Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Britská a francouzská pobřežní stráž se hádaly, kdo má pomoci. Mezitím se v kanálu La Manche utopilo 27 lidí

12. 11. 2022

čas čtení 5 minut

Dokumentární film britské komerční televize ITV odhaluje, že rozhodující hodiny byly promarněny debatami o tom, kdo by měl zachránit člun s 34 pasažéry.

Britská a francouzská pobřežní hlídka strávily rozhodující hodiny předáváním si informací o tom, která z nich by měla loni v listopadu zachránit malou loď, která se snažila přeplout kanál La Manche, místo aby vyslaly posádku na záchranu 34 lidí na palubě.

Většina těchto migrantů se následně utopila při nejhorší námořní katastrofě v Lamanšském průlivu za posledních 30 let.

Dokument The Crossing, který je součástí oceňovaného seriálu Exposure televize ITV, získal přístup k dokumentům, které poskytují nové důkazy o osudné cestě 34 cestujících na palubě přeplněného člunu. Zemřelo nejméně 27 lidí, pět se jich stále pohřešuje a dva přežili.

Issa Mohammed, somálský žadatel o azyl a jeden ze dvou přeživších, poskytuje v dokumentu podrobné svědectví. Říká: "Děti křičely. Slyšel jsem jen křik topících se dětí. Viděl jsem mrtvá těla, která plavala vedle mě. V tu chvíli se mě zmocnila hrůza."

V interních právních dokumentech, které získal dokumentární tým, jsou minutu po minutě podrobně popsány události oné noci na základě záznamu francouzské pobřežní stráže o této mimořádné události.

Zatímco francouzská pobřežní stráž v rámci francouzského vyšetřování tragédie zpřístupnila své záznamy o tísňových voláních právníkům, její britský protějšek tak dosud neučinil. Ve Spojeném království vede vyšetřování oddělení pro vyšetřování námořních nehod.

Dne 24. listopadu ve 4.34 hodin ráno francouzská pobřežní stráž uzavřela svůj záznam o události za předpokladu, že se jí zabývají britské záchranné služby. To se však nestalo.

Zatímco britské záznamy o hromadném utonutí nebyly zveřejněny, interní dokumenty britské námořní a pobřežní stráže vyvolaly otázky ohledně způsobu vyřizování volání SOS z malých lodí. Jeden z dokumentů odhaluje schéma ukončení pátrání a záchrany při incidentu s migranty. Uvádí se v něm: "Hraniční síly Spojeného království určí, zda plavidlo splní kritéria pro nasazení taktiky."

V jiném interním dokumentu nazvaném "Vysílání akce pro případy migrantů" se uvádí, že došlo k nejasnostem ohledně toho, kdy lze vysílat tísňové volání SOS v souvislosti s migrujícími čluny v nouzi.

V dokumentu se uvádí: "Akce prováděné ve fázi tísňového volání se mohou u incidentů s malými migrujícími čluny lišit od jiných konvenčnějších tísňových incidentů, a pokud se SMC [vyšší velitel mise] domnívá, že vysílání tísňového volání není vhodné pro incidenty s malými migrujícími čluny, pak je to přijatelné."

Podle interních francouzských právních dokumentů přišlo první volání o pomoc od cestujících na člunu francouzské pobřežní stráži v regionální kanceláři Cross Gris-Nez 24. listopadu v 1.48 hodin, když člun začal nabírat vodu. Motor se zastavil a snaha cestujících vyčerpat vodu z člunu rovněž selhala.

Cestující byli záchrannou službou mylně informováni, že pomoc je na cestě. Cestující opakovaně posílali záchranným službám GPS polohu člunu, ale s přibývajícími hodinami ztráceli naději a jeden po druhém umiírali.

Záchranná služba slyšela křik topících se lidí. Cestující je prosili, aby přijeli, a říkali: "Umíráme, přijeďte pro nás."

Ve 2.28 ráno zavolala francouzská pobřežní stráž své anglické obdobě, sdělila polohu lodi a uvedla, že nyní, když je v anglických vodách, již za ni podle interních právních dokumentů neodpovídá.

Ve 2.44 hodin anglická pobřežní stráž poslala e-mail Crossu Gris-Nezovi, že se domnívá, že loď je ve francouzských teritoriálních vodách, protože slyšela kontinentální vyzvánění na telefonu jednoho z cestujících.

Ve 4.16 hodin ráno se francouzské pobřežní stráži ozvala naposledy: "Lidé jsou ve vodě, je konec."

Ve stejnou dobu plavidlo s názvem Concerto ohlásilo, že vidí malý člun v nouzi, a požádalo záchranné služby, zda by ho nemělo zachránit. Cross Gris-Nez uvedl, že další záchranný člun je na cestě, ale k žádné záchraně nedošlo.

Matthew Schanck, námořní expert, kterého pověřili právníci některých rodin obětí, řekl: "Skutečnost je taková, že více než 30 lidí zůstalo uprostřed jedné z nejrušnějších námořních tras na světě a pomalu jeden po druhém zahynuli a téměř nikdo nic neudělal."

Zdroj v angličtině ZDE