Změna klimatu v oceánu by do poloviny století mohla být až sedmkrát rychlejší

23. 6. 2020

Míra změny klimatu v hlubinách světového oceánu by mohla být do poloviny tohoto století až sedmkrát vyšší než dnes – a to i v případě, že by došlo k dramatickému snížení emisí skleníkových plynů, jak uvádí nový výzkum.

Odlišná míra globálního ohřívání v různých hloubkách by mohla mít zásadní dopad na oceánskou faunu. Mořské živočišné druhy, které jsou na sobě životně závislé, už nyní opouštějí svá tradiční útočiště. Vědci zkoumali tzv. klimatickou rychlost – tj. rychlost, s jakou živočišné druhy musejí migrovat, aby mohly zůstat ve svém preferovaném teplotním rozmezí, protože se jednotlivé oceánské vrstvy oteplují.

Studie, publikovaná v časopise Nature Climate Change, uvádí, že různé části oceánu se mění odlišným tempem. Mezitím nadbytečné teplo z narůstajících emisí skleníkových plynů proniká hluboko do oceánu, píše na webu časopisu The Bulletin of the Atomic Scientists reportér Graham Readfearn.

Výzkumníci aplikovali klimatické modely, aby mohli odhadnout stávající tempo klimatické rychlosti v různých oceánských hloubkách. Zkoumali tři různé scénáře: první scénář počítá s tím, že emise začnou od nynějška klesat, druhý scénář počítá s tím, že emise budou klesat do poloviny století, a třetí varianta vychází z předpokladu, že se emise budou zvyšovat až do roku 2100.

Ekolog a spoluautor studie Jorge García Molinos konstatuje: „Výsledky našeho výzkumu ukazují, že hlubinná mořská biodiverzita bude pravděpodobně vystavena většímu riziku, protože je přizpůsobena stabilnějšímu tepelnému prostředí.“

Jenže i nejoptimističtější scénář, kdy by emise začaly ihned klesat, počítá s tím, že klimatická rychlost změní tzv. mezopelagickou zónu (hloubka od 200 metrů do jednoho kilometru). I v hloubkách od 1000 do 4000 metrů se klimatická rychlost může ztrojnásobit, a to i v případě, že by emise skleníkových plynů prudce klesly.

Další autor studie Anthony Richardson z Univerzity v Queenslandu říká: „Znepokojuje nás skutečnost, že klimatická rychlost je ve větších hloubkách odlišná.“

To by mohlo narušit rovnováhu mezi mořskými druhy, které jsou závislé na organismech nacházejících se v různých vrstvách oceánu.

Richardson uvádí jeden příklad: tuňáci se pohybují v hloubce 200 až 1 000 metrů, avšak jejich potravou je plankton nacházející se poblíž oceánské hladiny. Světové oceány jsou natolik rozsáhlé, že dokázaly absorbovat obrovské množství tepla, nicméně oteplování bude pronikat dál do hlubších vod.

„To znamená, že mořské živočišné druhy nacházející se ve velkých hloubkách budou čelit stupňující se hrozbě oteplování až do konce století, a to bez ohledu na to, co nyní uděláme,“ míní Richardson.

Hlavní autor studie, výzkumný pracovník z Univerzity v Queenslandu Isaac Brito-Morales, soudí, že v oceánských hloubkách prozatím panuje stabilnější teplota, avšak jakékoli zvýšení teploty bude mít negativní dopad na zdejší mořskou faunu, která se ocitne ještě ve větším ohrožení než mořští živočichové žijící u oceánského povrchu.


Celý článek v angličtině ZDE
0
Vytisknout
1408

Diskuse

Obsah vydání | 30. 6. 2020