Volit komunisty mi brání obyčejný lidský vkus

21. 10. 2013

Daniela Veselého v článku "Svoboda v ohrožení" zaujal předvolební videoklip, kde vystupují politolog Jacques Rupnik, sociolog Fedor Gál, bývalý ředitel ÚSTR Daniel Herman, novinář Jan Urban a jiní. Mluví tam o tom, co pro ně představuje svoboda. Jejich slova jsou podkreslena fakty o vládě komunistů, píše Helena Zemanová.

Veselý tento klip považuje za neetický a manipulativní (zejména proto, že ho doprovází emotivní hudba) a dodává:

"Opět mi uchází, jaká je tu zásadní spojitost mezi nynějšími českými komunisty a prezentovaným státním terorem 1. poloviny 50. let (nikdo soudný snad nemůže uvěřit tomu, že by se vrátily hrdelní politické procesy, represivní kolektivizace, masivní věznění domnělých i skutečných odpůrců režimu atd.)."

Inu, spojitost tu bohužel je. A je zvláštní, že ač je tak očividná, někomu přesto uchází. Je jí slovo komunismus, které bylo štítem onoho teroru. Historická paměť zaznamenala, jak teror nastupoval. Před únorem 1948 komunisté své skutečné cíle, včetně metod, které k nim mají vést, úspěšně zastírali. Málokdo soudný si tehdy uměl představit hrdelní politické procesy, represivní kolektivizaci a masivní věznění domnělých i skutečných odpůrců režimu. Dnešní komunisté svůj štít, své jméno, nesou stejně ostentativně jako jejich předchůdci. Proč bychom měli věřit, že jejich cíl je jiný?

Je pravda, že mezinárodní situace jim dnes příliš nepřeje a že by jistě měli potíže, pokud by na to šli stejně jako před lety. Je to snad ale důvod, proč je volit? I kdybychom se však nebáli ani trochu, že své vize začnou znovu uskutečňovat, je tu i něco dalšího, co by nám v tom mělo bránit. Něco, čemu se říká obyčejný lidský vkus.

0
Vytisknout
8491

Diskuse

Obsah vydání | 23. 10. 2013