Změna klimatu v oceánu by do poloviny století mohla být až sedmkrát rychlejší
23. 6. 2020
čas čtení
3 minuty
Míra změny klimatu v hlubinách světového oceánu by mohla být do poloviny tohoto století až sedmkrát vyšší než dnes – a to i v případě, že
by došlo k dramatickému snížení emisí skleníkových plynů, jak uvádí nový
výzkum.
Odlišná míra globálního ohřívání v různých hloubkách by mohla mít
zásadní dopad na oceánskou faunu. Mořské živočišné druhy, které jsou na sobě
životně závislé, už nyní opouštějí svá tradiční útočiště. Vědci zkoumali tzv.
klimatickou rychlost – tj. rychlost, s jakou živočišné druhy musejí migrovat,
aby mohly zůstat ve svém preferovaném teplotním rozmezí, protože se jednotlivé
oceánské vrstvy oteplují.
Studie, publikovaná v časopise Nature
Climate Change, uvádí, že různé části oceánu se mění odlišným tempem. Mezitím
nadbytečné teplo z narůstajících emisí skleníkových plynů proniká hluboko do oceánu, píše na webu časopisu The Bulletin of the
Atomic Scientists reportér Graham Readfearn.
Výzkumníci aplikovali klimatické modely, aby mohli odhadnout stávající
tempo klimatické rychlosti v různých oceánských hloubkách. Zkoumali tři různé
scénáře: první scénář počítá s tím, že emise začnou od nynějška klesat, druhý
scénář počítá s tím, že emise budou klesat do poloviny století, a třetí varianta
vychází z předpokladu, že se emise budou zvyšovat až do roku 2100.
Ekolog a spoluautor studie Jorge García Molinos konstatuje: „Výsledky
našeho výzkumu ukazují, že hlubinná mořská biodiverzita bude pravděpodobně
vystavena většímu riziku, protože je přizpůsobena stabilnějšímu tepelnému
prostředí.“
Jenže i nejoptimističtější scénář, kdy by emise začaly ihned klesat,
počítá s tím, že klimatická rychlost změní tzv. mezopelagickou zónu (hloubka
od 200 metrů do jednoho kilometru). I v hloubkách od 1000 do 4000 metrů se klimatická rychlost může
ztrojnásobit, a to i v případě, že by emise skleníkových plynů prudce
klesly.
Další autor studie Anthony Richardson z Univerzity v Queenslandu říká: „Znepokojuje
nás skutečnost, že klimatická rychlost je ve větších hloubkách odlišná.“
To by mohlo narušit rovnováhu
mezi mořskými druhy, které jsou závislé na organismech nacházejících se
v různých vrstvách oceánu.
Richardson uvádí jeden příklad:
tuňáci se pohybují v hloubce 200 až 1 000 metrů, avšak jejich potravou je
plankton nacházející se poblíž oceánské hladiny.
Světové oceány jsou natolik rozsáhlé, že dokázaly
absorbovat obrovské množství tepla, nicméně oteplování bude pronikat dál do
hlubších vod.
„To znamená, že mořské živočišné druhy nacházející
se ve velkých hloubkách budou čelit stupňující se hrozbě oteplování až do konce
století, a to bez ohledu na to, co nyní uděláme,“ míní Richardson.
Hlavní autor studie, výzkumný pracovník z
Univerzity v Queenslandu Isaac Brito-Morales, soudí, že v oceánských
hloubkách prozatím panuje stabilnější teplota, avšak jakékoli zvýšení teploty bude
mít negativní dopad na zdejší mořskou faunu, která se ocitne ještě ve větším
ohrožení než mořští živočichové žijící u oceánského povrchu.
Celý článek v angličtině
ZDE
7638
Diskuse