Česká kampaň za potravinovou soběstačnost odhaluje politické vazby

24. 6. 2020

čas čtení 5 minut
Češi riskují jídelníček bez banánů, nižší kvalitu potravin a vyšší ceny, pokud bude schválen zákon předložený parlamentu, varují kritici. Prospěch by měly velké zemědělské podniky s politickými konexemi, upozorňuje Tim Gosling.


Kontroverzní novela zákona o potravinách navrhovaná poslanci vládního ANO a ultrapravicové SPD, by uložila prodejcům povinnost zvýšit podíl českých potravin v regálech k roku 2027 na 85 %. Příznivci novely tvrdí, že koronavirová pandemie ukázala nutnost zvýšení soběstačnosti.

Ministr zemědělství Miroslav Toman také spekuloval o potenciálních environmentálních výhodách. "Potraviny by necestovaly tisíce kilometrů," řekl místním médiím.

Na dotaz, zda ministerstvo zemědělství opatření podporuje, mluvčí sdělil Deutsche Welle pouze tolik, že samo novelu nenavrhlo. Nicméně ministerstvo připravuje dodatečný návrh, který požaduje, aby veřejné instituce nakupovaly potraviny lokálně.

Návrh vyvolal prudkou kritiku obchodních lobby a zemědělců. Česká hospodářská komora jej označila za "nepřípustnou státní intervenci", která by deformovala trh, zasáhla malé prodejce a snížila kvalitu potravin.

Podvázání importů by porušilo pravidla jednotného trhu EU, dodává komora. Evropská komise kritizuje podobná opatření v Rumunsku a Bulharsku.

Kritici dále tvrdí, že sami čeští zemědělci nedokážou zemi nakrmit. ČR značně závisí na importu mnoha základních potravinářských produktů. včetně ovoce. zeleniny, vepřového a drůbeže.

A co jsou to vlastně "české" potraviny, ptají se. Potraviny jsou v okamžiku, kdy se dostanou do regálu, často produktem několika různých zemí. Prodejní řetězce hlásí, že prodávají 40 % - 70 % českých výrobků, ale neexistuje standardní definice.

Spor se však nejvíce soustřeďuje na spojení velkých zemědělských podniků s vysoce postavenými politiky.

"Smrdí to střetem zájmů na straně premiéra Andreje Babiše a... Tomana," říká Jaroslav Šebek. předseda Sdružení soukromých zemědělců.

Ministr zemědělství, jehož otec zastával stejnou pozici v dobách komunismu, je považován za osobu, která má blízko k mnoha klíčovým hráčům, kteří se objevili, když se starý systém zhroutil. Největší z nich - Agrofert - je vlastněn miliardářským premiérem.

Kvóty na české potraviny "by prospěly velkým zemědělským podnikům jako Agrofert," říká Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně středopravicové strany TOP 09. "Malé farmy nemají kapacitu zásobovat supermarkety po celé zemi."

Snaha omezit import nepředstavuje nic nového, ale za Babiše akcelerovala. Tomanův předchůdce Jiří Milek, vlastník zemědělské skupiny Úsovsko, se snažil omezit "cizí" potraviny před třemi lety.

Rostoucí státní dotace odrážejí snahu o soběstačnost. Celkem bylo k podpoře zemědělství v letech 2014-2017 vynaloženo 789 milionů eur, z čehož údajně značnou část spotřebovaly velké podniky.

Včetně evropských dotací měli čeští zemědělci ve fiskálním roce 2019-2020 původně dostat značné dotace. V březnu vláda schválila další podporu soběstačnosti.

Většinu těchto prostředků dostanou velké společnosti dominující českému zemědělství a mohou si dovolit žádat o státní podporu na velké investiční projekty, tvrdí Tomáš Prouza, předseda Svazu průmyslu a obchodu. Takřka 90 % evropských zemědělských dotací vyplacených Česku končí u 20 % největších příjemců.

Rozšíření národních dotací přichází ve chvíli, kdy EU hrozí odříznutím větších podniků prostřednictvím zastropování plateb.

Tomanovo ministerstvo se snaží získat výjimku. Členské státy by podle jeho ministerstva měly samy rozhodovat o distribuci dotací.

Nicméně Agrofert, který celkem v letech 2013-2018 získal 11,3 miliard korun na dotacích, riskuje, že zcela ztratí přístup k evropským penězům.

Babiš před nástupem do funkce premiéra převedl společnost do svěřenského fondu, ale audity EU tvrdí, že si Babiš uchoval na podnikem kontrolu a tedy že je ve střetu zájmů. 19. června Evropský parlament schválil rezoluci požadující, aby EU odstřihla Agrofert od veškerých dotací.

Navržená novela je odpovědí rovnou z populistické příručky, tvrdí Prouza.

"Kdo by odmítl poslat více peněz českým zemědělcům a omezit environmentální dopad potravin," uvedl. "Ale 85 % v obchodech je naprostý nesmysl. Soběstačnost se místo toho stala šikovným nástrojem, jak poskytnout peníze velkým zemědělským společnostem."

Ale zdá se, že se tento nápad vymstil. Výhrady vůči novele vládu šokovaly a není si jistá, jak dál, tvrdí jeden ze zdrojů blízký celému procesu. ANO na konci května stáhlo návrh z třetího a posledního čtení.

S vědomím politického nebezpečí se Babiš sám snaží od návrhu distancovat. Ve špatně zvládnutém televizním rozhovoru se premiér odmítl o tématu bavit.

Podle Babiše je věc v rukou Jaroslava Faltýnka. Vicepremiér je Babišova pravá ruka a bývalý člen vedení Agrofertu.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
8883

Diskuse

Obsah vydání | 30. 6. 2020