Otevřený dopis Noamu Chomskému (a dalším podobně smýšlejícím intelektuálům) o rusko-ukrajinské válce

21. 5. 2022

čas čtení 9 minut
{Pozn. red. Noamu Chomskému je 93 let. Možná, že v takovém věku už člověk trochu ztrácí soudnost...)

Jurij Gorodničenko, profesor ekonomie | 19. května 2022

spoluautoři Bohdan Kucharskij (City University of New York), Anastassia Fedyk (UC Berkeley) a Ilona Sologub (VoxUkraine)

 

Vážený pane profesore Chomsky,

jsme skupina ukrajinských akademických ekonomů, které zarmoutila řada Vašich nedávných rozhovorů a komentářů k ruské válce na Ukrajině. Jsme přesvědčeni, že Vaše veřejné stanovisko v této věci je kontraproduktivní a brání ukončení neoprávněné ruské invaze na Ukrajinu a všech obětí a utrpení, které přinesla naší vlasti.
 
Poté, co jsme se seznámili s obsahem vašich rozhovorů v této věci, jsme si všimli několika opakujících se chyb ve vaší argumentaci. V následujícím textu bychom vás na tyto omyly chtěli upozornit spolu s naší stručnou reakcí:

 
1: Popírání svrchované celistvosti Ukrajiny

Ve svém rozhovoru s Jeremym Scahillem na serveru The Intercept ze 14. dubna 2022 jste tvrdil: "Skutečnost je taková, že Krym je mimo hru. Nemusí se nám to líbit. Obyvatelům Krymu se to zřejmě líbí." Rádi bychom vás upozornili na několik historických faktů:

Za prvé, Rusko anexí Krymu v roce 2014 porušilo Budapešťské memorandum (v němž slíbilo respektovat a chránit ukrajinské hranice včetně Krymu), Smlouvu o přátelství, partnerství a spolupráci (kterou s Ukrajinou podepsalo v roce 1997 obsahující stejné přísliby) a podle rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora OSN porušilo mezinárodní právo.

Za druhé, "obyvatelé Krymu" nejsou jedno etnikum ani soudržná skupina lidí - ale krymští Tataři ano. Jedná se o původní obyvatele Krymu, kteří byli v roce 1944 deportováni Stalinem (a domů se mohli vrátit až po rozpadu SSSR) a v roce 2014 byli nuceni znovu uprchnout, když Rusko Krym obsadilo. Z těch, kteří zůstali, byly desítky pronásledovány, vězněny na základě falešných obvinění a pohřešovány, někteří jsou pravděpodobně mrtví.

Za třetí, pokud tím, "že se to obyvatelům Krymu líbí", máte na mysli výsledek krymského "referenda" z 16. března 2014, uvědomte si, že toto "referendum" se konalo pod hrozbou použití zbraní a Valné shromáždění OSN ho prohlásilo za neplatné. Zároveň většina voličů na Krymu podpořila nezávislost Ukrajiny v roce 1991.

2: Zacházení s Ukrajinou jako s americkým pěšcem na geopolitické šachovnici

Ať už chtěně či nechtěně, ve svých rozhovorech naznačujete, že Ukrajinci bojují s Rusy, protože je k tomu podnítily USA, že Euromajdan se odehrál proto, že se USA snažily odtrhnout Ukrajinu od ruské sféry vlivu atd. Takový postoj popírá samostatné akce Ukrajiny a je fackou do tváře milionům Ukrajinců, kteří riskují své životy kvůli touze žít ve svobodné zemi. Jednoduše řečeno, zvážil jste možnost, že by se Ukrajinci chtěli odtrhnout od ruské sféry vlivu v důsledku historie genocidy, kulturního útlaku a neustálého popírání práva na sebeurčení?

3. Naznačování, že Rusko bylo ohroženo NATO

Ve svých rozhovorech ochotně připomínáte údajný slib [amerického ministra zahraničí] Jamese Bakera a prezidenta George Bushe mladšího Gorbačovovi, že pokud bude souhlasit s tím, aby se sjednocené Německo vrátilo do NATO, USA zajistí, že se NATO nepohne "ani o píď na východ". Předně upozorňujeme, že historičnost tohoto slibu je mezi vědci velmi sporná, ačkoli Rusko jej aktivně prosazuje. Argumentuje se, že rozšíření NATO na východ nedalo Putinovi jinou možnost než zaútočit. Skutečnost je však jiná. Východoevropské státy vstoupily a Ukrajina a Gruzie usilovaly o vstup do NATO, aby se ubránily ruskému imperialismu. Ve svých aspiracích měly pravdu, vzhledem k tomu, že Rusko skutečně zaútočilo na Gruzii v roce 2008 a na Ukrajinu v roce 2014. Navíc současné žádosti Finska a Švédska o vstup do NATO přišly jako přímá reakce na ruskou invazi na Ukrajinu, což odpovídá tomu, že rozšiřování NATO je důsledkem ruského imperialismu, a nikoli naopak.

Kromě toho nesouhlasíme s názorem, že by suverénní státy neměly uzavírat spojenectví na základě vůle svého lidu kvůli sporným ústním slibům, které dali James Baker a George Bush Gorbačovovi.

4. Tvrzení, že USA nejsou o nic lepší než Rusko

Ačkoli připouštíte, že ruskou invazi na Ukrajinu označujete za "válečný zločin", zdá se nám, že to nedokážete udělat, aniž byste jedním dechem nevyjmenoval všechna minulá zvěrstva spáchaná USA v zahraničí (např. v Iráku nebo Afghánistánu)  a nakonec většinu času věnoval diskusi o těch druhých. Jako ekonomové nejsme v pozici, kdy bychom mohli korigovat vaše historické metafory, a není třeba dodávat, že odsuzujeme neoprávněné zabíjení civilistů jakoukoli mocností v minulosti. Nicméně nevznášet proti Putinovi obvinění z válečných zločinů u Mezinárodního trestního soudu v Haagu jen proto, že se podobného zacházení nedostalo nějakému minulému politikovi, by byl špatný závěr, který by vyplýval z jakékoli historické analogie. Naproti tomu tvrdíme, že stíhání Putina za válečné zločiny, které jsou na Ukrajině úmyslně páchány, by vytvořilo mezinárodní precedens pro světové politiky, kteří se v budoucnu pokusí o totéž.

5. Omlouvání Putinových cílů invaze na Ukrajinu

Ve svých rozhovorech se velmi snažíte racionalizovat Putinovy cíle "demilitarizace" a "neutralizace" Ukrajiny. Všimněte si prosím, že v jeho televizním projevu z 24. února 2022, kterým zahájil válku, je doslovně deklarovaným cílem této "vojenské operace" Putinova "denacifikace" Ukrajiny. Tento koncept navazuje na jeho dlouhý pseudohistorický článek z července 2021, v němž popírá existenci Ukrajiny a tvrdí, že Ukrajinci nejsou národ. Jak je rozvedeno v "denacifikačním manuálu", který zveřejnila ruská oficiální tisková agentura RIA Novosti, "nacista" je prostě člověk, který se sám označuje za Ukrajince, vznik ukrajinského státu před třiceti lety byl "nacifikací Ukrajiny" a každý pokus o vybudování takového státu musí být "nacistickým" činem. Podle této příručky o genocidě znamená denacifikace vojenskou porážku, čistky a "převýchovu" obyvatelstva. 'Demilitarizace' a 'neutralizace' znamenají stejný cíl - bez zbraní se Ukrajina nebude schopna bránit a Rusko dosáhne svého dlouhodobého cíle - zničení Ukrajiny.

6. Předpokládáte, že Putin má zájem na diplomatickém řešení

Všichni jsme velmi doufali v příměří a vyjednávání, které by mohlo zachránit mnoho lidských životů. Přesto nám připadá absurdní, jak vinu za nedosažení tohoto urovnání opakovaně přisuzujete Ukrajině (za to, že Putinovi nenabídla nějaký "únikový východ") nebo USA (za to, že údajně trvají na vojenském, nikoli diplomatickém řešení) namísto skutečného agresora, který právě během těchto "jednání" opakovaně a záměrně bombardoval civilisty, porodnice, nemocnice a humanitární koridory. Vzhledem k eskalační rétorice (citované výše) ruských státních médií je cílem Ruska   podmanění a likvidace  Ukrajiny, nikoli "diplomatické řešení".

7. Obhajoba toho, že ustupování ruským požadavkům je způsob, jak odvrátit jadernou válku

Od ruské invaze žije Ukrajina v neustálém jaderném ohrožení, a to nejen proto, že je hlavním cílem ruských jaderných raket, ale také kvůli ruské okupaci ukrajinských jaderných elektráren.

Jaké jsou však alternativy k boji za svobodu? Bezpodmínečná kapitulace a následné vymazání Ukrajinců z povrchu zemského (viz výše)? Přemýšlel jste někdy o tom, proč prezident Zelenskij s drtivou podporou ukrajinského lidu žádá západní představitele o poskytnutí těžkých zbraní navzdory potenciální hrozbě jaderné eskalace? Odpověď na tuto otázku nezní "Kvůli strýčkovi Samovi", ale spíše kvůli tomu, že ruské válečné zločiny v Buče  a v  mnoha dalších ukrajinských městech a vesnicích ukázaly, že život pod ruskou okupací je hmatatelné "peklo na zemi", které se odehrává právě teď a vyžaduje okamžitou akci.

Je pravděpodobné, že jakékoli ústupky Rusku nesníží pravděpodobnost jaderné války, ale povedou k její eskalaci. Pokud Ukrajina padne, může Rusko zaútočit na další země (Moldavsko, Gruzii, Kazachstán, Finsko nebo Švédsko) a může také použít své jaderné vydírání, aby přimělo zbytek Evropy k podřízenosti. A Rusko není jedinou jadernou mocností na světě. Další země, jako je Čína, Indie, Pákistán a Severní Korea, vše sledují. Jen si představte, co se stane, až se dozvědí, že jaderné mocnosti mohou pomocí jaderného vydírání dosáhnout všeho, co chtějí.

Pane profesore Chomsky, doufáme, že zvážíte fakta a přehodnotíte své závěry. Pokud si skutečně vážíte ukrajinských životů, jak tvrdíte, rádi bychom vás laskavě požádali, abyste nepřiléval další olej do ruské válečné mašinérie šířením názorů velmi podobných ruské propagandě.

Pokud byste se chtěl dále zabývat některým z výše uvedených bodů, jsme vždy otevřeni diskusi.

S pozdravem,

Bohdan Kucharskij, City University of New York

Anastassia Fedyk, University of California, Berkeley

Jurij Gorodničenko, University of California, Berkeley

Ilona Sologub, VoxUkraine NGO

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
17335

Diskuse

Obsah vydání | 24. 5. 2022