Katastrofa na Kapverdských ostrovech: loď bezcílně plula mořem ještě měsíc, co na ni byly úřady upozorněny, sdělují nevládní organizace

18. 8. 2023

 

"Naše organizace ... se o vyplutí lodi dozvěděla 20. července," uvedla nevládní organizace Walking Borders ve svém prohlášení. "Příbuzní lidí na palubě nás informovali, že loď odjela 10. července a že na palubě je 130 lidí. Aktivovali jsme pátrací protokol naší organizace a informovali jsme orgány příslušných zemí [Senegalu, Mauretánie, Maroka a Španělska] při záchraně na trase mezi Senegalem a Kanárskými ostrovy."

Zdá se, že loď byla téměř měsíc ponechána na pospas silnému pasátovému větru v Atlantiku. Migrační trasa přes Atlantik ze západní Afriky na Kanárské ostrovy, která se obvykle používá k dosažení pevninského Španělska, je jednou z nejsmrtelnějších na světě.

Helena Maleno Garzónová, zakladatelka organizace Walking Borders, napsala 23. července na Twitteru o lodi: "Senegalská rybářská loď s více než 120 lidmi na palubě zmizela. Odjeli před 14 dny a zoufalé rodiny žádají o posílení pátracích prostředků."

Původní zprávy naznačovaly, že se plavidlo potopilo, ale úřady později upřesnily, že ho našla unášená španělská rybářská loď Zillarri, která zalarmovala kapverdské úřady.

Španělská námořní záchranná služba potvrdila, že španělská rybářská loď 14. srpna zachránila 38 lidí a vylovila sedm těl.

Představitel společnosti Pevasa, která provozuje loď Zillarri, zabývající se lovem tropických tuňáků, uvedl, že přeživší žádali o pomoc a byli ve "špatném stavu".

Mezi přeživšími byly čtyři děti ve věku od 12 do 16 let, řekl  Flavio Di Giacomo, mluvčí Mezinárodní organizace pro migraci.

Nevládní organizace uvedla, že si je "vědoma, že od vyhlášení poplachu byly  vynaloženy pátrací snahy", ale domnívá se, že "nebyly dostatečné".

"Charakteristika této migrační trasy znamená, že se tyto lodě mohou snadno ztratit nebo odplout, pokud dojde k poruše motoru," dodal. "Požádali jsme proto o větší pátrací prostředky, které by mohly zachránit více životů."

Zatím není jasné, jak osoby na palubě zahynuly, i když některé zdroje uvádějí, že příčinou mohlo být podchlazení a dehydratace. Zdroje uvedly, že přeživší snědli zásoby jídla, které tu zanechali cestující, kteří během cesty zemřeli.

"Kdyby bylo více prostředků a spolupráce, tito lidé by byli zachráněni," řekl Maleno Garzón.

Většina mrtvých se narodila a vyrostla ve Fass Boye a lidé v tamní malé rybářské komunitě jsou v šoku.

Panuje zde "smutek, zděšení, zoufalství a naprostý klid", řekl agentuře France-Presse Moda Samb, místní radní.

Cheikh Awa Boye, předseda místního rybářského sdružení, uvedl, že přeživší po záchraně volali domů z Kapverd. Boye médiím řekl, že mezi pohřešovanými jsou i dva jeho synovci. "Chtěli odjet do Španělska," řekl.

Podle některých zpráv se na Kanárské ostrovy dostane jen každá třetí loď s lidmi ze západní Afriky. "Bezpečné a pravidelné migrační cesty velmi chybí, což dává prostor převaděčům a obchodníkům s lidmi, aby se vydávali na tyto smrtící cesty," uvedla IOM.

Podle IOM zemřelo od začátku roku 2023 při pokusu dostat se ze západní Afriky na Kanárské ostrovy nejméně 324 lidí, nepočítaje v to oběti úterního incidentu. Organizace Walking Borders naznačila, že skutečný počet může být téměř třikrát vyšší.