Pentagon varuje před schopností Číny a Ruska vyrábět jaderné rakety, které by rychle zasáhly USA

16. 5. 2025

čas čtení 3 minuty
Během deseti let by Rusko a Čína mohly získat rakety s jadernými hlavicemi schopné proletět nízkou oběžnou dráhou Země a zasáhnout Spojené státy mnohem rychleji než tradiční mezikontinentální balistické rakety (ICBM). To je, varoval Pentagon, vzato v úvahu při budování Zlaté kopule, systému protiraketové obrany oznámeného prezidentem Donaldem Trumpem.

V předvečer zprávy Bílého domu o hrozbách pro Spojené státy, kterým bude Zlatá kopule čelit, představila americká Obranná zpravodajská agentura graf shrnující možné úspěchy při zvyšování raketového potenciálu protivníků země - Číny, Ruska, Íránu a Severní Koreje. Například počet pozemních mezikontinentálních balistických raket s jadernými hlavicemi a doletem více než 5 500 km ve službách Číny by mohl do roku 2035 vzrůst ze 400 na 700, Ruska z 350 na 400, Severní Koreje z 10 nebo méně na 50 a Íránu na 60 (v současné době takové rakety nemá). Ale co je důležitější, podle tohoto schématu se Čína a Rusko mohou stát vlastníky 60 a "méně než 12" jaderných raket "frakčního orbitálního bombardovacího systému" (FOBS), schopných letět do Spojených států mnohem rychleji.

Před úderem na cíl taková střela "vstoupí na nízkou oběžnou dráhu ... zároveň při letu ve stejném směru jako tradiční mezikontinentální balistické rakety se její čas výrazně zkracuje, případně může letět nad jižním pólem, aby se vyhnul systémům včasného varování a protiraketové obraně," uvedla zpravodajská služba Pentagonu v prohlášení. Střela deorbituje "před dokončením plné rotace", aby vystřelila hlavice na cíl.

Tradiční mezikontinentální balistické rakety stoupají do výšky více než 1 000 km nad Zemí, zatímco jsou viditelné na radaru na velmi velkou vzdálenost. Střely FOBS naopak mají startovat na vzdálenost asi 150 km, což znamená mnohem větší spotřebu energie, ale výrazně to snižuje dobu letu a schopnost radarů je včas detekovat.

Nyní Čína a Rusko takové rakety nemají, podle diagramu zpravodajské služby. V roce 2021 však vyšlo najevo, že Čína testuje raketu FOBS, což vyvolalo poplach v Pentagonu.

"Byli jsme svědky velmi důležité události související s testováním zbraňového systému. A to je velmi znepokojující," řekl v té době agentuře Bloomberg Mark Milley, který předsedal Sboru náčelníků štábů. "Nevím, jestli se to dá nazvat sputinikovým okamžikem," dodal s odkazem na příběh, že po vypuštění prvního sovětského satelitu v roce 1957 si USA uvědomily, že zaostávají za SSSR a musí do vesmírného programu vložit mnohem více úsilí, "ale myslím, že je to velmi blízko".

Trumpovo prohlášení o potřebě vytvořit "Zlatou kopuli" na ochranu Spojených států před raketovými hrozbami připomělo další historický precedens – Strategickou obrannou iniciativu Ronalda Reagana, která byla obvykle nazývána jednoduše "Hvězdné války". Trump a jeho administrativa neposkytli podrobnosti o plánu, ale minulý týden Kongresový rozpočtový úřad zveřejnil své hodnocení vývoje a vypuštění nejméně testovaného a možná nejkontroverznějšího segmentu systému: Vesmírné sítě antiraket. Mohlo by to stát 161 miliard dolarů i při minimálních nákladech, ale pravděpodobně by to stálo až 542 miliard dolarů za 20 let, uvádí zpráva.

"Nikdo skutečně nedefinoval, co je Zlatá kopule," posteskl si minulý týden Ken Calvert, předseda podvýboru Sněmovny reprezentantů pro obranné prostředky.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
577

Diskuse

Obsah vydání | 16. 5. 2025