Ruská agrese na Ukrajině: Rusko varuje Západ, že bude litovat vyslání tanků na Ukrajinu

20. 1. 2023

 

- Nejvyšší diplomat EU Josep Borrell říká, že některé evropské země jsou připraveny poslat na Ukrajinu těžké tanky a že doufá, že rozhodnutí o jejich poskytnutí padne na dnešním zasedání ministrů obrany v Německu.

Borrell  řekl novinářům v Madridu:

    O tom se bude dnes jednat v Ramsteinu, kde bude EU zastoupena. Musíme Ukrajině poskytnout zbraně potřebné nejen k odražení, což právě dělají, ale také k znovuzískání území.

Dodal:

    Myslím, že Ukrajina potřebuje bojové zbraně a těžké tanky, o které požádala a které jsou některé evropské země připraveny poskytnout, a doufám, že takové rozhodnutí bude přijato.

 
- První dodávka humanitární pomoci OSN dorazila poblíž frontového města Soledar v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, uvedl mluvčí OSN.

Podle mluvčího Úřadu OSN pro koordinaci humanitární pomoci (OCHA) Jense Laerkeho vyložil konvoj tří kamionů zásoby potravin, vody, hygienických potřeb a léků pro přibližně 800 lidí v oblastech kontrolovaných ukrajinskou vládou.

Neposkytl podrobnosti o přesné poloze konvoje ani o tom, jak byl OCHA schopen zajistit jeho bezpečnost, ale uvedl, že vozidla vyjela z Dněpru, a dodal:

    Podle něj lidé v Dněpru pomoc nutně potřebují, takže jsme opravdu rádi, že se k nim konvoj dostal.

Agentura se snaží zvýšit počet konvojů s pomocí v blízkosti frontových linií a v nadcházejících dnech se očekávají další, dodal.

 
- Americký ministr obrany Lloyd Austin vyzval spojence, aby "sáhli hlouběji do kapsy" a podpořili Ukrajinu, protože "historie nás sleduje", když uvedl podrobnosti o balíku vojenské pomoci ve výši 2,5 miliardy dolarů, který USA oznámily ve čtvrtek.

    V projevu na zasedání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Německu Austin řekl: "Toto je klíčový okamžik. Rusko se přeskupuje, verbuje a snaží se znovu vybavit. Toto není okamžik, kdy by se mělo zpomalit. Je to chvíle, kdy je třeba sáhnout hlouběji do kapsy. Ukrajinci nás sledují. Sleduje nás Kreml a sleduje nás historie. Takže nepolevíme. A nebudeme váhat v našem odhodlání pomoci Ukrajině bránit se před ruskou imperiální agresí."

    Setkání na americké základně Ramstein se osobně zúčastnil ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov a prostřednictvím videospojení k němu promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij.

    Zelensiyj uvedl, že jeho vláda očekává "silná rozhodnutí" od vedoucích představitelů obrany NATO a dalších zemí, kteří se v pátek setkali, aby diskutovali o posílení schopnosti Ukrajiny čelit ruským silám pomocí moderních bojových tanků.

    Skupina 11 zemí NATO před dnešním jednáním přislíbila Ukrajině novou vojenskou pomoc. Pomoc od zemí včetně Británie, Estonska, Lotyšska a Polska bude podle prohlášení zahrnovat desítky systémů protivzdušné obrany Stinger, protiletadlových děl S-60, kulometů a výcvik.

    USA ve čtvrtek oznámily, že Ukrajině poskytnou 2,5 miliardy dolarů na nové zbraně a munici. Balík zahrnuje 90 obrněných transportérů Stryker, dalších 59 bojových vozidel pěchoty Bradley, systémy protivzdušné obrany Avenger a velkou i malou munici, uvádí se v prohlášení Pentagonu.

-  Ukrajina sděluje, , že zatkla sedm ruských agentů v Dnipro, kteří jsou obviněni z napomáhání raketovým útokům na město.

- Britské ministerstvo obrany uvedlo, že žoldnéřská skupina Wagner "téměř jistě nyní na Ukrajině velí až 50 000 bojovníkům a stala se klíčovou součástí ukrajinské války".


- Podle studie akademiků z univerzity v Sankt Gallenu a Mezinárodního institutu pro rozvoj managementu ve Švýcarsku se od zahájení invaze na Ukrajinu z Ruska odprodalo méně než 9 % západních firem.

Simon Evenett a Niccolò Pisani uvedli, že jejich výzkum odhalil "velmi omezený ústup firem z EU a G7 z Ruska", a dodali, že tato zjištění "zpochybňují narativ, že dochází k rozsáhlému exodu západních firem, které opouštějí trh".

Výzkumníci uvedli, že z 1 404 společností z EU a G7, které byly v únoru 2022 registrovány jako vlastníci celkem 2 405 dceřiných společností v Rusku, se do listopadu zbavilo alespoň jedné z nich pouze 8,5 %, přičemž míra odprodejů se ve čtvrtém čtvrtletí "téměř nezměnila".

"Ve skutečnosti mnoho firem se sídlem v těchto zemích odolalo tlaku vlád, médií a nevládních organizací", aby opustily Rusko, přestože západní firmy, které pokračují v obchodních vazbách, "by mohly být obviněny z 'obchodování s nepřítelem'".

Studie zjistila, že z Ruska se stáhlo více amerických společností (18 %) než evropských firem (8 %) a že z těch dceřiných společností, které zůstaly, je 19,5 % vlastněno Německem, 12,4 % Američany a 7 % Japonci.

Yaleova univerzita vede seznam, který ukazuje, že více než 1 000 západních společností omezilo své aktivity v Rusku nebo - jak je tomu v případě některých největších světových nadnárodních společností - se stáhly úplně, ale mnohé zůstávají.

Švýcarští výzkumníci uvedli, že jejich studie pravděpodobně přeceňuje míru odprodejů a představuje "ověření reality", "jak ochotně, schopně a rychle jsou západní firmy připraveny přerušit zahraniční obchodní vazby tváří v tvář akutním geopolitickým rizikům".


- Samozvaná Doněcká lidová republika (DLR) v oblasti Donbasu oznámila, že převzala kontrolu nad Kliščiivkou, malou osadou jižně od Bachmutu na východě Ukrajiny.


- Ruský prezident Vladimir Putin vedl telefonický rozhovor se svým protějškem z Kazachstánu Kassym-Jomartem Tokajevem. Podle bezprostředních informací jednali o spolupráci v oblasti energetiky.

- Pavlo Kyrylenko, ukrajinský gubernátor Doněcku, zveřejnil na Telegramu údaje o civilních obětech ze včerejška. Píše:

    19. ledna Rusové zabili čtyři civilisty v Doněcké oblasti: další tři lidé v regionu byli zraněni. V současné době není možné zjistit přesný počet obětí v [oblastech] Mariupol a Volnovacha. Každý válečný zločinec bude potrestán!

Na otázku soukromé rozhlasové stanice RMF FM, zda by vyslání tanků na Ukrajinu bylo možné i v případě odporu Německa, Jablonski odpověděl: "Myslím, že pokud bude silný odpor, budeme připraveni podniknout i takovou nestandardní akci ... ale nepředjímejme fakta."

Jablonski tak zopakoval prohlášení polského premiéra Mateusze Morawieckého, který ve čtvrtek naznačil, že Polsko by mohlo v rámci širší koalice vyslat na Ukrajinu tanky Leopard 2 i bez souhlasu Německa.

"Souhlas je zde druhořadý, buď tento souhlas rychle získáme, nebo sami uděláme, co je potřeba," řekl Morawiecki.

- Podle agentury AFP americký zbrojní balík neobsahoval rakety dlouhého doletu ATA, o které Ukrajina žádala.

Tyto rakety, které doletí až 300 km, by mohly Ukrajině umožnit zasáhnout ruské zásobovací trasy a sklady daleko za frontovou linií, které nejsou dosažitelné současnými raketovými systémy Himars.

Západní partneři se však také obávají, že by Ukrajina mohla zbraně dlouhého doletu použít k zasažení hluboko uvnitř ruského území nebo Krymu - poloostrova, který Moskva anektovala v roce 2014 - přestože Kyjev slíbil, že tak neučiní.

- Kreml varoval před eskalací konfliktu na "zcela novou úroveň", pokud Západ vyhoví posledním výzvám Ukrajiny k použití zbraní delšího doletu.


Spojené státy ve čtvrtek oznámily novou vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě až 2,5 miliardy dolarů, včetně stovek obrněných vozidel a podpory ukrajinské vzdušné porážky.


- Německé vládní zdroje uvedly, že Berlín by se v otázce tanků Leopard posunul, pokud by Washington souhlasil s vysláním tanků Abrams na Ukrajinu. Tanky Abrams nebyly zahrnuty do čtvrtečního oznámení USA.

Nový německý ministr obrany Boris Pistorius však již dříve uvedl, že neví o žádném požadavku, aby Ukrajina obdržela americké a německé tanky současně.

"Nejsem si vědom žádného takového ustanovení," řekl Pistorius německé televizi ARD na otázku, zda to znamená, že Abramsy a Leopardy musí být dodány současně, což je postoj, který ponechává otevřenou možnost páteční dohody.


- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij prohlásil, že jeho vláda očekává "silná rozhodnutí" od představitelů obrany NATO a dalších zemí, kteří se v pátek sejdou, aby projednali posílení schopnosti Ukrajiny čelit ruským silám moderními bojovými tanky.

Setkání na letecké základně Ramstein v Německu je nejnovějším z řady setkání od ruské invaze na Ukrajinu před téměř 11 měsíci a budou se na něm projednávat budoucí dodávky zbraní, zejména německých tanků Leopard 2, které používají armády v celé Evropě.

Berlín má právo veta při jakémkoli rozhodnutí o vývozu tanků a vláda kancléře Olafa Scholze se zatím zdála být neochotná tento vývoz schválit z obavy, že by tím Rusko vyprovokovala.

Někteří spojenci tvrdí, že obavy Berlína nejsou na místě, protože Rusko je již plně odhodláno k válce, zatímco Moskva opakovaně prohlásila, že západní dodávky zbraní by prodloužily konflikt a zvýšily utrpení na Ukrajině.

"Ve skutečnosti nyní čekáme na rozhodnutí jednoho z evropských hlavních měst, které aktivuje připravené řetězce spolupráce týkající se tanků," řekl Zelenskij ve čtvrtečním večerním videopřenosu.

"Připravujeme se na zítřejší schůzku v Ramsteinu. Očekáváme silná rozhodnutí. Očekáváme silný balíček vojenské pomoci ze strany Spojených států," dodal.

- Skupina 11 zemí NATO přislíbila Ukrajině řadu nových vojenských podpor před pátečním krizovým jednáním o zbraních pro Kyjev v Německu. Pomoc od zemí včetně Británie, Estonska, Lotyšska a Polska bude podle prohlášení zahrnovat desítky systémů protivzdušné obrany stinger, protiletadlových děl S-60, kulometů a výcvik.

- Ředitel CIA William Burns nedávno tajně odcestoval do hlavního města Ukrajiny, aby se setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským, uvedl ve čtvrtek jeden z amerických představitelů pro agenturu Reuters. "Ředitel Burns odcestoval do Kyjeva, kde se setkal s ukrajinskými zpravodajskými kolegy i prezidentem Zelenským a posílil naši trvalou podporu Ukrajině a její obraně proti ruské agresi," uvedl americký představitel, který odmítl být jmenován nebo sdělit, kdy se návštěva uskutečnila.

-  Británie plánuje poslat na Ukrajinu 600 raket Brimstone, aby podpořila zemi v jejím boji proti Rusku, oznámil ministr obrany Ben Wallace. V projevu na setkání s dalšími ministry obrany na vojenské základně Tapa v Estonsku Wallace nastínil již dříve oznámený balíček vojenské podpory Ukrajině, včetně vyslání tanků Challenger. "Jsme v tom dlouhodobě," řekl.

-  Švédská vláda oznámila nový balíček vojenské pomoci Ukrajině, který bude zahrnovat obrněná bojová vozidla pěchoty a dělostřelecký systém Archer. Polsko uvedlo, že posílá protiletadlová děla S-60 se 70 000 náboji a je připraveno darovat rotu tanků Leopard 2 německé výroby, a to "do doby, než se vytvoří (širší) koalice" dárců tanků Leopard.

- Litevský ministr obrany Arvydas Anušauskas uvedl, že na pátečním zasedání ministrů obrany na letecké základně Ramstein v Německu oznámí několik zemí vyslání tanků Leopard 2 na Ukrajinu. Celkový počet obrněných vozidel přislíbených na zítřejší schůzce půjde do stovek, řekl Anušauskas agentuře Reuters.

- Estonský ministr obrany Hanno Pevkur oznámil, že jeho země pošle Ukrajině v rámci posledního balíčku podpory vojenské vybavení v hodnotě 113 milionů eur.

-  Dánsko oznámilo, že Kyjevu daruje 19 houfnicových dělostřeleckých systémů Caesar francouzské výroby.


- Kreml prohlásil, že Rusko dosáhne svých cílů na Ukrajině "tak či onak", a čím dříve Kyjev přijme jeho požadavky, tím dříve konflikt skončí. Kreml opakovaně prohlásil, že Rusko je připraveno zastavit vojenské operace, pokud Ukrajina splní jeho požadavky, ale Moskva veřejně nepředstavila podrobnosti své vyjednávací pozice ani to, co požaduje od Kyjeva, aby ukončila nepřátelství.