Konec evropského snu

22. 10. 2013

KD│ Evropské národy se snaží vyrovnat se špatnou ekonomickou situací. Po relativním uvolnění v létě 2012 by si jeden myslel, že nejakutnější problémy jsou již za námi a po německých volbách pomalu dojde na útlum úsporných opatření. Bohužel, tento pohled je nesprávný. Bez silné politické základny a robustních evropských institucí se bude dál zhoršovat hospodářská nerovnováha mezi severem a jihem EU, bude přibývat populismu a evropský sen se promění v noční můru. Bezpečnost a prosperita jsou ohroženy a s nimi se rozplývají i důvody, kvůli nimž EU kdysi vznikala. Přesto zánik EU je nežádoucí, vzhledem k absenci přijatelných alternativ. Jednou, v příhodné chvíli, by měla být společná evropská měna obnovena - ale pokud chceme zachovat samotnou Unii, musíme teď euro opustit, dokud je čas.

François Heisbourg, šéf francouzského Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS), konstatuje, že je těžké v krizi bez konce čelit jitrům bez slunce, nicméně nelze si již dál lhát do kapsy a stavět přístup ke světu na popírání reality - jak tomu až dosud v evropské krizi bylo. Musíme přijmout fakt, že projekt eura ohrožuje Unii a bez nezbytných federalistických základů je nadále neudržitelný.

Taková slova jsou ovšem v přímém rozporu s merkelismem, který - z jiných důvodů než francouzská ultrapravice, avšak v dokonalé shodě s ní - odmítá rozlišovat mezi EMU a EU. Podle příznivců německé kancléřky by samotný konec eura bez ohledu na cokoliv dalšího "vzbudil nacionalistické démony" 20. století. Jistě, že se to může stát, poté co Berlín a Brusel nechaly věci zajít až tak daleko; jenže pokud se nic nepodnikne a EMU se nakonec rozloží nekoordinovaně sama od sebe, pak se nacionalističtí démoni nejspíše vzbudit musí.

Heisbourg je nepochybný evropský federalista a dlouhodobý zastánce společné měny. Jestliže tedy právě on nyní říká, že evropští politici zapomněli na priority a snaží se přetvořit evropský politický systém tak, aby byl slučitelný s evropskou měnou, zatímco by si měli počínat přesně obráceně, těžko zrovna jeho někdo obviní ze zažraného euroskepticismu. Peníze mají prostě sloužit politické struktuře, nikoliv naopak, konstatuje lakonicky.

Snaha vytvořit evropskou politickou superstrukturu je nyní utopická, stejně tak selhal pokus vytvořit "evropský lid". Referendum o současné podobě elitářských evropských institucí by dnes prakticky kdekoliv skončilo negativním vyjádřením. Integrace tak dosáhla "mezí legitimity".

Deprese a masová nezaměstnanost v jižní Evropě nemají nic společného s údajnou rovnováhou v rámci EU. Občané možná zatím prokazují "andělskou trpělivost"; ještě nedošlo ke státním převratům, ani k masovému terorismu, ani ke studentským protestům ve stylu roku 1968. Ale nic z toho by nemělo být nadále považováno za samozřejmost.

Dlužnické a věřitelské státy vyvinuly naprosto odlišné narativy ohledně ekonomické krize - Heisbourg je srovnává s rozdělením Evropy před I. světovou válkou. Protistraně jsou přičítány ty nejhorší motivy. Pokud se nic nezmění, následovat bude série krizí ukončená nekontrolovatelným rozkladem unie s podobným průběhem, jako když se kdysi z ničeho nic náhle rozpadl Sovětský svaz.

Může to vyznít poněkud pateticky, ale Heisbourg výslovně zmiňuje francouzský spořádaný ústup na Marně v roce 1914 jako příklad rozhodnutí, které umožnilo vyhnout se v prohrané bitvě úplnému zničení, omezit ztráty na nezbytné minimum a pokračovat v boji za příznivějších okolností. Přesně tak by si teď podle něj měla počínat Evropská unie.

Heisbourg navrhuje euro úplně zrušit a vrátit se k národním měnám. Odmítá plány na "severní a jižní euro", s nimiž přišli někteří Němci. Zrušení eura je podle něj třeba připravit v naprostém utajení a provést je společně v německo-francouzském tandemu - naprosto bleskově, během prodlouženého víkendu. Všechny ostatní členské země mají být postaveny před hotovou věc; pouze tak prý lze nadále uchovat Evropskou unii.

Bude pak zavedena kontrola pohybu kapitálu a národní banky by měly provádět kvantitativní uvolňování, aby zeslabily šok. Měny by se měly nějaký čas vyvíjet zcela volně, než budou opět propojeny do pověstného "měnového hada".

Další pokus o sjednocení, tentokrát pořádně připravený, by měl následovat zhruba za deset let.

0
Vytisknout
6184

Diskuse

Obsah vydání | 23. 10. 2013