Francie souhlasila s diskusí o rozmístění svých jaderných zbraní v evropských zemích, aby odstrašila Rusko

16. 5. 2025

Macron začal jednat s Německem, Polskem a dalšími evropskými zeměmi o tom, zda a jak může být francouzské jaderné odstrašení rozšířeno na kontinent. V současné době jsou v pěti zemích NATO pouze americké jaderné zbraně, ale prohlášení Donalda Trumpa, která naznačují přání snížit americkou vojenskou přítomnost v Evropě, donutila Evropany, aby hledali způsoby, jak zajistit jadernou obranu, především proti Rusku, sami. Francie je připravena diskutovat o této otázce, včetně rozmístění francouzských jaderných zbraní s partnery EU, řekl Macron v rozhovoru pro televizi TF1.

"V nadcházejících týdnech a měsících definuji rámec (pro jednání o francouzských jaderných zbraních) tím nejformálnějším způsobem, ale již jsme začali jednat s ohledem na podmínky, které jsem zmínil," řekl. Jde o následující podmínky: Paříž nebude platit za bezpečnost jiných zemí; rozmístění jaderných zbraní mimo Francii nesmí podkopat její schopnost bránit se; rozhodnutí o použití jaderných bomb bude učiněno výhradně francouzským prezidentem.

Nyní jsou americké jaderné zbraně (asi sto bomb B61) rozmístěny na základnách v pěti evropských zemích NATO – Belgii, Německu, Itálii, Nizozemsku a Turecku. Rozhodnutí o jejich použití je v pravomoci Spojených států, ale v případě potřeby mohou být dopraveny letadly hostitelských zemí se souhlasem Washingtonu a v souladu s politikou NATO. Francie prosazuje jadernou politiku nezávislou na NATO. Její jaderný arzenál je mnohem menší – asi 290 hlavic, zatímco Spojené státy a Rusko mají po více než 5 000; další jaderná země v Evropě, Velká Británie, má 225 hlavic (podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru SIPRI).

Politici v některých zemích EU v poslední době začali hovořit o potřebě poskytnout dodatečnou ochranu v rámci jaderného odstrašování – například s pomocí Velké Británie a Francie, nebo dokonce vytvořením vlastních zásob munice. Předseda vlády a polský prezident zejména oznámili, že je třeba na Polsko rozšířit "jaderný deštník". Německo by mělo zvážit, zda Británie a Francie mohou sdílet jaderné zbraně, nebo mu alespoň pomoci získat jaderné zbraně, řekl v únoru po vítězství ve volbách Friedrich Merz, který nyní zastává post kancléře.

Macron poté řekl, že v reakci na Merzovu "historickou výzvu" "se rozhodl zahájit strategickou debatu "o ochraně našich evropských kontinentálních spojenců našimi (jadernými) odstrašujícími prostředky". Krátce poté oznámil rozmístění stíhaček Rafale s hypersonickými jadernými střelami ve východní Francii do roku 2035. Taková slova představují hrozbu pro mír a Rusko je bere vážně, komentoval tehdejší projevy francouzského prezidenta tajemník Rady bezpečnosti Ruské federace Sergej Šojgu. Ministerstvo zahraničí označilo Macronovy výroky za hrozbu Rusku.

Je nepravděpodobné, že by diskuse, které začaly s evropskými partnery, vedly k revizi francouzské jaderné doktríny, ale mohou být provedeny další změny, které demonstrují odhodlání Paříže čelit protivníkům, citovaly Financial Times francouzského představitele.

Zdroj ve francouzštině: ZDE