No, ve skutečnosti existují lidé,
kteří nerespektují zvýhodněná místa pro seniory, kteří jsou proti tomu,
aby mentálně postižení žáci sdíleli učitele s těmi bez těchto potíží, a
nejrůznější občané bez empatie. Nicméně civilizované bytosti, a dokonce i
většina savců, mají přirozenou tendenci nabízet zvláštní podmínky těm,
kteří mají menší schopnosti. Ti, kdo mají handicap - ať už fyzický,
mentální, emocionální nebo sociální -, mají tendenci dostávat
dobrovolnou pomoc od těch, kdo mají lepší podmínky. Čím je společnost
civilizovanější, tím je vstřícnější.
Ondřej
Neff si v podstatě stěžuje, že on a jeho generace už nemůže otevřeně urážet
kastu lidí na základě něčeho, co si tito lidé nevybrali ani co nemohou
ovlivnit (snad nevěříte, že se někdo prostě "rozhodne" stát se
neheterosexuálem). A i kdyby homosexualita byla kontrolovatelná, bylo by
stejně absurdní chtít po někom, aby si ji nevybral, jako bylo v
minulosti nutit lidi, aby nebyli leváci, na základě podobných
náboženských dezinterpretací jako předsudky vůči těm, kdo nejsou
heterosexuální.
Je absurdní říkat mi, že můj
život by byl lepší, kdybych nebyl homosexuál. Důrazně to vyvracím. Jsem
plně spokojen a nic na homosexualitě není podstatně špatné. Jediné
problémy spojené s tím, že jsem gay nebo že je někdo lesba, pocházejí od druhých lidí. Kdyby neexistovali prostomyslní lidé jako Neff, kteří by nás
obtěžují tím, co oni si myslí, že bychom měli nebo neměli dělat se svým
životem, jak bychom se měli nebo neměli chovat na veřejnosti, která z
univerzálních lidských práv bychom podle něj měli nebo neměli mít,
nebylo by vůbec žádné utrpení být homosexuálem ...
Není
to tak, že bychom byli nedotknutelní. Stalo se to, že kultura dospěla k
poznání, že je nespravedlivé a zbabělé někoho napadat nebo omezovat
práva kvůli odlišnostem, za které nemůže.
Proč
nemají neheterosexuálové právo nebýt terčem debat vedených
heterosexuály o našich právech? Kdo rozhodl, že si zasloužím méně práv
než kdokoli jiný jen proto, že necítím sexuální přitažlivost k ženám?
Kde je psáno, že bych kvůli tomu, že mám sex s muži, neměl mít stejná
práva jako kterýkoli jiný občan?
Pak by ale
debata o mých právech neměla být chápána stejně společensky nevhodně
jako debata o tom, zda by trpaslíci měli mít možnost adopce, přestože by
jejich děti trpěly společenskými předsudky. Nebo jestli by trpaslíci
měli mít možnost rodit vlastní děti, protože ty děti by měly velkou
šanci být také trpaslíky a jako takové by byly odsouzeny k životu plnému
diskriminace a obtíží...
To, že Neff chce
debatovat o mých právech, zní stejně nemístně, jako kdybych já debatoval
o tom, zda by starší muži měli mít stejná práva jako mladí. I když jsou
mezi současným Neffem a jeho mladistvou verzí zjevné rozdíly, oba by
měli mít minimálně stejná práva. A současný Neff by měl mít nějaká
zvláštní práva navíc, protože má nyní potíže, které jako mladík neměl.
Proto má Neff například v bance zvýhodněné pokladní.
Neff
může diskutovat o čemkoli chce. Žádný zákon ho nepotrestá, když řekne,
že je například proti adopci dětí homosexuály. Copak to nesmí? Aha, on není rád, že by na něho kvůli tomu řvali mnozí lidé
... Milý Neffe, už od dob první rodiny a prvního kmene jsou věci, které
jsou přijatelnější než jiné, a z toho plynou společenské důsledky. Po
tisíce let bych to byl já, kdo by tím, že otevřeně řekne, že je gay, by
byl odstaven. Kdo by byl ostrakizován, možná dokonce potrestán. Vyhozen.
Stigmatizován. Nepozván na rodinné oslavy nebo do společné šatny po
fotbalovém zápase. Jsem to já, kdo stále potřebuje slyšet jak slovo,
které popisuje mou sexualitu, se používá k útokům, což znamená, že si
musím od puberty internalizovat, že moje přirozenost je podle některých
heterosexuálů, jako je Neff, něco opovrženíhodného.
Kdo
mu dal toto právo? Většina. Společenské kodexy jeho doby. Nuže, vítr se
změnil a nyní většina považuje za nespravedlivé a nevhodné, aby starší
heterosexuálové uráželi, vtipkovali nebo omezovali práva
neheterosexuálů. Stejně jako by společenskou cenu nesl někdo, kdo trvá
na tom, že na veřejnosti prdne, protože prdění je považováno za
nevhodné, tak i homofobie se stává v kulturním a civilizovaném prostředí
stále více nepřijatelnou. Zdaleka není ta nová sociální norma tak
rozšířená a většina planety stále dovoluje Neffovi a jemu podobným
říkat, co chtějí, ať už je to jakkoli zraňující a zbabělé, proti
společenské skupině, která začíná trpět (a to výhradně z vnějších,
nevnitřních příčin) už v pubertě tím, že nesmí veřejně projevovat své
emoce, kterou často bijí spolužáci a příbuzní, kterou běžně vyhánějí z
domácnosti nebo ji drží v diskriminovaném postavení. Kasta lidí, kteří
jsou jen díky rozhodnutí lidí, jako je Neff, vyčleněni jako ti, kteří
mají méně práv, společenských i právních, než ostatní.
Takže
si samozřejmě zasloužíme, aby se s námi zacházelo se zvláštní péčí
věnovanou každému, kdo se stal nevinnou obětí trestu za něco, co není
špatné. Není špatné být jiný než heterosexuál. Není to móda, trend, není
to kulturní specifikum žádné doby nebo společnosti: homosexuálové
existovali ve všech možných kulturách v každé době našich dějin. Mezi
jeskynními lidmi, v současné Kanadě nebo Afghánistánu, bez ohledu na to,
jak moc jsou vystaveni médiím nebo veřejnosti. Sám si dopisuji se šesti
homosexuálními Afghánci, osmi homosexuálními Pákistánci a dvěma
homosexuálními Íránci, což svědčí o tom, že je úplně jedno, jestli
člověk vyrůstá a vidí homosexuály v televizi nebo na přehlídkách, i
jestli to zákony dané země trestají trestem smrti, nebo ne. Pokud jsou v
těchto zemích gayové, dokazuje to, jak je to s tím, že určité procento
populace kdekoli se tak narodí. Dokonce i mezi mentálně retardovanými se
běžně vyskytuje homosexualita. Pokud tento fakt sám o sobě nedokazuje,
že homosexualita není naučená vlastnost, ale něco, s čím se člověk rodí,
pak nevím, co by to mohlo být.
Říkejte si o
homosexuálech, co chcete. Ale počítejte s tím, že nové generace a lidé
dobré vůle se na vás budou dívat jako na pochybné osoby. Neočekávejte tedy, že
ostatní k vám budou prostě uctiví. Jak by kdokoli slušný reagoval,
kdybych tento článek využil jako příležitost zaútočit na vaši plešatost
nebo stárnutí? Nebo dokonce váš sexuální život? Kdybych se začal dotýkat
tabuizovaného tématu vaší pravděpodobné impotence, pod záminkou, že mě
zajímá, zda tato sexuální neschopnost není zdrojem vašich frustrací vůči
lidem, kteří mají bohatý sexuální život, bylo by to vkusné? Je tato
teorie proveditelná? Nedává mi Freud oporu, když přemýšlím o vaší
sexuální impotenci jako o možném důvodu vaší frustrace? Ano. Ale nic z
toho by nebylo vhodné. Není to zakázané, ale Jan Čulík by to
nezveřejnil, protože by to označil za neadekvátní civilizovanému
veřejnému diskurzu.
Problém těchto dinosaurů,
kteří se odmítají přizpůsobit nové době, spočívá v tom, že si pletou
svobodu slova se svobodou urážet nevinné.
Diskuse