Zdroje frustrace nás "obyčejných"?

13. 9. 2017

čas čtení 1 minuta

Úplně nerozumím tomu, že není jasné, co lidi frustruje. Snad bych se mohla považovat za intelektuála (i když jsem přírodovědec a některým komentářům – např. k článku p. Kozlové z 11. 9. 2017 téměř nerozumím), nicméně v kontaktu s „obyčejnými“  lidmi jsem každý den (i když nejsem zrovna společenský typ a nesleduji sociální sítě). Nepotřebuji nějaké „analýzy zdrojů občanské frustrace“, stačí poslouchat, co lidi (všechny, bez ohledu na „intelektualitu“) trápí, píše Martina Špundová.

Takže na co si lidé (včetně mě) v souvislosti s fungováním státu nejvíce naříkají?


Nevymahatelnost práva pro řadové občany. Korupce (nepostižitelná, netrestaná) na všech úrovních. Absence zdravého selského rozumu při rozhodování „autorit“ – soudů, policie, úřadů, zdravotních pojišťoven. Minimální zodpovědnost zodpovědných (poslanci, soudci, úředníci, lékaři, …). Daňové zatížení a tomu neodpovídající „služby“ státu občanům (na jedné straně plýtvání financemi ve státních institucích, na straně druhé neschopnost státu pomoci občanu v těžké situaci).

Vše je nastaveno tak, že člověk musí vynaložit velké úsilí a mnoho času, aby věc pochopil, vyřídil, ubránil se. Navíc výsledek je často nejistý. Někteří na to nemají sílu, většina pak čas a finance. Možná by se vše dalo shrnout jednou větou: Stát na obyčejné poctivé a pracovité lidi s… Promiňte mi to slovo na konci, ale myslím, že přesně vystihuje reálný pocit (většinou založený na vlastní zkušenosti).

0
Vytisknout
10529

Diskuse

Obsah vydání | 19. 9. 2017