Mezitím v Absurdistánu 111:

Polský premiér všechno zná, všude byl a všechno dokázal...

27. 11. 2019 / Tomasz Oryński

Konečně má Polsko reakci hodnou Járy da Cimrmana. Náš polský superhrdina se jmenuje Mateusz Morawiecki a jako Jára da Cimrman i on se účastnil prakticky všeho. Morawiecki je známý tím, že s kýmkoliv mluví, vždycky k tomu vypráví "relevantní" historky ze své minulosti. Takže když mluví se zemědělci, vysvětluje jim, jak obrovské zkušenosti má on sám z dojení krav a ze své zkušenosti s mlácením obilí cepy ví, že Bruce Lee se svým nunčaku by se polskému farmáři nikdy nevyrovnal.  Morawiecki také pěstoval včely a když mluví s pracovníky železnice, vytahuje se, že on sám je doslova majákem železniční tradice.  

Někdy jsou ale jeho historky zpochybňovány. Když se Morawiecki vytahoval, žejedině  on   vlastnoručně vyjednal členství Polska v Evropské unii, Leszek Miller, bývalý premiér, který to ve skutečnosti učinil, ho zdvořile požádal, zda by alespoň počkal, až Miller zemře, než začne šířit takovéto nesmysly. Ale zjevně je to jen žárlivost starého, zatrpklého muže, který může jen snít o takových životních úspěších, jaké má a měl daleko mladší Morawiecki. Nedávno například vyšlo najevo, že náš současný premiér je hrdina nejen v Polsku, ale i mezinárodně. Podle sebe hrál důležitou roli v sametové revoluci a pomohl svrhnout komunismus v Československu. "Od samého začátku, v roce 1982, jsme tiskli 'Názory', noviny odboje, které se pak pašovaly do Československa," napsal Morawiecki, který byl v roce 1982 ještě v základní škole. Pak začal vyprávět příběh, jak Morawiecki vlastnoručně, jako mladý chlapec, se podílel na sametové revoluci, která, to jste možná nevěděli, začala ve Vratislavi, kde on tehdy bydlel. Takže, naši čeští bratři, pokud hledáte někoho, komu byste měli poděkovat za svou svobodu, tak už nemusíte hledat dál: stalo se to všechno díky Mateuszi Morawieckému, který, jako devatenáctiletý kluk, šel na nějaké koncerty českých umělců a účastnil se intelektuálních diskusí s čelnými československými disidenty.

Není divu, že za takového vedení dokáže Polsko činy, hodné i jiných slavných hrdinů. Nejnovější příklad je situace v polském letectvu, kde po havárii jedné stihačky  MiG 29 (pravděpodobné způsobené špatnou údržbou) byly zakázány lety všech letadel vyrobených v Sovětském svazu. A ty lety byly zakázány tak dlouho, že doslova všichni piloti, kteří měli kvalifikaci s těmito letouny létat, přišli o svá povolení, jejichž platnost mezitím vyprchala. Zdálo se, že je tato situace problematická, ale armáda nalezla řešení. Dva nejzkušenější instruktoři poletí s dvousedadlovou stihačkou, a tím každý z nich zároveň obnoví kvalifikaci toho druhého.   A ti pak poskytnou výcvik všem ostatním. Není to výborný nápad? Je to téměř, jako když se Baron Prášil vytáhl z bažiny za vlastní vlasy!

A polská státní televize také odvysílala materiál o superhrdinech. Bylo to vysílání na úrovni přímého přenosu z přistání astronautů na měsíci - byla to historická událost: První Polák cestoval do USA bez víza poté, co tento požadavek byl před několika týdny zrušen. Avšak toto dobře zrežírované show mělo chybičku: Ukázalo se, že První Polák Bez Víza v USA je bývalý mluvčí strany Právo a spravedlnost, který je dnes "novinářem" ve státní televizi TVP a cestu do USA mu platil jeho zaměstnavatel. Což vyvolává otázku, zda byla jeho cesta do USA vlastně pracovní návštěvou, v kterémžto případě vstoupil na území Ameriky ilegálně, protože ti, kdo do USA jedou pracovat, pořád ještě potřebují k tomu vízum jako dřív...

To ovšem nebyla první velká událost, v níž hrála televize TVP důležitou roli. Poté, co dvanáctiletá Wiktoria Gabor zvítězila ve festivalu Eurovize pro mládež, byla interviewována spolu s ředitelem TVP Jackem Kurskim. Během tohoto interview poděkoval reportér TVP svému šéfovi Kurskému za úspěch Wiktorie,   protože její vítězství je jen dalším důkazem, že TVP už není na kolenou, ale je to obrovský úspěch.

Mezitím ultrapravicová televize TV Republika začala podporovat trochu jiného hrdinu. Zveřejnila materiál o Italovi, který adpotoval holčičku s Downovým syndromem. Reklama pro něho však trvala velmi krátce, protože když televize zjistila, že ten muž je homosexuál, odstranila tento materiál ze svých internetových stránek.

TVP byla také donucena udělat obrat o 180 stupňů. Poté, co jejich nápad uspořádat noční koncert na Silvestra na hranicích Tatranského národního parku vyvolal ostré protesty lidí a organizací znepokojených osudech chráněné zvířeny, která by hlukem koncertu mohla být probuzena z hibernace, prvotní reakcí televize TVP bylo zahájit proti protestujícím občanům standardní pomlouvačnou kampaň, nakonec ale televize souhlasila, že koncert uspořádá v lyžařském středisku Zakopané, jako v předchozích letech. Samozřejmě se už televize neomluvila lidem, na které předtím v hlavním večerním televizním zpravodajství útočila jako na kazisvěty...

Obraty o 180 stupňů jsou, jak se zdá, novým prvkem politické strategie strany Právo a spravedlnost. Ta strana už totiž nemá luxus možnosti vládnout všude na základě absolutní většiny, a tak se občas potýká s tím, na co není zvyklá: že jsou demokratická rozhodnutí jiná, než co očekávali. V Sejmu došlo k obrovskému skandálu, když během voleb do Národní rady soudnictví hlasování nesměřovalo k takovému výsledku, jaký PiS očekávala. Jedna poslankyně strany Právo a spravedlnost byla nahrána prostřednictvím mikrofonu mluvčí parlamentu, když jí řekla: "Musíme to hlasování zrušit, jinak prohrajeme."    Mluvčí, také ze strany Právo a spravedlnost, okamžitě hlasování přerušila s tím, že prý opoziční poslanci si stěžovali, že některé hlasovací přistroje řádně nefungují...

Je to ale něco nového? Tohle se zdá být novým standardem v polské politice. Ministerstvo spravedlnosti zastrašuje soudce, kteří se přidržují verdiktu Evropského soudního tribunálu z 19. listopadu, jímž evropský tribunál žádá polský soud, aby zkontroloval, zda nově "zreformovanou" Národní radu soudnictví lze či nelze považovat za legální instituci. Jeden soudce z Olsztynu jako první začal plnit příkazy tohoto verdiktu a odmítl pokračovat s jedním případem, dokud nebude zjištěno, zda soudce, který v této věci rozhodoval v první instanci, u soudu jmenovaného zpolitizovanou Radou, může být vůbec považován za soudce. Aby se to objasnilo, strana Právo a spravedlnost by musela zveřejnit určité dokumenty, které však zveřejnit odmítá, navzdory verdiktům Nejvyššího administrativního soudu. Namísto toho ministr spravedlnostiu Ziobro propustil toho soudce z Olsztynu.  Avšak tohle je zřejmě teprve začátek, neboť stále větší počty soudců se přihlašují k podpoře verdiktu od evropského tribunálu a je sporné, zda bude pan ministr spravedlnosti schopen je všechny vyhodit z práce.

Nikdo v Polsku už není ani šokován, že pan ministr spravedlnosti otevřeně porušuje zákon. Začíná to být normou. Tisk informuje, že nově jmenovaná ministryně zaměstnanosti je známá tím, že porušovala zákony o zaměstnanosti, když pracovala jako ředitelka školy.    Dokumenty týkající se podnikání Mariana Banaśe, muže obviněného z korupce, který podnikatelsky spolupracuje s mafií, a zároveň je šéfem Nejvyššího auditního úřadu, byly právě utajeny na 70 let!

Mezitím probíhá povolební úklid. Ukazuje se, že všichni s výjimkou strany Právo a spravedlnost měli pravdu, když poukazovali na to, že státní rozpočet nestačí k realizaci slibů strany PiS, že zvýší penzistům starobní důchody. Samozřejmě, potenciálně připlyne do rozpočtu nový příjem: Například Česká republika plánuje zavést zdanění digitálních gigantů, jako je Facebook. Polsko chtělo udělat totéž, ale nedávno, když byl Trump příliš líný na to, aby přijel do Polska a poslal namísto sebe svého viceprezidenta, polská vláda se rozhodla, že jedinou reakcí na tuto urážku je vlézt Američanům ještě hlouběji do zadního traktu, takže návrh na zdanění amerických internetových gigantů byl zrušen. Namísto aby se zdanili silní a bohatí, volební přísliby budou realizovány na úkor chudých a slabých: Speciální fond, vytvořený na pomoc invalidům, bude nyní také používán na platby penzistům. To samozřejmě vyvolalo zuřivé protesty, tak musela strana PiS reagovat rychle. Fond přejmenovala. Už se nejmenuje "Fond solidarity s invalidy", zkrátili to na "Fond solidarity".   Tak vidíte, problém vyřešen.

Avšak novotou v tomto novém funkčním období polského parlamentu je, že jedním z důležitých témat se má stát bezpečnost chodců. Nejcharismatičtější poslanci z nové generace opozice založili parlamentní výbor k bezpečnosti na silnicích, který chce řešit problém nebezpečných polských silnic. Já jen doufám, že si poradí lépe než městský úřad ve Świdniku: Když byla nová parkovací místa umístěna nedaleko přechodu pro chodce, začala tam být velmi špatná viditelnost. Místní občané si stěžovali, že je teď ten přechod nebezpečný, tak se komunální úřad rozhodl jednat a - zrušil ten přechod pro chodce. Není přechod, není problém - a ta tři parkovací místa jsou přece daleko důležitější než potřeby stovek chodců...

Není divu, že se někteří lidé rozhodli vzít věci do vlastních rukou. Poté, co se ulička ve Varšavě, kde bydlí spousta lidí v bytech, stala během dopravní špičky populární zkratkou, obyvatelé bydlící v této uličce chtěli opatření proti rychlé jízdě automobilů. Nakonec, poté, co pár let marně čekali, se rozhodli ten problém vyřešit sami: koupili pár starých automobilů a v uličce je zaparkovali.   Ta auta jsou zaparkována zcela legálně, ale takovým způsobem, že je pro dopravu nesmírně obtížné projíždět uličkou bez zádrhelů. Řidiči, kteří si na tuto zkratku zvykli, si stěžovali, avšak policie neshledala na legálně zaparkovaných automobilech nic špatného a odmítla jednat.

Poláci vždycky uměli vzít věci do vlastních rukou - a jednat nejen tehdy, kdy byly státní instituce neschopné, ale dokonce i jednat proti státu, pokud se stát pokouší jednat proti nic. Je dobré vidět, že tento duch je stále přítomen i v mladé generaci: nechvalně známá školní ombudsmanka z Krakova, známá svou zuřivou podporou pro stranu Právo a spravednost a pro své neustálé úsilí vnucovat školním dětem svou katolickou víru, vypracovala dotazník, v němž měli žáci udávat politické názory svých učitelů a informace z jejich soukromého života. Skončilo to vzpourou: žáci protestovali nejen proti tomu, že se dotazník soustřeďoval jen na zjišťování údajně záporných stránek školního života, ale byl také plný gramatických a pravopisných chyb. Studenti se rozhodli systém zaplnit tisíci nepoužitelných odpovědí, takže celá akce zkolabovala.

Jsem rád, že jsem toho svědkem, protože i když mámte svého vlastního Járu da Cimrmana, umíme se chovat i jako Baron Prášil. Ale naši mladí nejsou ochotni kráčet ve stopách Pavlíka Morozova...
0
Vytisknout
3405

Diskuse

Obsah vydání | 3. 12. 2019