Americký ministr obchodu doporučil Thunbergové, aby šla studovat ekonomiku

24. 1. 2020

čas čtení 4 minuty


Washington Post v té věci konzultoval čelného ekonoma. Ten souhlasil s argumenty Thunbergové.


Trumpův ministr obchodu Steven Mnuchin v Davosu předstíral, že neví, kdo je Greta Thunbergová. Pak řekl: "Až vystuduje na vysoké škole ekonomiku, pak se může vrátit a vysvětlit nám situaci."

Deník Washington Post kontaktoval renomovaného ekonoma Gernota Wagnera, odborníka na klima s doktorátem z politické ekonomie z Harvardu.

Podle Wagnera nepotřebuje Thunbergová víc než jen první ročník studia ekonomie, aby vysvětlila, proč je důležité začít razantně jednat proti globálnímu oteplování.


 

Wagner se specificky zmínil o apelech, aby firmy přesunuly investice z fosilních zdrojů jinam. Upozornil, že Larry Fink, generální ředitel významné americké investiční firmy BlackRock oznámil, že jeho firma nyní přesunuje své investice pryč z podniků, které obchodují s fosilními palivy.

"Důkazy o klimatické krizi nutí investory, aby zcela přehodnotili základní předpoklady o moderním finančnictví," napsal Fink podle deníku New York Times.

Jde totiž v případě klimatické krize o ekonomiku, ne o politiku. Wagner vysvětlil ekonomický argument, proč je nutno vyvíjet tlak na ropné společnosti.

"Je to první ročník ekonomie, který nás učí, že tam, kde je rozdíl mezi soukromými náklady a náklady společnosti, ten rozdíl je nutno zahrnout do rozhodování. A musí to dělat lidé u moci - například ministr financí - vést ekonomickou strategii správným směrem."

Wagner upozornil, že klíčový argument v této věci pochází z knihy od Arthura Pigou z roku 1920 jménem "The Economics of Welfare".

"Pigou nebyl znepokojen globálním oteplováním. Jeho příkladem byli zajíci, pasoucí se na společné louce," řekl Wagner. "Jestli jste britský aristokrat, který chce ve svém volném čase střílet zajíce, a tak je necháte, aby se pásli na společné louce - no, vy z toho máte prospěch, ale všichni ostatní za to musejí platit, protože ti zající žerou i jídlo pro ostatní.

Jaké je řešení? Daně. Určíte cenu, říká se tomu pigovská transakce, která se rovná rozdílu mezi soukromými náklady a náklady společnosti. Musíme nyní určit cenu negativní externality - v tomto případě nesnižovaných emisí skleníkových plynů - podle pigovského principu. Učí se toto každý student ekonomie v prvním semestru.

Tento princip určení ceny externích nákladů se týká řešení klimatické krize na vládní úrovni i požadavků Grety Thunbergové.

"Jde o cenu té externality," vysvětlil Wagner. "Odsunutí investic z firem obchodujících s fosilními palivy je jedním z mnoha nástrojů aktivistů dosáhnout ocenění té externality."

Jinými slovy, Thunbergová vyvíjí nátlak na firmy, aby snížily skleníkové emise - tento nátlak by jinak pocházel ze zvýšení ceny těch emisí - což Mnuchinova vláda nechce udělat.

V minulosti dokázala ekologická opatření jasně svůj prospěch společnosti. V důsledku novelizace amerického zákona o čistém ovzduší v roce 1990 bylo získáno 30 dolarů za každý jeden dolar nákladů. Projevilo se to mimo jiné lepším zdravím občanů.

Z hlediska ekonomiky to, co požaduje Thunbergová, není extremní.

"V mnoha ohledech to, co Thunbergová dělá - a je ohledně toho velmi otevřená a přímá - ona jen parafrázuje vědecký konsensus, který je, v mnoha ohledech, vlastně konzervativní.

Thunbergová k tomu napsala na Twitteru:

Přerušení studia mi končí v srpnou, ale nepotřebuju univerzitní diplom z ekonomie, abych si uvědomila, že náš zbývající rozpočet pro snížení teploty o 1,5 stupně Celsia a pokračující dotace do průmyslu fosilních paliv a investic jsou vzájemně v rozporu.






0
Vytisknout
6692

Diskuse

Obsah vydání | 28. 1. 2020