Sobotkova vláda a další škrty

11. 12. 2013 / Boris Cvek

čas čtení 2 minuty

Když jsem slyšel výstupy z nejnovějšího jednání o budoucí vládní koalici, nemohl jsem věřit vlastním uším: šetřit, šetřit, šetřit, daně nezvedat... ČSSD ústy svého předsedy pro rok 2014 rezignovala na svůj program v daňové oblasti:

"Koalice se nechystá měnit daňové podmínky v roce 2014. První daňové změny by měly začít platit od roku 2015, do té doby budeme hledat úspory," řekl Sobotka.

V Itálii se konají "protesty ve znamení vidlí"

11. 12. 2013

čas čtení < 1 minuta

Tisíce demonstrantů vyšly v pondělí a v úterý do ulic v Itálii. Požadovaly reformu krachující italské ekonomiky, od pracovního trhu přes daně až po euro. Protesty začaly v pondělí, kdy řidiči nákladních vozidel začali blokovat silnice pomalou jízdou a železniční dopravu zablokovali aktivisté na tratích. V úterý protesty pokračovaly na veřejných náměstích a před vládními budovami.

Takzvané "hnutí vidlí" vzniklo na Sicílii v důsledku znepokojení sicilských farmářů kvůli rostoucím daním. V pondělí se protestů účastnilo mnoho vrstev obyvatelstva, řidiči kamionl, nezaměstnaní, důchodci, malí podnikatelé.

V úterý hnutí podpořil Beppe Grillo, šéf protiestablishmentového Pětihvězdičkového hnutí. Na vysoce čteném blogu apeloval Grillo na policii, aby se k protestům přidala.

Podrobnosti a videozáznamy z italských demonstrací ZDE

Ukrajinští demonstranti vyhnali policii z kyjevského náměstí

11. 12. 2013

čas čtení 1 minuta

Ukrajinské bezpečnostní síly opustily epicentrum masových protestů v Kyjevě, když se devět hodin pokoušely rozehnat masovou demonstraci. Elitní jednotka ministerstva vnitra Berkut a další speciální síly zasáhly proti protestujícím ve dvě hodiny ráno místního času.

Trocha hysterie nikoho nezabije?

11. 12. 2013 / Karel Dolejší

čas čtení 2 minuty

Vymknuta ze svých kloubů doba šílí a i donedávna vážně a seriózně se tvářící čeští občané začínají hysterčit. Jeden důrazně doporučuje, abychom se honem honem vrátili k Marxově teorii tříd v její původní extrémní podobě, která naprosto neumožňuje pochopit dějiny západních společností od druhé poloviny 19. století jinak než jako údajné spiknutí zlých kapitalistů, kteří se rozhodli zničit třídní vědomí proletářů. A další právě křičí, že "nás" už brzy zničí islamisté, pokud se včas nepřitulíme k ruskému dubisku. Zesnulý britský historik Eric Hobsbawm se možná částečně mýlil. 20. století nebylo žádným věkem extrémů - extrémů je stále k mání více než dost, a snad ještě horších; v panické situaci jsou údajně ctihodné osoby schopny nutkavě plácat sebepitomější nesmysly a vydávat je za spasitelné vědění.

Jak Václav Klaus udělal z Československa kolonii a ČNB v tom pokračuje

11. 12. 2013 / Josef Mrázek

čas čtení 9 minut

V roce 1990 mělo Československo velkou schopnost produkovat široké spektrum a velké objemy tradičních komodit, ale obchodní vazby se západní Evropou byly slabé. Za této situace se dalo očekávat, že zavedení volné směnitelnosti koruny za západní měny může vést k nedostatku deviz. Ne proto, že by nebylo co vyvážet, ale proto, že jsme neměli místa na západních trzích. Přirozenou reakcí měla být orientace na domácí trh a udržení hospodářské soběstačnosti, ale místo toho byla vychvalována proexportní orientace a úplná otevřenost ekonomiky. Tím jsme se vydali na cestu obvyklou u kolonií, kde skutečně slabá ekonomika musí strpět rozdíl mezi směnným kurzem své měny a kurzem parity kupní síly a vyrovnávat bilanci zahraničního obchodu tím, že lacino vyváží větší hodnoty, než draho dováží. To je podstatou toho, o čem se mluví jako o vykořisťování kolonií.

Hněv nad brutalitou pořádkových jednotek na Ukrajině

11. 12. 2013

čas čtení 1 minuta

Tisíce příslušníků pořádkové policie zaútočily koordinovaně v noci z úterý na středu na barikády v Kyjevě. V mrazu -13 stupňů začaly pořádkové jednotky kolem 1 hodiny v noci rozebírat barikády na náměstí Nezávislosti, v ohnisku protestů proti rozhodnutí prezidenta Viktora Janukovyče nepodepsat asociační dohodu s EU.

Proč nepodat ruku Castrovi?

11. 12. 2013

čas čtení < 1 minuta

Paul Begala na webu CNN chválí prezidenta Obamu za to, že si na pohřbu Nelsona Mandely potřásl rukou s kubánským prezidentem Raúlem Castrem. "Raúlův bratr Fidel byl rozhodným podporovatelem Mandelova Afrického národního kongresu, když ještě Spojené státy stály na špatné straně historie. A Madela na přítele nikdy nezapomněl.

Věřím, že Mandela Raúlu Castrovi potřásl rukou ze stejného důvodu, jako Reagan Gorbačovovi nebo Mandela de Klerkovi, poslednímu jihoafrickému prezidentovi z doby apartheidu: Protože ví, že stojí na správné straně historie.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Zajatec z Korejské války, který se nikdy nevrátil

11. 12. 2013

čas čtení 7 minut

Kdesi mezi zdmi Starého hřbitova v Žilině leží hrob desátníka armády Spojených států jménem John Roedel Dunn. To může na první pohled vypadat nedůležitě; jenže konflikt, který jej sem přivedl, se odehrál deset tisíc kilometrů odsud. Desátník Dunn byl posledním zajatcem Korejské války, který se nikdy nevrátil domů.

Rusko postaví nové centrum řízení národní obrany

11. 12. 2013

čas čtení < 1 minuta

1. ledna zahájí Rusko výstavbu Národního centra řízení obrany Ruské federace. Dokument o jeho výstavbě podepsal včera ministr obrany Sergej Šojgu.

Ministr podrobně nevysvětlil, v čem přesně bude činnost centra spočívat a čím se bude lišit od již existujících struktur generálního štábu.

Oznámil pouze, že centrum bude nepřetržitě, v reálném čase, reagovat na všechny krizové situace doma i ve světě.

Podrobnosti v ruštině: ZDE

Slavoj Žižek: Kdyby býval Mandela opravdu zvítězil, svět by ho dnes neoslavoval

10. 12. 2013

čas čtení 4 minuty

Nelson Mandela byl povýšen na svatého mudrce, jehož tento status se zdá být potvrzen od nynějška až na věčnost. Ale jaká je realita? ptá se v deníku Guardian Slavoj Žižek. Dva základní fakty byly zastřeny nynějším oslavováním Nelsona Mandely. V Jihoafrické republice zůstává zoufale deprivovaný život chudinské většiny stejně ubohý jako za apartheidu a prospěch ze zavedení občanských a politických práv je ochromován rostoucím nebezpečím, násilím a zločinností v zemi.

Co chceš, Ucho?

10. 12. 2013 / Lenka Procházková

čas čtení 2 minuty

Zážitky z mého mládí znovu ožívají, realita je podobná, jenom kulisy se změnily.

Když na jaře roku 1970 odvysílala státní Československá televize dehonestující pořad o mém otci, spisovateli Janu Procházkovi, vyrobený z odposlechů StB pořízených ze soukromého rozhovoru, stálo to tátu život. Po roce veřejného ostouzení, kterému nemohl čelit, protože už neměl přístup do médií, zemřel ve věku 42 let na rakovinu. Moje zkušenost s estébáckými praktikami pak pokračovala dalších dvacet roků. I moje děti si musely zvykat na to, že existuje dvojí svět: ten skutečný, sdílený v ghetu, kde lze říkat pravdu, a ten falešný, v němž se pravda může stát důvodem k trestnímu stíhání.

Milan Fridrich: ČT nemá kamery v Poslanecké sněmovně

10. 12. 2013

čas čtení < 1 minuta

Ke "skandálu" s rozhovorem Jiřího Rusnoka "Ty vole, Mandela" vysvětlil Milan Fridrich z ČT na facebooku:

Ve sněmovně nejsou kamery a mikrofony ČT. ČT jen záznamy jednání PS vysílá povinné, ale nevyrábí ten záznam. To někdo v režii v PS nechal zapnuté mikrofony a natáčel a natáčel. ČT to odvysílala, protože ten záznam vysílá vždy tak, jak jej od PS dostane... ČT nezaznamenává jednání PS, to dělá sněmovna sama. ČT neovládá kamery a mikrofony v PS od roku 2010. ČT má povinnost odvysílat celé jednání PS tak, jak je natočeno. Nezasahuje do toho, neboť na to nemá právo.

O MANDELOVĚ PRINCIPU SMÍŘENÍ

Československý režim mohl být po roce 1989 inkluzivní

10. 12. 2013 / Jan Čulík

čas čtení 2 minuty

Nesouhlasím s celou řadou poněkud zavádějících tvrzení Karla Dolejšího. Uchyluje se ke stereotypu, docela častému v českém prostředí, totiž tvrzení "my jsme z obliga, nedalo se a nedá se dělat nic." Bezmocnost nám vyhovuje, že? Myslím si, že nám těžko projde svatouškovské tvrzení, že my nikdy nic, my Češi jsme vždycky byli jen "oběti". Tedy že normalizační režim v Československu v letech 1970-1989 byl režim okupační a Čechoslováci neměli žádné rozhodovací pravomoci. Existuje celá řada důkazů, že do poměrů v normalizačním Československu od cca roku 1970 Rusové skoro vůbec nezasahovali a že si především Češi (méně Slováci) dokázali být sami sobě nadšenými dráby bez pobídek ruských okupantů. Vzpomínám na návštěvu ruského cembalisty Alexeje Ljubimova v Praze začátkem sedmdesátých let, kdy byl hudebník naprosto šokován, když jsme mu vysvětlili, že československý režim v podstatě existenčně zlikvidoval stovky spisovatelů a umělců, argumentoval, jaká je to kulturní škoda pro národ...

Myslím si, že Čechoslováci se tak ochotně podrobili počáteční ruské okupaci, protože prostě v důsledku poinvazního šoku a prověrek usoudili, že se "nedá nic dělat", a tak také nic nedělali. Samozřejmě to nebylo pravda, dělat se dalo všechno, jak to například dokazuje případ zpěváka Jaroslava Hutky, který pořádal neuvěřitelně podvratné koncerty pro stovky mladých lidí pravidelně od roku 1968 po celé republice deset let, až do roku 1978. Estébákům trvalo oněch neuvěřitelných deset let, než na to přišli!

Nazvěte mě idealistou, ale pokus o smíření a kompromis lze dělat s každým. A zvlášť by to zřejmě bývalo šlo v Československu po roce 1989, protože tam bylo jen velmi málo komunistů, kteří zastávali komunistickou ideologii z přesvědčení. Jihoafrický režim, jak správně píše Karel Dolejší, se sice rozhodl s Africkým národním kongresem spolupracovat, avšak nezapomínejme, že v porovnání s fešáckými československými poměry šlo v Jihoafrické republice o skutečné vraždění policejními jednotkami apartheidu. Trpkost na obou stranách byla tedy důvodná a hluboká, o to je větší můj obdiv Mandelovi, že se mu podařilo svou politikou smíření tuto nenávist překonat. Češi si z toho mohli a měli vzít příklad. Argumentace, "My nic, my jsme jen trpěli" je nepřesvědčivá a vyhýbá se problému. Potíž je, že mnoho lidí v Československu po roce 1989 mělo za kolaboraci s režimem pocit viny, a tak se začali zachraňovat kopáním do mrtvoly. Nebyl to hezký pohled.

Studenti na London University budou uvězněni, pokud budou dál protestovat

10. 12. 2013

čas čtení 2 minuty



Britští studenti poukazují na to, že videozáznamy policejních akcí proti pokojným demonstrantům, viz výše, dokazují, že britská policie je politicky motivována a snaží se brutálními zásahy zlikvidovat veškeré studentské protesty. Osoby, zatčené po londýnských studentských protestech, si stěžují na drakonické podmínky propuštění na kauci: Byli totiž propuštěni pod podmínkou, že se nesejdou s více než čtyřmi jinými osobami. Ve středu 11.12. se budou konat protesty proti policejní brutalitě, k níž došlo na demonstracích minulý týden.

Studenti, kteří protestují v centru Londýna v tamější studentské čtvrti, budou za další protesty pokutováni, anebo odsouzeni do vězení. London University totiž získala soudní příkaz, který na půl roku na univerzitním kampusu zakazuje demonstrace.

Studenti, kteří pořádají okupační stávky v oblasti kolem Holbornu, včetně univerzitního Senate House, či budovy studentského svazu (který se London University rozhodla zrušit) mohou být posláni do vězení.

Revoluční iluze

10. 12. 2013 / Štěpán Cháb

čas čtení 6 minut

Před čtyřiadvaceti lety jsme vytáhli nadšeně klíče od trabantů, umakartových bytů a polozřícených kůlen, abychom odsud vyhnali parazita. Báječná antiparazitní metoda, protože jak se může zdát, parazit odešel. Bohužel byl nahrazen novým, sofistikovanějším, nenápadnějším, ale o to více žravým a nebezpečným parazitem. Kapitalismem. Pokud bychom ovšem nyní zatoužili vytáhnout klíče od vydlužených aut, domů, bytů a podobných souvislostí, nedokázali bychom zvednout ruku a řádně s klíči zacinkat, protože na každém klíči visí břemeno dluhu, který je třeba splatit, který člověku zúžil svobodu na obhroublé má dáti/dal. Nikdo z nadšeně zvonících lidí si při vykřikování hesla "Máme holé ruce" nepředstavoval, že u toho i zůstane, ba co dím, že na holé ruce budou lidem instalovány vrtné věže a zcela dokonale se vytěží jejich případná budoucnost.

Ruské aktivistce z umělecké skupiny Voina hrozí deportace z Británie

9. 12. 2013

čas čtení 1 minuta

Irina Putilova je ruská lesbička a politická aktivistka, která požádala o azyl ve Velké Británii. Během několika dní jí hrozí deportace zpět do Ruska. Tam čelí uvěznění a násilí od ultrapravicových skupin.

6. prosince byla Irina Putilova zadržena britskými imigračními úřady a přesunuta do vazebního střediska pro imigranty v Yarl's Wood, kde má být její žádost o azyl "rychlostně vyřízena". Jen 1 procento takových žádostí o azyl je úspěšné.

Irině Putilové hrozí věznění, protože je aktivistkou ve skupině Voina, což je mezinárodně známá skupina politicky aktivních umělců. V roce 2012 Irině ruská policie vyhrožovala smrtí. Její kolega Filipp Kostenko se poté, co obdržel obdobné výhrůžky od policie, stal terčem fyzického útoku, kdy ho neznámé osoby brutálně zmlátily a zlomily mu obě nohy.

Pokud souhlasíte, že by Británie neměla Irinu Putilovou deportovat zpět do Ruska, podepište petici na její podporu ZDE

Pokud se chcete usmířit s nepřítelem, musíte s ním pracovat. Jestliže je toho ovšem schopen...

10. 12. 2013 / Karel Dolejší

čas čtení 6 minut

Jan Čulík v souvislosti s úmrtím Nelsona Mandely zobecnil z jednoho případu bez příslušného kontextu. A kontextem zde míním přinejmenším dvě věci: Mandela nalezl svého času na straně protivníka důstojného a pružného partnera v osobě bývalého prezidenta Frederika de Klerka; a de Klerk se stal symbolem ochoty režimu dohodnout se na změnách včas, než dojde ke katastrofě.

Byl jednou jeden král

10. 12. 2013 / Libor Veselý

čas čtení 4 minuty

Byl jednou jeden král. Tento král byl velmi mocný a bohatý, ale vládnutí ho unavovalo a chtěl si raději užívat života. Tak si tento král našel tři rádce. Byl nadšený, že mu rádci, které si zvolil, šetří práci a čas při správě království. Nečinností, užíváním si začal král chřadnout jak fyzicky tak psychicky. Z jeho svalů stal se tuk a z jeho mozku pasivní přijímač informací.

Rádci často chodili s různými papíry na podpis a on už je ani nečetl, jen podepisoval. Dával rádcům víc a víc pravomocí, aby ho tak často neotravovali se správou, kvůli tomu je přeci má.

Británie málem deportací zničila život australskému aktivistovi

10. 12. 2013

čas čtení 1 minuta

Trenton Oldfield, aktivista, který loni skočil do řeky Temže, aby tím narušil tradiční každoroční závod mezi veslaři z Oxfordské a Cambridžské univerzity, byl za to odsozuen na půl roku do vězení a britská konzervativní ministryně vnitra Theresa Mayová pak nařídila, aby byl deportován do své rodné Austrálie. Oldfield, 37, univerzitní profesor a nakladatel, by se tak musel odloučit od své manželky Deepa Naikové a jejich pětiměsíčního syna. V pondělí však rozhodl imigrační soudce v Londýně, že zruší deportační příkaz, který vydala Theresa Mayová. Oldfield se u tribunálu hájil, že kvůli rasismu v Austrálii tam nemůže vzít svou manželku.

Význam obtížného hmyzu

10. 12. 2013 / Wenzel Lischka

čas čtení 2 minuty

Především, abych byl jako akademický vědec správně pochopen, předesílám, že obtížným hmyzem nemíním žádnou nezvolenou elitu, která globálně vládne 99% zbylých a pro ni zcela zbytečných obyvatel planety Země, kteří jsou pro ni obtížným hmyzem.

Snění o Evropě, aneb Pohádky Boženy Němcové na dobrou noc

10. 12. 2013 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty

Zahraničněpolitický program KSČM požaduje vystoupení České republiky z NATO a nahrazení tohoto omezeného systému kolektivní bezpečnosti širší institucí v podobě OBSE. Manfred Nowak z Vídeňské univerzity vysvětluje, proč je takový nápad absolutně nerealistický (eufemicky řečeno). OBSE dnes nefunguje, je zablokována různoběžnými zájmy členských zemí a obnoveným konfliktem mezi Východem a Západem, což v rámci rozhodování konsensem nelze žádným způsobem řešit - a prostor pro reformu je minimální. KSČM v podobě všeřešící OBSE slibuje ekvivalent zahraničněpolitického perpetua mobile.

S křížkem po funuse

10. 12. 2013 / František Řezáč

čas čtení < 1 minuta

Česká republika není jediná, která si uřízla ostudu v souvislosti se smuteční slavností za prezidenta Mandelu. Podle rakouského listu Kurier je na tom stejně republika Rakouská: Smuteční akt za Mandelu - blamáž pro Rakousko, píše list v titulku a dodává:

"Reinhard Todt zmešká největší smuteční událost...od pohřbu papeže Jana Pavla II. Má ten den prý ještě jiné povinnosti a musí ve Vídni přijmout předsedu marockého senátu. Todt, který je předsedou rakouské spolkové rady, letí do Jihoafrické republiky místo spolkového prezidenta Heinze Fischera, který má zas dlouho domluvenou účast na akci v Hamburku."

Podrobnosti v němčině ZDE

Bohumil Hrabal vyložený pro studenty nymburského gymnázia

9. 12. 2013 / Tomáš Koloc

čas čtení 4 minuty

Drahý Tomáši a další studenti nymburského gymnázia,

přestože Bohumil Hrabal sám by měl z vašeho postoje nejspíš radost, neboť tvrdil, že není nic, co by se mu příčilo víc, než se stát voskovým klasikem, a pro případ, že by mu někdo chtěl odhalit pamětní desku, žádal, aby byla tak nízko, aby se na ni mohl vyvenčit pes, shrnul jsem pár dobře zapamatovatelných informací, které vám vysvětlí, proč vedení vaší školy (v níž jste podle svých slov za šest let studia nezaslechl jeho jméno) považují tohoto člověka (kterého se mu před vámi podařilo utajit) za natolik významného, že se po něm rozhodlo pojmenovat gymnázium.

Ó, my se máme!

9. 12. 2013

čas čtení 3 minuty

Jestlipak se ještě pamatujete? Ti mladší se už učili z jiné čítanky, ale my jsme ještě měli Emu, která měla mísu, píše Miroslava Obermajerová.

V poslední době si na tu čítanku dost vzpomínám. Máma měla Emu, Ema měla mísu.

Co máme my teď?

Jsme obětí spiknutí

9. 12. 2013 / Roman Daniel

čas čtení 5 minut

Přečetl jsem si se zájmem článek paní Sofie Chrtkové z  12. Listopadu v Parlamentních listech a jsem rád, že konečně někdo napsal, co se mi už dlouho honí hlavou.

Kdybyste si dali za cíl rozklad a rozbití tohoto státu, nemohli byste jednak jinak, než jak jednali, či jednají všechny pravicové vlády od roku 89. Zpočátku to vypadalo jako neznalost a nezkušenost politiků. Později, spíše jako hloupost, zkorumpovatelnost, nebo arogance či odtrženost politiků od reality. Teprve příchod Topolánkovy vlády a nástupu její šílené reformy mi došlo, že to není totální neschopnost a bezbřehá hloupost, ale záměr. A protože obyvatelé této země byli a jsou stále pasivní, Kalouskova vláda se utrhla z řetězu úplně. Už se vůbec ničeho nebála a nebojí ani dnes.

Úřady vám zírají až do ložnic. Peskujte ty, kdo je mají kontrolovat

9. 12. 2013 / Karel Dolejší

čas čtení 2 minuty

Americký špionážní úřad National Reconnaissance Office koncem minulého týdne z kalifornské základny Vandenberg vypustil nový špionážní satelit NROL-39. Zatím ovšem větší pozornost než satelit samotný vyvolává logo, které kromě působivého obrázku upomínajícího na starý italský seriál zahrnuje i slogan "Nic není mimo náš dosah". To vše v atmosféře poznamenané dosud důsledky skandálu kolem bývalého operativce americké služby NSA Edwarda Snowdena.

PŘEČETLI JSME:

Milan Šmíd: Za rozšíření záznamu Rusnokova rozhovoru "Ty vole, Mandela" nenese vinu ČT

9. 12. 2013

čas čtení 1 minuta

Jistý občan ČR Miloslav Rys, který se na facebooku představuje jako libertarián hovořící třemi jazyky (německy, anglicky, rusky), si po příchodu domů zapnul televizi, aby dle vlastních slov "vykropenej po pařbě" si pustil "v noci Kalouska a jen tak mimochodem slyšel Rusnoka a uploadnul video." To, co si Jiří Rusnok povídal se svými vládním kolegy ve druhé hodině padesáté minutě (což by nevylučovalo možnost, že přenos šel do vysílání celý, nesestříhaný včetně přestávky), zaujalo Miloslava Rysa natolik, že inkriminovanou pasáž umístil ještě v noci na facebook pod názvem "Rusnok" s komentářem "Odchyceno na streamu CT24"

Přestože Miloslav Rys je řadovým uživatelem internetu, není žurnalistou, pokud vím nepracuje v žádných médiích, nepatří tedy mezi mediální "opinion makers," není to žádný "gatekeeper," který by rozhodoval o tom, co se v médiích objeví nebo potlačí, jeho sdělení se velice záhy rozletělo do světa. Jak? V podstatě stejným způsobem, jakým se lze prostřednictví pouhých šesti kontaktů napojit na kteréhokoli obyvatele planety. Díky facebooku dokonce stačí i menší počet lidí.

Jeden řadový občan ČR byl schopen vytvořit mediální událost, která podnítila vášnivé diskuse o úrovni našich politiků, o úpadku obecné mluvy ve společnosti, o používání slova "vole" nebo o zločinnosti České televize využívající tajných kamer k hanobení naší politické elity. Do této diskuse se pravděpodobně zapojím zvláštním příspěvkem, kterým bych rád reagoval na hysterické útoky Štěpána Kotrby na adresu České televize. Není pochyb o tom, že s parlamentními kamerami a jejich obsluhou asi není vše v pořádku. Jenomže jádro pudla je někde jinde, než to vidí Štěpán.

Zdroj: ZDE

Co se dá udělat pro neforemné a kulhající seniory vzdělávající svého ducha?

9. 12. 2013 / Miloš Kaláb

čas čtení 19 minut

Článek o doživotním vzdělávání začíná zajímavě přísahou malého chlapce čertovi doprovázejícímu svatého Mikuláše, že už nebude neposedný. Vyvolalo mi to vzpomínku, jak jsem v pozdních 60. letech minulého století dělal svatého Mikuláše dětem kolegů na Slovenské akademii věd v Bratislavě. Měl jsem potíž s malým Ferkem, který si rád hrál nebezpečně s ohněm v kamnech obývacího pokoje. Ten mi nechtěl slíbit, že už to dělat nebude, aby byt nevyhořel, ale nakonec autorita světce zvítězila. Ostatně i já sám jsem musel jako malý kluk slíbit svatému Mikuláši někdy v r. 1934, že už nikdy nebudu kreslit levou rukou. Maminka mi občas připomenula, co jsem Mikuláši slíbil. Předpokládám, že neposedný chlapec je nadále neposedný (pokud není podle předpokladu obézní), že Ferko jistě i po mém odchodu dostal několikrát na zadek (v těch temných dobách politické nekorektnosti), když zase otevíral dvířka kamen a já sice píši i kreslím pravou rukou, ale mohu zatloukat hřebíky, řezat pilou a nalévat mléko do sklenic stejně dobře levou i pravou rukou. Přecvičování mě nepostihlo žádnou duševní poruchou ani obezitou.

Putin s okamžitou platností ruší RIA Novosti a Hlas Ruska

9. 12. 2013

čas čtení 1 minuta

Ruský prezident Vladimir Putin dnes dekretem publikovaným na webu Kremlu překvapivě zrušil státní zpravodajskou agenturu RIA Novosti. Bude nahrazena novou organizací jménem Rusko Dnes, kterou povede Putinův příznivce Dmitrij Kiselev. Současně byla zrušena i státní rozhlasová stanice Hlas Ruska. Obě rozhodnutí platí okamžitě. Obě organizace zaniknou během jednoho měsíce.

České soudy jsou také schopny rozhodovat spravedlivě

9. 12. 2013

čas čtení 3 minuty

Vážený pane Čulíku,

dovolte mi prosím kriticky reagovat na Váš dodatek k článku "Soud neměl slitování: Rodina s postiženým dítětem musí za domek zaplatit podruhé"píše soudce Zdeněk Pulkrábek.

Chápu Vaše rozhořčení nad rozsudkem plzeňského soudu. To, jakým způsobem jste je vyjádřil, však -- s prominutím -- patří do bulvárních novin. Tam je snad normou, že zprávy z veřejného života musí čtenáře za každou cenu přesvědčovat, že žije v nejhorších z možných poměrů.

Spiknutí?

9. 12. 2013 / František Řezáč

čas čtení 1 minuta

Pan Roman Daniel v článku Jsme obětí spiknutí dvakrát na začátku odstavce užil termínu "zpitomělé obyvatelstvo(,) masírované médii". Já se ptám: Je nutné vymýšlet spiknutí (koho, čeho?, snad Němců?) vůči zpitomělému obyvatelstvu, masírovanému médii? Není tomu spíše tak, že pitomci, věřící všemu, co se píše nebo hlásá v televizi se přece jako národ likvidují sami? Mohou být pak rádi a vděčni za to, že je za jejich práci (Němci?) mizerně platí.

O přeměně českého národa v česky mluvící obyvatelstvo mluvil už Milan Kundera na sjezdu československých spisovatelů v červnu 1967. Pokud by se měla tato temná vize naplnit, byl by to výsledek spiknutí? Spiknutí koho? Topolánka, Nečase, Baudyše, Parkanové, Peake?

Tihleti "spiklenci" nezvládli ani elementární postupy, spiknutí vyznačující a uřízli si jen ostudu.

Pravda je, že ti, kteří jim věřili a volili je, jsou asi pitomci, zmasírovaní médii, ale to je jen ta hloupější část česky mluvícího obyvatelstva.

Z dědice Občanského fóra, Klausem nafouknuté ODS, se po letošních volbách stal zmatený houfek, který si zvolí předsedou novopečeného straníka. Dočasně úspěšný "projekt TOP O9" už má jen obstarožního předsedu a štěkajícího pinčlíka, který ztrácí glanc každým svým dalším projevem. To mají být ti spiklenci? Takže, nebojme se spiklenců, ale zbavme se pitomců. Snad k tomu volby napomohly. A prezident prohlásil, že pitomce do vlády nejmenuje.

Nový konflikt mezi Východem a Západem

9. 12. 2013

čas čtení 5 minut

Již téměř před čtyřiceti lety Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) - tehdy nazývaná Konference pro bezpečnost a spolupráci v Evropě - iniciovala proces, který vedl k ukončení studené války. Avšak dnes OBSE prožívá nejhlubší krizi od svého vzniku. Základním principem je, že rozhodnutí jsou přijímána konsensem všech 57 členských států, a to často v důležitých záležitostech organizaci ochromuje.

Minulý týden se konference OBSE konala v Kyjevě zmítaném protivládními protesty. Jenže skupina ztratila svůj mezinárodní význam, tvrdí expert na mezinárodní právo Manfred Nowak, se kterým hovořila Deutsche Welle. Západ a Rusko se totiž opět vzdalují a prostor pro reformu OBSE je podle něj minimální.

DW: Pane Nowaku, má OBSE desítky let po skončení "Studené války" ještě nějaký význam?
Manfred Nowak: Řada lidí se domnívá, že OBSE po implozi Sovětského svazu a dalších komunistických režimů v roce 1989 splnila důležitý úkol. V roce 1975 si nikdo nemyslel, že by tato organizace, navržená tak, aby uvolňovala napětí, mohla mít někdy takové důležité důsledky.

Ale krátce po pádu Železné opony začalo být zřejmé, že ideologické vakuum, které následovalo ve středoevropských a východoevropských státech, bylo vyplněno národnostními konflikty a konflikty týkajícími se menšin. V 90. letech bylo tedy hlavním smyslem OBSE řešit konflikty "tichou diplomacií" na preventivní úrovni; například prostřednictvím vysokého komisaře pro národnostní menšiny. A za druhé, v případech ozbrojených konfliktů, zejména na Balkáně a částečně také na Kavkaze, OBSE často spolu s OSN prováděla rozsáhlé mírové mise pod hlavičkou zevrubného zajištění bezpečnosti.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za listopad 2013

11. 12. 2013

čas čtení 2 minuty

V listopadu 2013 přispělo finančně na Britské listy 207 osob bankovním příkazem celkovou částkou 43 699,95 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v září 2013 částkou 33643,34 Kč.

Zůstatek byl koncem listopadu 2013 409 013,38 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 166 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

37655