Myslíte snad, že Zeman, Klaus či Okamura budou chtít vzdělávat své voliče? Jako ve Finsku?
Nedávno proběhly prezidentské volby nejen v ČR, ale také ve Finsku. Vyhrál dosavadní prezident Sauli Niinisto, v prvním termínu kandidující jako kandidát středopravicové strany, nyní však jako nezávislý. Získal v prvním kole takřka 65 % hlasů. Druhý skončil se zhruba 12 % hlasů kandidát finských Zelených Pekka Haavisto. Laura Huthasaari, poslankyně nacionalistické Strany Finů přezdívaná díky své nápadné politické i fyzické podobnosti "finská Marine Le Pen", získala jen necelých 7 % hlasů.
Jaký paradox. Imigrace z muslimských zemí na nule, obchod s Ruskem minimální, ale Zeman vítězí díky nesmyslné rétorice postavené na "boji" s islámem a údajných úspěších při prosazování ekonomických zájmů ČR na východě. Ve Finsku populisté se Zemanovou rétorikou neuspějí, ačkoliv by to dávalo mnohem větší smysl. Jisté vysvětlení
nabízí článek v Hospodářských novinách, který upozorňuje na míru rezistence finské společnosti vůči fake news a snahám o jejich šíření. Podle uvedených informací je mezi českou a finskou společností patrný rozdíl v tom, jak lidé přijímají informace z digitálního prostoru, jakou důvěru jim přikládají a jak jsou ochotni takové informace šířit.
Češi jsou zjevně oproti Finům mnohem více manipulovatelní a projevuje se to v politických volbách. Manipulovatelnost statisticky souvisí se vzděláním, jak ukazuje výsledek voleb v ČR. Ale nejen to. Jde o celkovou úroveň občanské, politické vyspělosti v populaci. Je zjevné, že i formálně méně vzdělaní lidé ve Finsku jsou politicky mnohem vyspělejší než srovnatelně - formálně - vzdělaní Češi, jejichž demokratická většina si ochotně zvolí za prezidenta člověka vnímaného v západních zemích jako čirého populistu opírajícího se o krajně pravicové postoje.
Tito lidé nebudou prosazovat politiku vzdělanosti v pravém slova smyslu. Budou se skrývat za různé rétorické konstrukce, které budou zároveň prosazovat "vzdělanost", ale v podobě, která společnosti žádný prospěch nepřináší. Klaus mladší chce, aby řeznický učeň boural prase a nebyl zbytečně rozptylován zvyšováním obecné gramotnosti. Ve své prostotě je průhledný, vůbec nezastírá, o co mu jde.
Svorně se Zemanem tito lidé ujišťují své voliče, že právě oni jsou nadáni tzv. zdravým rozumem, ujišťují je v jejich naivitě a legitimizují tak svou vlastní politiku jako vůli "zdravě uvažujících". Svorně se také stavějí proti společnému vzdělávání (inkluzi), jelikož jejich politický potenciál je kromě nízké míry porozumění důsledků vlastní volby postaven na vnitřním společenském sporu a jeho přiživování. Inkluze totiž vede k vyšší společenské kohezi, soudržnosti, a tím pádem představuje potenciál takové rozpory snižovat, tedy snižovat jejich potenciál.
Nu, vysoce proinkluzivní a do vzdělávání silně investující Finové evidentně definují zdravý rozum jinak.
Najděte si laskavě ve statistice OECD Česko a Finsko, a spočítejte si rozdíl. Pro jednodušší počítání vězte, že jedno procento českého HDP je velmi hrubě zaokrouhleno 50 miliard korun. ČR investuje do vzdělávání z veřejných zdrojů o dvě procenta svého HDP méně než Finové toho jejich. Potom se ještě podívejte na HDP obou zemí, kdy
ČR nedosahuje ani poloviny
výkonu Finska. A vezměte v potaz, že v ČR žije téměř dvojnásobná populace.
Dopady jsou a budou nadále pro Českou republiku velmi bolestivé. Volba lidí, kteří parazitují na věcech veřejných a ve skutečnosti nechtějí pomáhat ani svým voličům, nýbrž pást je a těžit z jejich občanské a politické nevyspělosti, ústí ve snahu obstruovat takovou vzdělávací politiku, která by mohla jejich politický potenciál ohrozit. Při vysoké koncentraci toxického populismu v politice je nesnadné prosadit jakýkoliv návrh na posilování občanského vzdělávání, jak se ukázalo za vlády Sobotkova kabinetu. Koncept občanského vzdělávání přehodilo MŠMT nejprve na náměstka pro zbytkovou agendu (tzn. neřešit) a posléze na Úřad vlády,
který uspořádal chaotické setkání zástupců desítek organizací, slíbil předložit koncept v září 2017 a pak už bylo jen ticho. Nerušit, jsou volby.
Za současného složení parlamentu hrozí, že politika debilizace bude pokračovat. V konečném důsledku to povede k udržování vnitřního společenského konfliktu a k ochotě volit nikoliv racionální politická řešení, ale populistický žvást obalený do průhledné demagogie. Průhledné ale pouze tehdy, pokud k tomu má člověk dostatečnou dovednost.
Je úctyhodné, že se například Palackého univerzita snaží svou iniciativou pomoci lidem, kteří volí trvalé udržování svého neštěstí. Je to skvělý příklad, který ovšem bude mít jen velmi malý dopad, pokud se nezapojí další univerzity a instituce, jež mají přirozeně pracovat pro společenský prospěch. Ani tak ale nebude jednoduché zvrátit politické klima v ČR, kde stačí jeden populistický blábol k utvrzení vlastního konfirmačního zkreslení.
Pro českou společnost je krajně důležité, aby se podařilo prosadit mnohem vyšší míru investic do vzdělávání a uznat, navzdory populistům, jeho občansky a politicky kultivační roli. Každým promarněným rokem a každou promarněnou volbou se přibližujeme k vizi občana řezníka, který odvozuje svou politickou volbu od vzdělání v oblasti bourání prasat.
Diskuse