Izraelské tvrzení, že v Gaze není hlad, je v rozporu s evidentními důkazy

15. 5. 2025

čas čtení 6 minut

Ospravedlnění izraelské blokády je těžké udržet tváří v tvář fotografiím podvyživených dětí a varování před kritickým hladomorem, konstatuje Jason Burke

Po mnoho desetiletí byl Izrael hrdý na schopnost svých představitelů bránit, argumentovat a přesvědčovat po celém světě. Válka v Gaze vystavila veřejnou diplomacii této země největší zkoušce, jak se jasně ukázalo ve středu ráno při ostré výměně názorů mezi Davidem Mencerem, mluvčím izraelské vlády, a Nickem Robinsonem, moderátorem vlajkového pořadu rozhlasu BBC Today.

Mencer zdůraznil, že hovoří jménem premiéra, a bez kompromisů přednesl argumenty Izraele, včetně obvinění, že Hamás – označený za „genocidní kult smrti“ – využívá civilisty jako lidské štíty.

„Izrael nyní čelí morálnímu paradoxu. Vytvořil ho Hamás. Máme možnost zasáhnout všechny vojenské cíle, ale když to uděláme, jsme odsuzováni, nebo je nezasáhneme a odměníme tak používání lidských štítů,“ řekl Robinsonovi.

Jádrem konfrontace však byla izraelská blokáda Gazy. Někteří posluchači se možná domnívali, že Mencer se záměrně pokouší z politických, ideologických a strategických důvodů zamlžovat spolehlivě podávané informace o situaci na místě.

 
Klíčový argument Izraele, že „v Gaze není hlad“, je rozhodně těžko obhajitelný. Totéž platí pro Mencerovo tvrzení, že v Gaze je dostatek potravin a trhy jsou otevřené.

Je pravda, že i po 11 týdnech úplné blokády ze strany Izraele jsou na území stále k dispozici některé základní potřeby a že několik stánků a obchodů stále nabízí některé základní potraviny. Ale drtivá většina z 2,3 milionu Palestinců žijících v pásmu Gazy si nemůže dovolit koupit to, co potřebuje k přežití, a i kdyby mohla, zásoby by vystačily jen pro nepatrný počet lidí.

K dispozici je omezené množství často zkažené mouky, jejíž standardní 25kg pytel stojí stovky dolarů, a čerstvých potravin, jako jsou brambory a rajčata, jejichž kilo stojí mezi 10 a 15 dolary. Nejsou žádné mléčné výrobky a téměř žádné maso. Bezplatné pekárny zavřely před týdny kvůli nedostatku paliva a mouky, zatímco komunitní kuchyně, které kdysi podávaly 1 milion jídel denně, rychle zavírají. Téměř všechny hlavní sklady provozované velkými mezinárodními nevládními organizacemi, jako je Světový potravinový program nebo Unrwa, jsou nyní prázdné.

Mnoho lidí žije z konzervovaného hrášku nebo sušených fazolí, jejichž zásoby jsou omezené.

Existují však tisíce tun potravin, léků, přístřeší, paliva a všeho ostatního, co je nezbytné pro přežití, které jsou připraveny k odeslání do Gazy, ale to se může stát pouze tehdy, až Izrael otevře kontrolní stanoviště, která kontroluje podél svého perimetru.

Je pravda, jak řekl Mencer, že během desetitýdenního příměří, které vstoupilo v platnost v polovině ledna, bylo dovezeno a uskladněno značné množství pomoci, ale ta je již vyčerpána – a tento příliv pomoci nevyrovnal důsledky války, která zdevastovala zemědělství, zásoby vody, kanalizační systémy a zdravotnictví, čímž obyvatelstvo vážně oslabila a vystavila riziku nemocí.

Podle humanitárních pracovníků jsou nyní základní léky používané k léčbě podvýživy na příděl a docházejí zásoby zdravotnického materiálu.

K tomu se přidávají zřejmé důkazy v podobě snímků zjevně podvyživených lidí, často dětí. Mencer naznačil, že tyto případy nemusí být důkazem toho, že tisíce či desítky tisíc dalších lidí jsou ve stejně zoufalé situaci, ale pondělní zpráva konsorcia odborníků Integrated Food Security Phase Classification (IPC), které již desítky let poskytuje poradenství OSN a vládám, uvádí, že Palestinci žijící v této oblasti čelí „kritickému riziku hladomoru“.

IPC, která vyvinula pětistupňový systém varování před hladomorem, zjistila, že mezi 1. dubnem a 10. květnem letošního roku se 244 000 lidí v Gaze nacházelo v nejkritičtější situaci z hlediska potravinové bezpečnosti: na úrovni pět, „katastrofa/hladomor“. IPC poznamenala, že od svého posledního hodnocení v říjnu 2024 došlo v Gaze k „výraznému zhoršení“ situace v oblasti potravinové bezpečnosti.

Mencer popřel, že by Izrael hladovění používal jako záměrnou strategii, a položil otázku, proč by v takovém případě Izrael během konfliktu poslal do Gazy „potravinovou pomoc, která by 80krát naplnila londýnský stadion Wembley“.
A
Pomoc, která byla do Gazy během 19měsíčního konfliktu propuštěna, byla však nedostatečná, nepředvídatelná a podléhala kritizovaným byrokratickým postupům, které blokovaly mnoho zásilek a další zpomalovaly. Vzhledem k rozsáhlé destrukci a pokračujícímu násilí bylo také obtížné ji distribuovat.

Od začátku izraelské ofenzívy bylo zabito téměř 53 000 lidí. Sanitární systémy, zásobování vodou a zdravotnické služby jsou v troskách. Silnice jsou ucpané troskami a buldozery jsou systematicky terčem izraelských útoků.

Izraelští představitelé tvrdí, že Hamas krade a prodává pomoc, aby financoval své vojenské a jiné operace. Proto je podle nich omezení pomoci nezbytné k porážce militantní islamistické organizace, která při útoku na Izrael 7. října 2023 zabila více než 1 200 lidí, převážně civilistů, a k zajištění návratu 57 z 251 rukojmích unesených toho dne, kteří jsou stále drženi v Gaze.

Izrael místo toho vypracoval vlastní plán distribuce pomoci ze šesti hlavních center v jižní Gaze, která by byla provozována soukromými dodavateli a bráněna izraelskými vojáky.

Humanitární organizace konstatují, že mají spolehlivé mechanismy, které zabrání úniku pomoci, a že Hamas skoro nic nekrade. Rovněž se domnívají, že nový izraelský plán je neproveditelný, nedostatečný, pravděpodobně nebezpečný a potenciálně protiprávní, protože by Izraelci vyhnali stovky tisíc Palestinců z Gazy a donutili je žít na ještě menším území. Vzhledem k tomu uvedly, že s tímto plánem nemohou souhlasit.

Zdroj v angličtině ZDE

2
Vytisknout
361

Diskuse

Obsah vydání | 15. 5. 2025