30. 11. 2023 / Daniel Veselý
Dočasné příměří mezi Izraelem a Hamásem, které bylo dojednáno především díky Kataru, aby mohla proběhnout výměna části zajatých Izraelců za některé uvězněné Palestince, názorně dokládá, že Bushova nabubřelá doktrína „S teroristy se nevyjednává“ je absurdní alibismus, jehož primárním cílem je totální porážka nepřítele, nehledě na újmu způsobenou nevinným civilistům. I nadále probíhají horečné diplomatické rozhovory o prodloužení příměří, čemuž je nakloněno jak hnutí Hamás, tak USA. Tato diplomatická ofenziva by za příhodné geopolitické konstelace mohla nakonec vyústit v trvalé příměří mezi znepřátelenými stranami.
Izraelská vláda však neústupně stojí za svým záměrem vymýtit Hamás z palestinské společnosti, nehledě na relativně hladkou výměnu zajatých Izraelců za vězněné Palestince, včetně dětí. Tel Aviv si ovšem musí být vědom skutečnosti, že nelze eliminovat odzbrojený odpor dlouhodobě týrané populace, aniž by Pásmo Gazy srovnal se zemí a usmrtil statisíce civilistů.
Skutečným záměrem izraelského genocidního tažení v Gaze je pomsta a rozsáhlé ničení civilní infrastruktury, neboť izraelské ozbrojené síly (IDF) kladou důraz na destrukci namísto preciznosti, jak v první polovině října uvedl mluvčí IDF Daniel Hagari. Izraelské bomby a střely během sedmi týdnů poškodily 234 tisíc bytových jednotek a více než 46 tisíc domovů bylo kompletně zničeno, což představuje zhruba 60 procent bytového fondu v Pásmu. Tato záměrná destrukce obytné a další civilní zástavby podle analýzy Shelter Cluster Palestine „vážně ohrožuje schopnost splnit základní požadavky k udržení života“.
Koneckonců věrohodné údaje v kombinaci s genocidními hláškami vrcholných izraelských představitelů na padrť rozbíjejí lži o chirurgicky kalibrovaných vojenských operacích „nejmorálnější armády na světě“, o nichž neustále hovoří apologeti izraelského apartheidu v politických a mediálních kruzích. Podle lidskoprávní organizace Euro Med Izrael od 7. října do uzavření příměří 24. listopadu zabil v Gaze více než 20 tisíc lidí, včetně 18690 civilistů, počítaje v to i osoby pohřbené pod troskami vybombardovaných domů. Jsou to jednoduché počty: Izrael dokázal během sedmitýdenních vražedných útoků v Gaze usmrtit pouze něco přes tisíc hamásovských militantů, tedy jednoho příslušníka ozbrojeného odporu na zhruba 17 civilistů.
Oborníci oslovení listem New York Times vyjádřili překvapení nad tempem, s jakým Izraelci zabíjejí Palestince v Gaze, přičemž v tomto století podle jejich mínění existuje jen málo precedentů k izraelskému bombardování a ostřelování Gazy, jež předcházelo stávajícímu příměří.
"Je to něco, co jsem za svou kariéru ještě nezažil," soudí vojenský poradce nizozemské organizace PAX a bývalý vedoucí analytik zpravodajských služeb v Pentagonu Marc Garlasco. Abychom nalezli historické srovnání pro svržení tolika velkých bomb na tak malém území, možná bychom se museli vrátit „do Vietnamu nebo do druhé světové války". Izrael v Gaze za sedm týdnů zabil více než dvojnásobek žen a dětí, které na Ukrajině usmrtila ruská okupační armáda za necelé dva roky, vycházíme-li z údajů OSN, čteme na stránkách deníku New York Times.
Některé zasvěcené hlasy přicházejí s ještě s tvrdšími soudy, kupříkladu britský diplomat zastávající vysokou funkci v OSN Martin Griffiths, který byl svědkem zvěrstev Rudých Khmérů i současných vyhlazovacích operací izraelské armády v Gaze. Podle Griffithse je nynější humanitární katastrofa v Gaze ještě horší než to, co viděl v Kambodži za Rudých Khmérů.
Zvlášť obludná je izraelská „válka proti nemocnicím“, o nichž Tel Aviv lživě tvrdí, že jsou velícími středisky Hamásu, aby cynicky ospravedlnil taková zvěrstva, jako když rodiče na příkaz okupační armády museli zanechat své předčasně narozené děti umřít v nemocničních postelích a okamžitě se evakuovat na jih Pásma. Když se o 17 dní později na místo činu vrátil televizní štáb, nalezl několik mrtvých miminek, z nichž už lezli červi.
Zatímco v Gaze panuje příměří, Izrael stupňuje své smrtící razie na Západním břehu, kde IDF za asistence osadnických teroristů pokračuje v ničení civilních obydlí, vyhánění Palestinců z jejich půdy, zatýkání a zabíjení dospělých i dětí. Netanjahuova vláda tak svévolně ohrožuje dosavadní klid zbraní – a zdá se, jako by si to sama uvědomovala. Na Západním břehu bylo od vypuknutí konfliktu Hamásu s Izraelem 7. října izraelskými vojáky zabito nejméně 242 Palestinců, včetně 57 dětí. Třaskavou atmosféru ještě více vyhrocuje zlověstná genocidní rétorika ultrapravicového izraelského ministra financí Bezalela Smotriče, podle nějž je okupovaný Západní břeh Jordánu domovem dvou milionů nacistů.
Jestliže Hamás a další ozbrojené palestinské frakce – vědomy si obrovské asymetrické převahy Izraele a jeho západních kompliců – raději preferují příměří a pokračující výměnu zajatců a vězňů, Netanjahuova vláda má patrně zcela jiné plány. Smutnou pravdou je, že izraelské vražedné choutky může zkrotit, ba utnout pouze Bidenova vláda, a to kdykoliv se jí zamane. Riskuje přitom pouze politickou odvetu ze strany mocné izraelské lobby AIPAC.
Nicméně politická podpora prezidenta Bidena klesla na nejnižší úroveň za dobu jeho prezidentství, a to na 40 procent, jelikož výrazná většina všech voličů nesouhlasí s kursem jeho zahraniční politiky, což platí zejména pro neochvějnou americkou podporu Izraele v konfliktu s Hamásem. Za této situace nemusí Donald Trump dělat vůbec nic a vítězství v prezidentských volbách v příštím roce má téměř v kapse.
Diskuse