Role Ruska v libyjské občanské válce mu poskytuje páky vůči Evropě

22. 1. 2020

čas čtení 3 minuty
Využívá konfliktu k tomu, aby stavělo jednu stranu proti druhé ve zjevné snaze dotlačit tím Evropskou unii k jednání o zrušení protiruských sankcí zavedených po intervenci na Ukrajině v roce 2014.


Nedávný společný rusko-turecký summit v Moskvě měl přinést příměří v Libyi, avšak libyjský válečný podnikatel Chalífa Haftar odjel bez podpisu dohody. Jedním z hlavních podporovatelů Haftara je Rusko. A jeho neochota podepsat dohodu vyvolává důležité otázky nejen ohledně míry vlivu, který Rusko v Libyi skutečně má, ale také ohledně toho, jak vážně to myslí s ukončením konfliktu, napsal Anas el-Gomati.

Rusko se poprvé v Libyi zviditelnilo v září 2019, poté co rozmístilo žoldnéře na frontovou linii v Tripolisu na podporu Haftara, což v USA a Evropě vyvolalo obavy, že se Kreml s konečnou platností vložil do libyjské války. Jeho přítomnost v Libyi připomněla rozhodující roli, kterou Rusko sehrálo v Sýrii, kde podpořilo brutálně jednajícího prezidenta Bašára Asada a v zásadě zachránilo režim před kolapsem.

Neschopnost Ruska přimět Haftara k podpisu příměří může být známkou, že na něj nemá až takový vliv, jak se zdá. Nebo, stručně řečeno, že se tolik nesnaží. A pohled na ruské aktivity v Libyi může nabídnout určitý vhled do důvodů, proč je tomu tak.

Moskva si udržuje kontakty v různých frakcích konfliktu, podporuje Haftara a jedná s jeho hlavním rivalem, Vládou národní dohody, stejně jako s bývalými členy režimu Muammara Kaddáfího. Využívá konfliktu k tomu, aby stavěla jednu stranu proti druhé ve zjevné snaze dotlačit tím Evropskou unii k jednání o zrušení protiruských sankcí zavedených po intervenci na Ukrajině v roce 2014.

Proto Rusko rozmístilo až 200 žoldnéřů společnosti Wagner Group, aby posílilo Haftarovy síly, spolu s financováním ve výši 3 miliard dolarů. Ale tato podpora nikdy nestačila k tomu, aby poskytla Haftarovi převahu. Dvě stě žoldnéřů může prolomit současný vojenský pat, ale sami nedokážou obsadit a kontrolovat území - natož město jako Tripolis.

A ruská finanční pomoc může Haftarovi poskytnout záchrannou síť, ale těžko vyváží jeho dluh ve výši 25 miliard dolarů, který hrozí zruinovat celé jeho tažení. Z tohoto pohledu se zdá, že Moskva nikdy nemyslela svou finanční a vojenskou pomoc jako pomoc rozhodující. Stačí k tomu, aby udržela Haftara nad vodou, ale nikoliv na to, aby zajistila jeho vítězství.

Ruská ochota hrát to na obě strany vyšla veřejně najevo, když Putin přijal hlavního Haftarova politického rivala, premiéra Fajíze as-Sarrádže, na summitu v Soči v říjnu 2019. V kontrastu k tomu Haftar přepadl Moskvu minulý týden, poté co nedostal šanci setkat se v Kremlu s Putinem, což odhaluje poněkud napjaté vztahy mezi oběma muži. Od sočského summitu se má za to, že Rusko má na dosah miliardový obchod s dodávkou pšenice pro mezinárodně uznanou vládu v Tripolisu, což má částečně zvýšit ekonomickou produktivitu země, ale také průnik na trh ovládaný dosud Francií a Itálií a omezení vlivu EU v Libyi.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
6886

Diskuse

Obsah vydání | 28. 1. 2020