Ve věku 91 let zemřel Michail Gorbačov, který se pokusil reformovat Sovětský svaz

31. 8. 2022

čas čtení 3 minuty
"Dal nám všem svobodu - ale my nevíme, co s ní."

Nestor britských televizních novinářů John Simpson:

"Je opravdu smutné, že zemřel Michail Gorbačov: slušný, zásadový člověk s dobrými úmysly, který se snažil zachránit nezachránitelné. 'Studoval jsem právo a viděl, že se u nás zákony nedodržují.' V soukromí byl okouzlující & překvapivě zábavný. Nebyla to jeho vina, že se věci tak zvrtly."


V jednadevadesáti letech zemřel sovětský prezident Michail Gorbačov, informovala agentura TASS s odvoláním na Ústřední klinickou nemocnici.

"Michail Sergejevič Gorbačov zemřel dnes večer po těžké a dlouhodobé nemoci," řekla agentuře Ústřední klinická nemocnice.

Zdroj v ruštině: ZDE

Ruské tiskové agentury informují o úmrtí posledního lídra Sovětského svazu v Ústřední klinické nemocnici v Moskvě.

Ve věku 91 let zemřel Michail Gorbačov, který bez krveprolití ukončil studenou válku, ale nedokázal zabránit rozpadu Sovětského svazu, uvedly v úterý ruské tiskové agentury s odvoláním na představitele nemocnice.

Agentury Tass, RIA Novosti a Interfax citovaly Ústřední klinickou nemocnici v Moskvě.

 

Gorbačovova kancelář již dříve uvedla, že se v nemocnici léčil.

Gorbačov, poslední sovětský prezident, uzavřel se Spojenými státy dohody o snížení zbrojení a navázal partnerství se západními mocnostmi. Odstranil železnou oponu, která od druhé světové války rozdělovala Evropu, a dosáhl sjednocení Německa.

Když v roce 1989 proběhly prodemokratické protesty v zemích sovětského bloku v komunistické východní Evropě, zdržel se Gorbačov použití síly - na rozdíl od předchozích kremelských vůdců, kteří poslali tanky potlačit liberalizaci v Maďarsku v roce 1956 a v Československu v roce 1968.

Protesty však podnítily snahy o autonomii v 15 republikách Sovětského svazu, které se v následujících dvou letech chaoticky rozpadly.

Gorbačov se marně snažil tomuto rozpadu zabránit.

Když se v roce 1985 stal ve věku pouhých 54 let generálním tajemníkem sovětské komunistické strany, rozhodl se oživit systém zavedením omezených politických a ekonomických svobod, ale jeho reformy se vymkly kontrole.

Jeho politika "glasnosti" - svobody slova - umožnila dříve nemyslitelnou kritiku strany a státu, ale také povzbudila nacionalisty, kteří začali prosazovat nezávislost v pobaltských republikách Lotyšsku, Litvě, Estonsku a dalších zemích.

Mnozí Rusové nikdy neodpustili Gorbačovovi turbulence, které jeho reformy rozpoutaly, a následný propad životní úrovně považovali za příliš vysokou cenu za demokracii.

Liberální ekonom Ruslan Grinberg po návštěvě Gorbačova v nemocnici 30. června řekl zpravodajskému serveru ozbrojených sil Zvezda: "Dal nám všem svobodu - ale my nevíme, co s ní."

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
6443

Diskuse

Obsah vydání | 6. 9. 2022