ANO, bude ako (ne)bolo

26. 6. 2020 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty
Obdobně jako Babišova pravá ruka Jaroslav Faltýnek, také šéf antimonopolního úřadu Petr Rafaj má problém s přiznáváním majetku a jeho původu. Zakoupil pro sebe a dceru byty napsané na šíbra ČSSD Alexandra Čubu - a jeho úřad za něj platí nájem ZDE. - ANO, možná si vzpomínáte, že kvůli velmi podobné kauze nejasností kolem nákupu bytu kdysi dávno odstoupil z funkce premiér Stanislav Gross. Faltýnek ani Rafaj se ovšem odstupovat nechystají.


Ruskoamerická novinářka Masha Gessen ve své čerstvé knize Surviving Autocracy (Přežít autokracii) ZDE upozorňuje, že Trumpovy USA již odpovídají rané fázi toho, co sociolog Bálint Magyar studující orbánizaci označil za "mafiánský stát". V takovém státě jsou moc a peněžní příjmy v rámci vládnoucího klanu zásadně podmíněny loajalitou ke Capo di Tutti Capi. Podobně jako tomu bývalo za starého režimu v ČSSR, příslušníci klanu (dříve držitelé rudé knížky, nyní kádry vybrané na odpovědné pozice tandemem ANO-ČSSD) disponují politickým krytím seshora (крыша, "střecha"), které jim umožňuje za podmínky loajality k nejvyššímu bez obav hromadit moc a krást.

Nevím jak vy, ale já neznám příliš mnoho lidí, kteří by si troufli označit právě Trumpovy USA, které se začínají pomalu topit v přívalu zoufale nekompetentních podmazatelných veřejných funkcionářů, za "silný stát". Stejně tak "silná" pobrexitová Británie, kterou Trump nutí dovážet americká chlorovaná kuřata a Japonsko jí dalo šest týdnů na uzavření dvojstranné obchodní dohody, nesplňuje mou představu o silném státě ani dost málo.

***

Anarchista Slačálek "objevně" tvrdí, že prý se lidé v ČR teď obávají spíše slabého státu než takového, který by příliš zesílil ZDE.

V moderní době ovšem neexistuje slabší stát než ten, kde platí dictum Ludvíka XIV. "l'état, c'est moi" (stát jsem já); který je pod taktovkou Nejvyššího totálně promořen nepotismem a korupcí. Neokolonizátoři v Africe by mohli psát tlusté romány o tom, jakým přínosem pro ně je obsazení úřadů lidmi, které lze podmazáním "přemluvit" takřka ke všemu. Mafiánský stát je rozhodně slabina, nikoliv známka síly ZDE. Může sice utlačovat obyčejné poddané (aktivní občany takový stát nesnáší...) jak se mu jen zlíbí, ale všudypřítomné kapsování z něj jinak dělá na všech frontách snadnou kořist větších hráčů.

Taková tvrzení, jaké předkládá Slačálek, nevedou k pochopení současné situace o nic více než oblíbená levičácká floskule, podle které "komunistický režim nebyl totalitní". Jedná se o propagandistická šidítka, která se neobtěžují nějakou věrohodnou analýzou, a to z jednoho prostého důvodu - hlavní jejich funkcí je funkce výmluvy. Šidítka říkají, že nemá smysl studovat hory literatury věnované otázce, co se minule na radikálním levicovém experimentu tak zvrhlo, když na oltář mesianismu a s ním spojeného kultu "zásadní změny" obětoval vše, včetně poctivosti (také intelektuální, samozřejmě).

Faktem však je, že v Babišově mafiánském státě, který se vidí v Orbánově Maďarsku, teď bude, ako (ne)bolo.

0
Vytisknout
13081

Diskuse

Obsah vydání | 30. 6. 2020