Jak vypadá v praxi Trumpovo „vysoušení washingtonské bažiny“

2. 12. 2016 / Daniel Veselý

Když se Donald Trump před volbami prsil svým odmítavým postojem vůči establishmentu a slibem, že „vysuší washingtonskou bažinu“, spousta obyčejných Američanů mu jednoduše uvěřila, neboť mnohdy z reálných pohnutek ztratila důvěru ve stávající politické pořádky. Nicméně s každým novým členem Trumpova kabinetu tato slepá víra čím dál víc slábne, či spíše měla by slábnout. Kupříkladu novým ministrem financí se stane bývalý vysoký činitel banky Goldman Sachs Steve Mnuchin, insider Wall Stretu, který získal obrovské jmění na úkor desítek tisíc obyčejných lidí díky hypoteční krizi. A pokud mnohé Američany děsila provázanost Hillary Clintonové s bankou Goldman Sachs, potažmo s Wall Streetem, s Mnuchinem a dalšími politickými představiteli se Wall Streetu dveře do Bílého domu otevřely dokořán.         

Jestliže se dalo počítat s tím, že se s případným zvolením Hillary Clintonové do Bílého domu posílí vliv nejmocnější firmy Wall Streetu Goldman Sachs, naděje vkládané do Donalda Tumpa slibovaly pravý opak. Trump, jemuž se populistickým tažením proti Wall Streetu podařilo získat tápající a dezorientované voliče, nyní jmenoval do čela ministerstva financí investora, který 17 let působil ve vrcholné pozici v Goldman Sachs. Trumpův hlavní politický stratég a zároveň kontroverzní přívrženec rasistického hnutí Alt Right Steve Bannon v této bance pracoval v 80. a 90. letech minulého století jako investiční bankéř. Dalším z předních poradců 45. amerického prezidenta je finančník a podnikatel Anthony Scaramuchi. Ten svou kariéru u Goldman Sachs zahájil v roce 1989 a po sedmi letech společnost opustil, aby se osamostatnil. A aby toho nebylo málo, prezident této klíčové bankovní instituce Gary Cohn nedávno strávil hodinu klábosením s Donaldem Trumpem a rýsuje se možnost, že v jeho administrativě bude zastávat významnou pozici.

Vliv Goldman Sachs na politické dění ve Spojených státech lze vystopovat již na začátku 20. století, nicméně v letech po finanční krizi poněkud zeslábl. Elitním americkým bankéřům se paradoxně s volebním vítězstvím Donalda Trumpa naskytla příležitost, jak svou kolísající pozici v Bílém domě posílit – a to navzdory magnátovu ostrému kursu proti Wall Street před volbami.

Steve Mnuchin přichází s ekonomickou agendou, z níž se Wall Street nepokrytě raduje. „Naší prioritou bude reforma daní. Půjde o největší změnu od Reaganových dob. Snížíme korporátní daň, půjdeme z 35 procent na 15,“ prohlásil Mnuchin v televizi CNCB. Trumpův ministr financí chce také revidovat některé části reformního zákona Dodd-Frank Act z roku 2010, který omezil řadu fanfarónských operací finančníků z Wall Street. Podle Mnuchina by bankám mělo být umožněno poskytovat půjčky ve větším rozsahu, než je tomu dnes.

Mocenský růst Wall Street v rodící se Trumpově administrativě a Mnuchinův recept na restart amerického hospodářství děsí americké liberály. Ti považují daňové škrty pro korporace v kombinaci s rozvolňováním regulací ve finanční sféře za zaručený recept na katastrofu. Revize reformního zákona Dodd-Frank Act by Wall Street umožnila oprášit praktiky, jež pomohly vyvolat finanční krizi a zároveň strádání miliónů Američanů.  

Sám Mnuchin se svým dlouholetým angažmá v Goldman Sachs na finanční krizi podílel a vydělal značný obnos peněz na zabavování nemovitostí. Jeho banka OneWest dokonce zabavila dům 90 leté Ossie Loftonové kvůli chybné platbě a nedoplatku ve výši směšných 27 centů.

Trumpovo chvástání o „vysoušení washingtonské bažiny“ tedy bere za své ještě dříve, než vstoupil do Oválné pracovny. A nejedná se pouze o insidery z finanční instituce, jejíž představitelé přiznali svůj podíl na propadu globální ekonomiky, ale i tradiční republikány, jejichž role spočívá v uklidnění Trumpem vyděšeného establishmentu.    

0
Vytisknout
3885

Diskuse

Obsah vydání | 5. 12. 2016