iráku v roce 2003). Převážná většina náletů se odehrává nad bojištěm, přičemž ruské letouny poskytují blízkou leteckou podporu pozemním silám. Zbytek - podle amerických expertů méně než 20% - byl zaměřen na vojenská letiště, kasárna a podpůrné sklady.

Část těchto úderů poškodila a zničila civilní budovy a zabila nebo zranila nevinné civilisty, ale míra úmrtí a ničení je ve srovnání s možnostmi Ruska nízká.

Šíře útoku - od severu k jihu, od východu k západu - vedla mnoho pozorovatelů k přirovnání úvodního bombardování ke schématu, které bylo realizováno v amerických válkách v Afghánistánu a Iráku, kde velké salvy soustředěné na protivzdušnou obranu a letiště měly za cíl vytvořit vzdušnou převahu, šokový úder, který by pak otevřel oblohu pro následné bombardování podle libosti. Pokud jde o Ukrajinu, mnozí pozorovatelé nejenže "zrcadlově" přiblížili ruské cíle, aby odpovídaly americkým postupům, ale také předčasně (a nesprávně) konstatovali, že Rusko takový konflikt vede.

Ještě než by ruské pozemní síly dosáhly Kyjeva a dalších měst, letectvo a raketové síly by poškodily Ukrajinu natolik, že by si zajistily vítězství na zemi, včetně komunikací a další infrastruktury potřebné pro další fungování obrany.

Rusko žádného z těchto cílů nedosáhlo. Ačkoli obrysy jeho prvních nočních úderů naznačovaly vzdušnou převahu a intenzivní a soustředěné ničení ukrajinské armády, po měsíci války vypovídá pokračující cílení o něčem jiném. Rusko stále zcela nevyřadilo ukrajinské letectvo, ani nezískalo vzdušnou převahu.

Letiště mimo bojiště jsou většinou stále provozuschopná a některá nebyla vůbec bombardována. Komunikace v zemi fungují i nadále v neporušeném stavu. Nedošlo k žádnému metodickému ruskému útoku na dopravní trasy nebo mosty, který by bránil ukrajinské pozemní obraně nebo zásobování. Elektrárny sice byly zasaženy, ale všechny se nacházejí na sporném území nebo v blízkosti vojenských zařízení a rozmístění. Žádná z nich nebyla cílem záměrného útoku.

Ve skutečnosti neproběhla žádná metodická bombardovací kampaň, která by dosáhla nějakého systémového výsledku strategické povahy. Letecké a raketové údery, které zpočátku zdánlivě vypovídaly o jednom příběhu, byly téměř výhradně přímou podporou pozemních sil.

Ukrajinská protivzdušná obrana, pevná i mobilní raketová, se ukázala jako odolná a smrtonosná.

Rusko nebombardovalo stacionární stanoviště protivzdušné obrany chránící města. Podle amerických analytiků se Putinovi generálové zdráhali útočit zejména na městské cíle v Kyjevě.

V důsledku toho, bez ohledu na plány Kremlu - ať už Rusko skutečně usilovalo o vzdušnou převahu, nebo mělo v úmyslu omezit škody v Kyjevě - není pochyb o tom, že Putin musel revidovat dlouhodobý plán útoku.

Od samého počátku leteckých úderů, shodují se oba američtí analytici, měly některé z omezených leteckých a raketových útoků také určitou vnitřní logiku.

V Kyjevě bylo zasaženo pouze jedno z hlavních letišť, Boryspil. Média informovala, že zasaženo bylo "mezinárodní letiště", ale na tomto dvojím civilně-vojenském letišti sídlí také 15. dopravní křídlo ukrajinského letectva, včetně prezidentského letounu Tu-134, který by mohl použít ukrajinský prezident Zelenskyj, pokud by se rozhodl pro evakuaci.

Rusko zahájilo válku s přibližně 300 bojovými letouny v Bělorusku a západním Rusku na dostřel od ukrajinského území. Tyto a další letouny provádějí denně asi 80 úderných letů (individuálních letů). Kyjev tvrdí, že 95 z těchto ruských letadel bylo zničeno, ať už je sestřelili protivzdušní obránci, nebo v důsledku lidských chyb a technických problémů.

Údery na velká města (Kyjev, Charkov a Oděsa) byly nejen omezené, ale jak vysloužilý důstojník amerického letectva soudí, že i když letectvo dlouhého doletu - ruské bombardéry Tu-95 "Medvěd" s křižujícími a hypersonickými raketami - provedlo údery na západní Ukrajině, tyto nálety byly zaměřeny na vojenské cíle.

Kupříkladu takzvané mírové cvičiště v Javorivu nedaleko polských hranic bylo zasaženo, protože to bylo místo, kde se měla cvičit 'mezinárodní legie'," říká jeden analytik. "Moskva tento úder dokonce oznámila dopředu.

Jeden analytik americké zpravodajské služby DIA dodává, že Rusko si také dává pozor, aby nevyvolalo eskalaci na běloruském nebo ruském území nebo aby neprovokovalo NATO. Přestože Rusko operuje z Běloruska, jeho pozemní a letecké operace se většinou omezují na jihovýchodní část země. A při útocích na západní Ukrajině si dávaly pozor, aby se vyhnuly vzdušnému prostoru NATO. Například ukrajinská letecká základna v Lucku, kde sídlí 204. letecké křídlo a která se nachází pouhých 70 mil jižně od Běloruska, byla 13. března napadena dálkovými bombardéry. Střely byly odpáleny z jihu, z prostoru nad Černým mořem.

Nic z toho neznamená, že by Rusko při své invazi neneslo vinu nebo že by ničení a civilní oběti, zranění a vysídlení nebyly způsobeny jeho agresí. Důkazy na bojišti, kde probíhaly líté boje o území - v Charkově, ve sporných městech na frontové linii, jako je Mariupol, Mikolajiv a Sumy na východě; a v Černihově severovýchodně od Kyjeva - naznačují, že úmrtí civilistů jsou mnohem vyšší tam, kde operují pozemní síly.

"Lidé mluví o Grozném [v Čečensku] a Aleppu [v Sýrii] a o srovnávání ukrajinských měst se zemí," sdělil Newsweeku druhý vysloužilý důstojník amerického letectva. "Ale i v případě jižních měst, kde jsou dělostřelectvo a rakety na dostřel od obydlených center, se zdá, že se údery snaží cílit na ukrajinské vojenské jednotky, z nichž mnohé z nutnosti operují uvnitř městských oblastí."

On a další analytici míní, že destrukce je jen malým zlomkem toho, co by RF mohla na Ukrajině provádět. Volodymyr Zelenskyj v neděli televizi CNN prohlásil, že je připraven s ruským prezidentem jednat.

Skutečnost, že obě strany spolu hovoří, podle odborníků svědčí nejen o tom, jak jsou šokovány ničivostí pozemní války v Evropě, ale také o tom, že se jim nedaří dosáhnout partikulárních vojenských cílů. Rusku dochází zásoby. Jeho síly jsou rovněž vyčerpané. Zatímco Ukrajina pokračuje ve své statečné obraně, i ona se dostává na hranice lidské odolnosti, čelí velkým ztrátám a dochází jí munice.

Všichni američtí pozorovatelé se shodují na tom, že Putin a jeho generálové přecenili své vlastní vojenské schopnosti a hrubě podcenili obranu Ukrajiny.

Každá válka je strašná a na Ukrajině tomu není jinak. Důležitým protikladným prvkem je však rozhodnutí Ruska modulovat svou destruktivitu. Vladimir Putin nemůže snadno zvítězit; nemůže se smířit s prohrou nebo ústupem; a zároveň nemůže boje eskalovat. Musí udržovat destrukci a tlak na velmi opatrné, právě tak špatné úrovni, aby si udržel určitou výhodu.

Celá analýza v anglickém originále ZDE