Antisemitismus v Německu: Kde zůstala empatie?

29. 11. 2023

čas čtení 5 minut
Od teroristického útoku Hamásu na Izrael vzrostla v Německu nenávist vůči Židům. Jak se židovská kulturní scéna vyrovnává s rostoucím antisemitismem?, ptají se Torsten Landsberg a Nadine Wojcik.

Židovské hvězdy na zdech domů, propalestinské demonstrace skandující antisemitská hesla, útok na synagogu: Od útoku militantního islamistického Hamásu na Izrael 7. října se v Německu opět otevřeně projevuje antisemitismus.

"Jsem překvapen společenským chladem a nedostatkem empatie mezi mnoha lidmi," řekl DW Andrei Kovacs, výkonný ředitel sdružení "1700 let židovského života v Německu". "Dlouhé ticho v německém kulturním sektoru, malá občanská odvaha ve společnosti - situace je znepokojivá."

"Není to výlučně německý problém"

Válka na Blízkém východě je složitá a samozřejmě se můžete dohadovat o politice, říká. "Ale 7. říjen byl zlomovým bodem pro židovský život, pogromem, bestiálním masakrem. Proto nepřichází v úvahu relativizovat skutky na historickém nebo politickém pozadí."

V roce 2021, v roce oslav 1700. výročí židovských komunit v Německu, uspořádal jeho spolek řadu akcí s cílem poskytnout informace o židovských tradicích a kultuře.

"Navrhli jsme nízkoprahové koncepty a byli jsme přítomni zejména ve venkovských oblastech, kde judaismus není tak rozšířený a málo se o něm ví."

Jsou tyto iniciativy vzhledem k současné situaci marné? "Antisemitismus má dlouhou tradici a není výlučně německým problémem," říká hudebník a podnikatel Andrej Kovacs. Bojovat s ním vyžaduje vytrvalost.

Počet antisemitských trestných činů v Německu od útoku Hamásu na Izrael výrazně vzrostl. Podle Spolkového kriminálního úřadu (BKA) bylo nahlášeno 680 antisemitských trestných činů. Z nich více než 550 souvisí se současnou krizí na Blízkém východě.

Toto číslo je výrazně vyšší než průměr. Potenciál eskalace je vysoký, varoval prezident BKA Holger Münch.

Igor Levit zve na solidární koncert

Hvězdný pianista Igor Levit je také šokován "explozí antisemitismu a nenávisti k Židům". Zažívá "nedostatek empatie".

To vedlo k tomu, že "jsem ztratil základní důvěru v to, jaká je společnost v Německu," vysvětlil v rozhovoru pro týdeník "Die Zeit".

Nenávist k Židům není jen hrozbou pro něj samotného, ale i pro "základ existence této Spolkové republiky". Cítí hněv a nejraději by na všechny křičel: "Copak si neuvědomujete, že je to proti vám? 'Smrt Židům!' znamená 'Smrt demokracii!'"

Židovský pianista, který se v roce 1995 přestěhoval se svými rodiči z ruského Gorkého do Hannoveru, však nechce tato slova nechat tak, jak jsou. Společně s Berliner Ensemble, jednou z nejznámějších scén v německé metropoli, pozval veřejnost na pondělní (27.11.2023) solidární koncert.

Igor Levit na svém instagramovém kanálu píše: "Vyzývám vás všechny, abyste tam byli. Znaky, prohlášení - proti antisemitismu. Neboť nemůže existovat žádná neutralita, žádná lhostejnost, pokud jde o nenávist k Židům, pokud jde o nenávist k lidem v jakékoli formě. Nikdy."

Solidární koncert nesl název "Proti tichu. Proti antisemitismu". Kromě hudby proběhla panelová diskuze s moderátorem DW Michelem Friedmanem, novinářkou ZDF Dunjou Hayali, klimatickou aktivistkou Luisou Neubauer, hercem Ulrichem Noethenem, popovým hudebníkem Svenem Regenerem a divadelní režisérkou Katharinou Thalbach.

Spontánním koncertem v Tel Avivu asi před dvěma týdny překvapil Igor Levit pacienty, zdravotní sestry a lékaře nemocnice Ichilov. Klinika ošetřuje mnoho zraněných obětí útoků Hamásu ze 7. října.

Video z vystoupení ve vstupní hale nemocnice zveřejnil německý velvyslanec Steffen Seibert na X (dříve Twitter). Předtím Levit hrál v malém kruhu pro příbuzné rukojmích Hamásu.

Hamás je na seznamu teroristických organizací Izraele, Německa, EU, Spojených států a dalších zemí.

Sbalené kufry

V rozhovoru pro "Die Zeit" pianista ruského původu řekl, že si pohrával s myšlenkou opustit Německo. Ještě však není připraven.

Deborah Middelhoffová, šéfredaktorka kulinářských časopisů nakladatelství Jahreszeiten-Verlag, naopak oznámila, že chce se svým manželem emigrovat.

"Na pozadí mé příslušnosti k židovské náboženské obci a vzhledem k současnému vývoji v Německu jsem se rozhodla přesunout centrum svého života do zahraničí," uvedla prostřednictvím vydavatele.

Sedí Židé v Německu na sbalených kufrech? "Dělám si starosti, to ano, ale strach je špatná reakce," říká Andrej Kovács.

Jeho prarodiče přežili koncentrační tábor Bergen-Belsen. To je důvod, proč otázka, zda je Německo domov, byla vždy přítomna. "Existuje pohled na kufry," říká, ale cítí širokou podporu politiků a části občanské společnosti. "To je povzbudivé."

Zdroj v němčině: ZDE

1
Vytisknout
2780

Diskuse

Obsah vydání | 1. 12. 2023