Úspěch nebo neúspěch?
20. 5. 2022 / Muriel Blaive
čas čtení
9 minut
Historička Muriel Blaive se na Facebooku zamyslela nad třiceti lety své práce v oboru české historie - v ČR, s přesahem do zahraničí. Zajímavé jsou myslíme i reakce jejích kolegů, většinou zahraničních historiků. Zanonymizovali jsme je.
Letos v září to bude přesně 30 let, co jsem se přestěhovala do České republiky a usadila se v Praze, abych se stala historikem komunistického Československa a postkomunistického Česka, takže je čas na průběžné bilancování. Myslím, že jsem slušný historik, rozhodně se moje úroveň zdá být v pořádku, možná je dokonce nadprůměrná, pokud vezmu v úvahu své mezinárodní výsledky, pokud jde o publikace a stipendia.
Přesto jsem
za těch třicet let nebyla ani jednou, co se pamatuji, pozvána k
prezentaci své práce ve vědeckém semináři Ústavu pro soudobé dějiny, ani
ve vědeckém semináři Ústavu pro hospodářské a sociální dějiny, ani k
příspěvku do časopisu Soudobé dějiny či jiného českého časopisu.
Ve
skutečnosti je českých kolegů, kteří mi nabídli nějaké hmatatelné
přijetí, pomoc nebo pracovní příležitosti (většinou neplacené), tak
málo, že je mohu všechny snadno vyjmenovat (a jsem jim za to vděčná):
- Vilém Prečan mě v devadesátých letech pozval na několik konferencí, zejména na nezapomenutelnou konferenci v Opočně
- Petr Pithart nabídl Senátu, že v roce 2000 zaplatí překlad mé doktorské práce do češtiny
- Jan Sokol mi v roce 2001 nabídl, abych vedla jeden kurz na jeho nově vzniklé Fakultě humanitních studií, kde jsem zůstala asi pět let (a moc se mi tam líbilo)
- Radek Buben mi v roce 2011 nabídl, abych jeden semestr vedla seminář na jeho fakultě (ditto)
- Pavel Kolář/Michal Kopeček/Michal Pullmann mě v letech 2007-2010 několikrát pozvali do své doktorandské školy a v letech 2011-2014 mě zařadili do své Leibnizovy postdoktorandské školy, ale abych byla upřímná, šlo o iniciativu financovanou z německých zdrojů, nikoliv z českých zdrojů
- Petr Pithart mě v roce 2009 pozval, abych v Senátu představila svou knihu o Českých Velenicích
- Jiří Šubrt mě v roce 2012 (pokud si dobře pamatuji datum) na radu našeho společného přítele Nicolase Maslowského zařadil jako člena doktorandské školy své Fakulty historické sociologie, tuto čestnou funkci jsem zastávala několik let
- Michal Uhl (myslím, že to byl on?) mě v roce 2013 nechal jmenovat do vědecké rady ÚSTR a poté jsem si v ÚSTR vybojovala vlastní pozici
Možná se mýlím, ale nepamatuji si, že bych byl někdy pozvána, abych vystoupila na nějaké velké konferenci v Praze...? Párkrát jsem se ale přihlásila a byla jsem přijata, celkem možná na pět. Mezitím jsem byl pozvána na hodně víc než 150 mezinárodních konferencí mimo Českou republiku, abych tam mluvila o české historii.
Asi jsem tu a tam na něco zapomněla.
Mým největším životním snem bylo získat práci v Ústavu pro soudobé dějiny. Bohužel mě všichni tři ředitelé odmítli přijmout.
Jinak jsem byl pozvána k výuce nebo prezentaci celkem asi pětkrát na různých fakultách, na všechny mám velmi dobré vzpomínky.
Tisk mi poslal několik žádostí o články nebo rozhovory, mimořádně pozitivně se chovaly a chovají Britské listy, ale ostatní média mě už léta shazují.
Závěr: Mám v Praze velmi milé přátele, ale zdá se, že není snadné cítit se v českém akademickém světě vítán, když je člověk cizinka. Nebo je to jenom mnou? Je to možné.
Reakce 1
Jsou akademici obecně tak vstřícní? Pokud je jejich univerzita nenaloží časem a penězi, což je... vzácné, tak nejsou. Jsou příliš vystresovaní, příliš zaneprázdnění, chybí jim příliš mnoho prostředků, a v důsledku toho se stávají průměrnými nebo se schovávají, než aby byli šťastní. Jsme velmi daleko od středověkého ideálu univerzit......
Muriel Blaive
Reakce 1
Aha, jasně, národovecké zabarvení je vždycky fajn... (možná jsou taky bohatší a...sebevědomější, řekla bych...?)
Muriel Blaive
... nebo prostě jen otevřenější a méně nacionalističtí...?
Reakce 2
Můžete jmenovat nějakou nečeskou historičku, která byla v ČR akceptována?
Muriel Blaive
Nemohu jmenovat ani jednu českou historičku, která by byla akceptována!
Reakce 3
V prostředí české akademické obce mám téměř stejný pocit:)))
Reakce 4
Muriel Blaive
Pravda i pro mě ve Francii, protože tam na české dějiny všichni kašlou 🙂 Ale abych byla spravedlivá, znám řadu cizinců zaměstnaných ve francouzské akademické sféře.
Reakce 5
Muriel Blaive
V roce 1992 jsem nebyla označována za komunistku ani za antikomunistku 🙂 To se začalo dít až v posledních deseti letech.
Reakce 5
Aha. Já bych býval řekl, že antikomunistická nálada byla ještě silnější právě v devadesátých letech. Zajímavé.
Muriel Blaive
Vůbec ne - v devadesátých letech byla nálada mnohem tolerantnější než nyní.
Reakce 6
Je to proto, že jste žena, nebo proto, že jste cizinka, nebo proto, že vaše práce tne příliš do živého? Mám podezření, že je to od každého něco, ale vy jim budete znovu a znovu bourat ten hrad, který si vystavili na pískovišti...
Muriel Blaive
Reakce 6
Ano. Brava!
Reakce 6
Muriel Blaive
Věřte tomu nebo ne, ještě před pěti lety byla řada lidí, téměř všichni ze stejné politické strany, jestli mi rozumíte, přesvědčena, že neumím česky...
Reakce 6
Muriel Blaive
Au 😂
Reakce 7
Nenechte se těmi bastardy semlít.
Muriel Blaive
Díky bohu, že mě primárně nehnala touha po kariéře 😂 - chtěla jsem mít jen zajímavou práci, a to se mi podařilo bohatě 😎
Reakce 8
Možná se jen bojí, co přesně řeknete, Muriel!
Muriel Blaive
Myslím, že po 30 letech už vědí, co mají čekat 😂
Jan Čulík
Muriel Blaive
Neřekla bych, že jsem českým akademickým prostředím aktivně ostrakizována, spíše udržována v neviditelnosti. Prostě jako bych tam nebyla, samozřejmě s výjimkou případů, kdy je obsah mých knih opakován v jiných publikacích, aniž by se přiznalo, že jsem tyto objevy učinila já nebo výrazně přispěla k diskusi.
Na druhé straně, je to pro mě fascinující, že vás ostrakizují česká média - to je naprosto absurdní.
Jan Čulík
Ano, Muriel, je to legrace. Je to tak trochu podobné jako s vaší účastí na 150 mezinárodních konferencích o české historii, zatímco v ČR vás nikdo nikam nezve. Kdykoliv se něco šustne v České republice, co se dostane do mezinárodního zpravodajství, pronásledují mě novináři z celého světa (zvlášť akutní to bylo v srpnu 2018, v době padesátého výročí invaze Varšavské smlouvy do Československa) - Al Džazíra, bulharské noviny, argentinské noviny, španělské noviny, skotský rozhlas, čelný britský týdeník Observer, četná americká média, francouzská televize... :) Musím ale dodat, aby to bylo férové, máme už pět let velmi dobrou spolupráci s českou Regionální televizí, kde vysíláme naše Rozhovory Britských listů, a když jsem pohlédl na historii svých mediálních vystoupení, v červnu 2020 jsem byl v pořadu ČRo Plus Pro a proti v diskusi o tom, zda byl Churchill rasista, takže totální ostrakizace to není... :)
8588
Diskuse