Koronavirus: Jedinou možností je rozsáhle testovat obyvatelstvo, stopovat kontakty nakažených a izolovat je

10. 4. 2020

Moderátor Channel 4 News: Hovořil jsem s Devi Sridharovou, profesorkou globálního veřejného zdraví na Edinburské univerzitě, a zeptal jsem se jí, zda opatření ohledně sociálního distancování fungují.

Devi Shridhar:  Myslím, že se studují data ohledně toho, jak často lidé vycházejí z domovů, jestli lidé dodržují ty příkazy, protože to modelování závisí na určité míře dodržování těch příkazů. Není to perfektní, nemáme stoprocentní dodržování těch příkazů, ale dochází k dobré míře veřejné poslušnosti. Myslím, že zaznamenáme pozitivní dopad dodržování těchto příkazů. Jen se to celé mělo realizovat dřív.

Moderátor: Co si myslíte, že je nejpravděpodobnější způsob, jak se z toho dostat?
 

Devi Sridhar: Když se nad tím zamyslíme logicky. Rok až půldruhého roku nebudeme mít vakcínu. Možná, že to bude trvat ještě déle. Nemáme koronavirovou vakcínu ani proti viru SARS či MERS. Ani proti jiným verzím koronavirů. Možná, že vznikne v nadcházejících několika měsících nějaká protivirová terapie, ale na to nemůžeme spoléhat. Takže jediná realistická možnost je buď cyklus plného uzamykání země a občasného uvolňování, uzamknete zemi, když hrozí, že bude zdravotnictví zahlceno, uzamčení uvolníte, když je zdravotnictví v pořádku, což předpokládá, že se virus bude šířit obyvatelstvem a vy budete doufat, že zdravotnictví bude schopno všem lidem pomoci. Myslím, že to by bylo sociálně i ekonomicky opravdu destruktivní.  Jiný způsob by ale vyžadoval bezprecedentní jednání vlády. Byla by to agresivní strategie testovat, vystopovat historii nákaz a izolovat nakažené. To by znamenalo, že by vláda musela provádět široké testování, snažila by se zjistit, kdo je nakažený virem, kdo mu byl vystaven, a uvalit karanténu jen na tyto lidi. A zřejmě by to bylo podstatné množství lidí. A tohle bude stát mnoho peněz. Budeme potřebovat spoustu lidí na testování nakažených, budeme potřebovat obrovské množství lidí, kteří budou zjišťovat historii kontaktů, budeme muset lidi požádat, aby po určitou dobu zůstali doma, pokud o nich víme, že jsou nositeli toho viru, ale myslím si, že náklady na tuto metodu budou daleko menší, než kdyby celá země zůstala dlouhodobě uzamčena.

Moderátor: Ale tohle je v podstatě, co udělali v Jižní Koreji?

Devi Sridhar: Přesně. No, Jižní Korea měla tu výhodu, že měla předchozí zkušenost s epidemií SARS. Takže oni jednali hned, začali jednat hned první den, 2. ledna 2020, v polovině ledna už kontaktovali dvacet biotechnických firem, žádali je, aby vytvořili diagnostické nástroje. Jihokorejská vláda věděla, že je životně důležité mít diagnostickou infrastrukturu.

Moderátor: Máte důvěru v britské vládní vědce?

Devi Sridhar: Ano, myslím, že máme velmi dobré vědecké poradce, tam, kde zpočátku zanedbali masové testování, to bylo asi proto, že jim vláda sdělila, že tu kapacitu nemá, že masové testování není proveditelné, dovedu si představit, že tento rozhovor proběhl, a musíme si všichni uvědomit, že žijeme v bezprecedentní době, před dvěma měsíci, ještě koncem roku 2019 si nikdo nepředstavoval, že takhle bude nyní vypadat naše role, že takhle bude vypadat každodenní život v Británii. Myslím, že by vám nikdo tehdy nevěřil.

Moderátor: Kdybyste zavedli uzamčení společnosti, které by bylo skutečné uzamčení, kdybyste opravdu uzavřeli země a zabránili lidem, aby se pohybovali a navzájem se kontaktovali, kdybyste to udělali po dobu jednoho měsíce, zlikvidovalo by to ten virus?

Devi Sridhar: Ne, nemyslím, že by to stačilo, jen všechno uzavřít. Protože jakmile byste to uzamčení zrušili, virus by se pravděpodobně zase začal šířit, a vždycky i při uzamčení společnosti potřebujete, aby se někteří lidé pohybovali, základní pracovní síly, To, co navrhujete, je vyhlazení viru po celém světě. To by musela být koordinovaná strategie střednědobé perspektivy. Všechny země by musely říct, my nemůžeme s touhle chorobou žít, je to příliš drastické. K tomu možná dojde, jestli se ukáže, že je možná opakovaná nákaza, to nevíme, jestli bude imunita velmi krátkodobá, takže byste mohli být nakaženi tím virem a o dva roky později zase znovu, a o dva další roky později zase znovu, o půl roku později zase znovu. Pokud budeme svědky, že se něco takového děje, a nedojde k pokroku při vytváření protivirových léků či vakcíny,  bude realističtější alternativou vyhlazení toho viru, ale k tomu by bylo zapotřebí bezprecedentní spolupráce po celém světě. To by znamenalo, že Malawi bude muset spolupracovat s Británií, museli bychom spolupracovat s Papua Novou Guineou, vždyť je teď ten virus přítomen ve více než 200 zemích světa. Takže by bylo zapotřebí bezprecedentní spolupráce a koordinace a nám se nikdy nepodařilo vyhladit žádnou nemoc kromě neštovic. Byl by to opravdu obrovský úkol, ale jestliže se ukáže, že tento virus je tak nebezpečný a tak lstivý, jak to vypadá dosud, možná tohle bude ta jediná alternativa.


Zdroj v angličtině (video) ZDE
0
Vytisknout
3999

Diskuse

Obsah vydání | 14. 4. 2020