Zelenskyj vyslal tým na mírové rozhovory, ale varuje, že Rusko to „nemyslí dost vážně"

16. 5. 2025

 

V pátek by se v Istanbulu měli objevit Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff a ministr zahraničí Marco Rubio, i když zatím není jasné, jakou roli budou hrát.

Rozhovory se budou konat v paláci Dolmabahçe, velkolepé rezidenci na evropském břehu Bosporu, která v roce 2022 hostila bezvýsledné kolo jednání mezi Moskvou a Kyjevem.

Dlouho očekávaný čtvrteční den se hned na začátku zvrhl v chaos, protože ukrajinská a ruská delegace dorazily do různých měst vzdálených od sebe stovky kilometrů, což okamžitě vyvolalo pochybnosti, zda se vůbec setkají.

Ve středu večer Kreml oznámil, že Putin jednání vynechá, a odmítl tak Zelenského odvážný návrh na osobní setkání k jednání o míru.

Nad vším se vznášel Trump, který vyjádřil pochybnosti o hodnotě jakýchkoli rozhovorů, jichž by se neúčastnil on a ruský prezident. „Nic se nestane, dokud se s Putinem nesejdeme,“ řekl novinářům na palubě Air Force One.

Rubio ve čtvrtek pozdě večer novinářům řekl, že opakuje Trumpa: „Myslím, že je naprosto jasné, že jediný způsob, jak zde dosáhnout průlomu, je mezi prezidentem Trumpem a prezidentem Putinem.“ Případná schůzka mezi nimi bude podle něj záviset na pokroku dosaženém tento týden.

Tyto výroky utlumí naděje Kyjeva a jeho evropských spojenců, že Trump je připraven zavést tvrdé sankce, pokud současné rozhovory zkrachují dříve, než dostane příležitost setkat se s Putinem - v důsledku toho bude mít Moskva jen malou motivaci ke kompromisu v Turecku.

V projevu během čtvrteční zastávky v Kataru před cestou do SAE Trump naznačil, že by mohl do Turecka odcestovat ještě v pátek, „pokud by se na jednáních něco stalo“. Do večera však nic nenasvědčovalo tomu, že by se na poslední chvíli chystal nějaký summit za účasti amerického prezidenta.

Zelenskyj a Putin manévrovali, aby si vytvořili příznivou pozici před Trumpem, který byl stále netrpělivější s pomalým tempem rozhovorů, přičemž každý z lídrů považoval toho druhého za hlavní překážku pokroku.

Zelenskyj řekl: „Domnívám se, že pro Ukrajinu je nejdůležitější zůstat konstruktivní a rozumný. Proto vysíláme delegaci vedenou ministerstvem obrany - aby nikdo nemohl tvrdit, že Ukrajina je zodpovědná za vykolejení rozhovorů.“

Zelenskyj odcestoval do Ankary s týmem svých nejbližších spolupracovníků již ve čtvrtek, zatímco ruská delegace střední úrovně vedená ultrakonzervativcem Vladimirem Medinským přistála dříve během dne v Istanbulu, kde stovky novinářů tábořily několik hodin a bez úspěchu čekaly na zahájení rozhovorů.

Zelenskyj se po celou dobu konference v Ankaře snažil výběr ruské delegace vykreslit jako znamení pro Trumpa, že Moskva k rozhovorům nepřistupuje v dobré víře. Novinářům řekl, že v ruské delegaci, která přijela do Istanbulu, není „nikdo, kdo skutečně rozhoduje“, a obvinil Moskvu, že úsilí o ukončení války nemyslí vážně.

„Cítím se Ruskem nerespektován. Žádný čas na jednání, žádný program, žádná delegace na vysoké úrovni - to je osobní neúcta ... [k] Erdoganovi, k Trumpovi,“ řekl Zelenskyj. „Nemůžeme běhat po světě a hledat Putina,“ dodal na otázku, zda se ruský prezident vyhýbá přímému setkání s ním.

Zatím však existuje jen málo důkazů o tom, že Trump je Zelenského prosbě nakloněn, americký vůdce ve čtvrtek odmítl ruskou delegaci kritizovat.

Jakékoli naděje na vážný průlom zřejmě zmařilo Putinovo rozhodnutí nevyslat své dva nejvýše postavené diplomaty, Jurije Ušakova a Sergeje Lavrova, a místo toho pověřit jednáním své níže postavené spolupracovníky.

Pozorovatelé tvrdí, že jmenováním Medinského, bývalého ministra kultury, do čela delegace dává Putin najevo, že má jen malý zájem na skutečném kompromisu a že je i nadále odhodlán dosáhnout stejných cílů, které sledoval v roce 2022: zbavit Ukrajinu suverenity a vojenského potenciálu.

Medinskij, který vedl i neúspěšné mírové rozhovory v březnu 2022, uspořádal narychlo svolanou tiskovou konferenci na ruském konzulátu v Istanbulu. Současná jednání označil za pokračování těchto dřívějších rozhovorů, které zahrnovaly rozsáhlé požadavky, jako je omezení ozbrojených sil Ukrajiny a zablokování její obnovy s podporou Západu. Kyjev tyto podmínky opakovaně odmítl jako nepřijatelné.

Medinskij také zopakoval kremelské tvrzení, že cílem Ruska je řešit „základní příčiny“ války - frázi, kterou Putin často používá k ospravedlnění invaze.

Boris Bondarev, bývalý vysoce postavený ruský diplomat, který rezignoval po plné invazi Ruska na Ukrajinu, řekl: „Putin zjevně nechce žádné skutečné mírové rozhovory ani žádné příměří, pokud nebude zcela podle jeho podmínek.“

Bondarev uvedl, že Putin navrhl rozhovory v Turecku s cílem přesvědčit Trumpa, že je odhodlán k míru, zatímco   je nadále odhodlán pokračovat v bojích.

Vzhledem k tomu, že ruské síly dosahují na bojišti pomalého, ale stálého pokroku, Putin - zřejmě přesvědčen, že Rusko může Ukrajinu postuně převálcovat - odmítá zastavit boje dříve, než si zajistí zásadní ústupky ze strany Kyjeva a Západu.

Ještě před setkáním Moskvy a Kyjeva v Istanbulu Zelenskyj a evropští spojenci Ukrajiny naléhali na USA, aby zavedly nové sankce, pokud se strany nedohodnou na příměří.

„Pokud nedojde k příměří, k bilaterálním schůzkám, žádáme o sankce, aby se válka ukončila rychleji,“ řekl Zelenskyj. „Chceme silný balík sankcí proti Rusku ze strany USA, evropských zemí - musí existovat tlak ze strany globálního jihu.

„Trumpův postoj je vyvíjet tlak na obě strany. Domnívám se, že na nás byl vyvinut větší tlak,“ řekl Zelenskyj a dodal, že Ukrajina ‚krok za krokem projevovala ochotu k jednání‘.