K hrubě manipulativní reportáži České televize: Ať si tam čtou časopis Nature!

8. 4. 2020 / Jan Čulík

 

Přestaňte s koronavirovou stigmatizací!

Probíhající pandemie vyvolává politováníhodný rasismus a diskriminaci, především proti lidem z Asie. Cenu zaplatí také vzdělávání a výzkum

Když Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila v únoru, že nemoc, způsobovaná novým koronavirem, se bude jmenovat COVID-19, ten název rychle přijaly organizace šířící informace o veřejném zdraví. Pojmenováním této nemoci WHO implicitně upozornila ty, kdo chybně spojovali ve svém zpravodajství virus s Wuchanem a s Čínou.

Po dlouhá léta bývalo ve zvyku spojovat virové choroby s určitými krajinami, místy či regiony, tam, kde došlo k vypuknutí epidemie - jako v případě syndromu dýchacích cest z Blízkého východu, nebo s virem Zika, pojmenovaném po lesu v Ugandě. Avšak v roce 2015 Světová zdravotnická organizace zavedla předpisy, jejichž cílem bylo tuto praxi ukončit, a tedy omezit stigma a negativní dopady, jako strach a hněv zaměřený proti těmto regionům či jejich obyvatelům. Ty předpisy zdůraznily skutečnost, že viry postihují všechny lidské bytosti - když dojde k vypuknutí epidemie, všichni jsou ohroženi, bez ohledu na to, kdo jsou anebo odkud jsou.

A přesto, zatímco se země snaží potlačovat šíření nového koronaviru, hrstka politiků dál zneužívá zastaralého názvosloví. Donald Trump ten virus opakovaně spojuje s Čínou. Brazilský poslanec Eduardo Bolsonaro - syn prezidenta Jaira Bolsonara - řekl, že "je to vina Číny". Politikové jinde, včetně Velké Británie, se také vyjádřili, že odpovědnost nese Čína.

Spojovat dál nějaký virus a nemoc, kterou způsobuje, s konkrétním místem je neodpovědné a musí to přestat. Jak nás upozorňuje epidemiolog Adam Kucharski ve své aktuální knize The Rules of Contagion, Pravidla nákazy, která vyšla v únoru, historie nás učí, že pandemie vedou k stigmatizaci komunit, a proto si musíme dávat velký pozor.

Rasistické útoky

Když to odmítneme dělat, bude to mít dopady. Je zjevné, že jakmile byly informace o této pandemii poprvé zveřejněny, lidé asijského původu po celém světě se stali terčem rasistických útoků. To má nevyčíslitelné lidské dopady - na zdraví a na živobytí. Policie upozorňuje, že činí vyšetřování zločinů z nenávisti vysokou prioritou, ale pro některé přichází takové vyšetřování až příliš pozdě. To se týká mnoha z více než 700 000 čínských univerzitních studentů  a doktorandů, kteří studují na univerzitách mimo Čínu. Většina z nich je v Austrálii, ve Velké Británii a v USA. Mnoho z nich se vrátilo domů, zatímco jsou jejich instituce v důsledku karantény uzavřeny, a mnoho z nich se nevrátí. Studenti váhají, zda se mají vrátit, částečně ze strachu před pokračujícím rasismem, spolu s nejistotou nad budoucností jejich kurzů a také proto, že nevědí, kdy znovu začne fungovat mezinárodní doprava.

Tito mladí lidé zažiji narušení svého života a ztrátu nových konexí a příležitostí. Avšak ztráta studentů z Číny a z dalších zemí v Asii má rozsáhlé a znepokojující dopady i pro univerzity. Znamená to, že univerzity v postižených zemích budou nadále charakterizovány menší rozrůzněností - něčím, co se nedělo po dlouhé generace.

Ztráta pro všechny

Po desítky let se univerzity snažily podporovat rozrůzněnost a země realizovaly politickou strategii, která povzbuzovala mezinárodní akademickou mobilitu. Rozrůzněnost má velkou cenu už sama pro sebe. Povzbuzuje porozumění a dialog mezi kulturami, sdílení názorů a způsobů života. A vždycky byla motorem pro výzkum a inovace.

A kromě toho, rozrůzněnosti akademické obce je zapotřebí k zlepšování politické strategie a struktur tak, aby univerzity - i publikace výzkumu - byly vstřícnější. Mnoho bariér rozrůzněnosti trvá: v dubnovém čísle časopisu Nature Reviews Physics, například, vědci a vědečtí komunikátoři z Číny, z Indie, z Japonska a z Jižní Koreje informují o příkladech diskriminace a dalších faktorů, které jim znemožňují, aby byli slyšeni v mezinárodních vědeckých časopisech.

Mnoho vedoucích politiků chce naslouchat expertnímu vědeckému poradenství a jednat na jeho základě proti této pandemii a zachraňovat životy. Co se týče terminologie, ta rada je jasná: Musíme udělat všechno, co je v našich silách, abychom se vyhýbali stigmatizaci: Nespojovat COVID-19 s konkrétní skupinou lidí či míst: a zdůrazňovat, že viry nediskriminují: všichni jsme ohroženi.

Bylo by tragické, kdyby stigma, posílené koronavirem, vedlo k tomu, že mladí lidé z Asie by odešli z mezinárodních univerzit, omezili by vlastní vzdělávání, omezili by vlastní příležitosti i příležitosti jiných a ohrozili by tak mezinárodní výzkum - a to právě  v době, kdy svět spoléhá na hledání východiska.

Stigma spojené s koronavirem musí skončit - teď, v této chvíli.

Zdroj v angličtině ZDE