Lékaři bez hranic: Gaza: stovky zabitých zdravotníků, ostřelování sanitek i nemocnic. V bezpečí už není nikdo

14. 5. 2025

Přehled všech útoků ovlivňující práci Lékařů bez hranic najdete zde. Níže jsou některé z nich: 

13. října 2023 – Izraelské síly poskytly jen dvě hodiny na evakuaci nemocnice Awda podporované Lékaři bez hranic. Kolegové z organizace vyvezli pacienty na lůžkách na ulici ve snaze dostat je do jiných nemocnic, ale bezpečně se to nepodařilo. Personál a pacienti nakonec zůstali v nemocnici. 

10. listopadu 2023 - Nemocnice Šífa byla ostřelována, zatímco pacienti a personál byli stále uvězněni uvnitř, což vedlo k masivním ztrátám na životech. Maher Sharif, tamní zdravotní bratr, uvedl: „Naše nemocnice byla zasažena, když jsem byl na cestě do práce. Všichni jsme byli vyděšení, někteří z nás se vrhli na zem. Viděl jsem mrtvá těla, včetně žen a dětí. Byl to příšerný pohled.“ 

18. listopadu 2023 - Konvoj Lékařů bez hranic, který se snažil evakuovat zaměstnance a jejich rodiny, byl ostřelován, přičemž byli zabiti dva lidé, a to včetně jednoho našeho kolegy. Všechny okolnosti naznačují, že odpovědnost za tento útok nese izraelská armáda.^[1]  

20. listopadu 2023 - Vozidla Lékařů bez hranic, která byla součástí výše zmíněného konvoje, byla zničena izraelským buldozerem a těžkou vojenskou technikou přímo před zraky našich kolegů, kteří se ukrývali na základně organizace. Došlo také k poškození kliniky Lékařů bez hranic, když se zřítila její obvodová zeď, proti které byla ničená vozidla tlačena. Část kliniky v důsledku toho vzplanula. 

21. listopadu 2023 - Při útoku na nemocnici Awda byli zabiti tři lékaři: Mahmoud Abu Nujaila, Ahmad Al Sahar a Ziad Al-Tatari. První dva uvedení pracovali pro Lékaře bez hranic. Přestože jsme hovořili se všemi stranami konfliktu a vyzývali je k přijetí odpovědnosti za tato zabití, nikdo se k nim nepřihlásil a není možné s naprostou jistotou říci, co se na místě odehrálo. 

8. ledna 2024 - Kryt Lékařů bez hranic, přezdívaný „Lotus“, v Chán Júnisu byl zasažen izraelským dělostřeleckým granátem. Ten zabil pětiletou dceru jednoho z pracovníků Lékařů bez hranic a zranil tři lidi. Více než 125 zaměstnanců organizace bylo i se svými rodinami poté přemístěno do Rafáhu. 

12. března 2024 - Izraelská armáda provedla vojenské operace v Dženínu na Západním břehu Jordánu. V nemocnici Khalila Suleimana podporované Lékaři bez hranic byli ostřelováni lidé stojící na nádvoří nemocnice. Šest lidí bylo zraněno před vchodem na pohotovost, dva z nich později zemřeli. 

31. března 2024 – Izraelský nálet zasáhl dvůr nemocničního komplexu Aksá podporovaného Lékaři bez hranic, který se nacházel těsně před pohotovostí, kde hledali přístřeší někteří z vnitřně vysídlených lidí. Mnoho z nich bylo zabitých nebo zraněných. Po útoku musela část týmu Lékařů bez hranic přestat v poskytování zdravotní péče. 

23. května 2024 – Nemocnice Awda v Gaze byla po čtyřdenním obléhání izraelskými silami nucena dočasně zavřít. Dne 19. května byla nemocnice obklíčena tanky a personál i pacienti se museli schovávat pod stoly a postelemi, protože kulky a granáty rozbíjely okna.

14. října 2024 – Izraelský nálet cílil na ubytovací část nemocničního komplexu Aksá v Dajr Baláhu, ve které přebývají vysídlené osoby. Výsledkem bylo 65 zraněných a 5 mrtvých. Stany vysídlených osob vzplály, zatímco v nich lidé spali. Nemocnice ošetřila 40 pacientů, včetně 10 dětí a 8 žen; mnoho z nich s těžkými popáleninami. Dalších 25 zraněných pacientů muselo být kvůli nedostatku kapacit v nemocnici přemístěno do jiných zdravotnických zařízení. 

13. listopadu 2024 – Izraelský nálet zasáhl hustě osídlenou zónu Mawasi, pouhých 250 metrů od kliniky Lékařů bez hranic. Ti neobdrželi od izraelských sil oficiální příkaz k evakuaci. Zaměstnanci organizace a asi 500 pacientů a pečovatelů měli jen několik minut na to, aby opustili zařízení. Později bylo nalezeno zničené zdravotnické vybavení i šrapnely poškozené odsolovací zařízení (důležité pro získávání pitné vody).                    

^[1] Odpovědnost za útoky uvádíme pouze v případě, že jsme byli schopni ji bezpečně určit a ověřit. V řadě případů ale toto nejde s jistotou provést a je potřeba nezávislé vyšetřování.

Podobná svědectví přinášejí i čeští spolupracovníci Lékařů bez hranic. „Večer zablokoval izraelský tank pobřežní silnici v oblasti Mawasi v Chán Júnisu. Celá ta oblast byla dříve označená v rámci dekonfliktního mechanismu jako bezpečná. Střela z tanku zasáhla budovu ze všech možných směrů označenou logem Lékařů bez hranic a pomocí GPS souřadnic identifikovanou u obou stran konfliktu jako místo určené pro humanitární organizaci,“ popisuje farmaceut Stanislav Havlíček, který pracoval na jihu Gazy začátkem roku 2024. „Vojáci pak více než dvě hodiny blokovali přístupovou silnici, takže se ke zraněným nemohl dostat žádný lékař, a nebylo je tak ani možné převést do nemocnice,“ dodává Havlíček. Tento incident jeho kolegovi ze skladu léků, ve kterém spolu pracovali, převrátil život naruby. Ten den přišel o svou ženu i matku. Jeho dvě děti a dvě sestry skončily v nemocnici.

Dvojí stres zdravotníků

Na klinice Lékařů bez hranic ve městě Gaza a v Násirově nemocnici v Chán Júnisu zaznamenávají týmy organizace nárůst pacientů s popáleninami a také pacientů, u nichž se výrazně opožďují chirurgické zákroky, které zoufale potřebují. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) by evakuaci potřebovalo až 13 tisíc pacientů, z toho 4,5 tisíce dětí. Exponenciálně rostou také potřeby v oblasti duševního zdraví. Lidé trpí silnými úzkostmi a depresemi. A to včetně zdravotníků, kteří zažívají dvojí stres – kromě zaopatření své rodiny ve válce jsou svědky extrémního utrpení v práci.

„Zdravotníci jsou trénovaní na to, že vidí krev a těžké případy, které by většina z nás nezvládla. To, čeho jsou svědky teď, je však hrozivé a nepředstavitelně náročné. Vidí lidi bez končetin, děti roztrhané na kusy, ženy a muže v extrémní bolesti. Na začátku (války) nám chyběl materiál, takže některé amputace bylo nutné provést bez jakýchkoliv prášků proti bolesti nebo anestezie. To vede k úzkostem, nočním můrám nebo vzpomínkám, na které nikdy nezapomenou,“ vysvětluje psychiatrička Lékařů bez hranic Audrey McMahon dlouhodobě působící na palestinských územích.

Jak dlouho ještě?

Systematické odepírání humanitární a zdravotnické pomoci zničilo v Gaze základní podmínky pro život. Už více jak 10 týdnů přes hranice neprojel žádný kamion se zdravotnickým materiálem a humanitární pomocí. Nové změny pro registraci neziskových organizací na palestinských územích mohou navíc už tak komplikované poskytovaní pomoci ještě více ohrozit.

„Jedno z mnoha dilemat, které denně řešíme, je, do jaké míry budeme schopni dál poskytovat pomoc v Gaze. Pokud se kvůli útokům či evakuačním příkazům neustále musíte přemisťovat z nemocnice do nemocnice, pokud už nemáte jak lidi léčit, protože došly zásoby, tak už mnoho možností nezbývá. Zatím ale nikam neodcházíme. V Gaze jsou pořád dva miliony lidí, kteří nás potřebují,“ říká Tereza Wyn Haniaková, bývalá manažerka komunikace Lékařů bez hranic pro palestinská území. „Pokud izraelské autority nezruší blokádu – nejdéle trvající nejen od října 2023, ale už od roku 2007 – budou umírat další lidé. Humanitární a zdravotnická pomoc nesmí být nadále využívaná jako válečná zbraň,“ varuje.